„Žádný nepřítel neuškodil více“: ministr obrany USA je šokován bojeschopností armády

Ministr obrany USA James Mattis uvedl, že byl šokován stavem amerických ozbrojených sil po zkrácení rozpočtu. Prohlásil to na zasedání Sněmovny reprezentantů kongresu USA.

„Podal jsem výpověď tři měsíce po zkrácení rozpočtu. Po čtyřech letech jsem se vrátil do Pentagonu a byl jsem šokován stavem naší bojové pohotovosti“, řekl ministr obrany.

Nucené snížení federálních výdajů bylo zavedeno za vlády Baracka Obamy. Podle Mattisových slov „ani jeden nepřítel nepoškodil naši armádu více než snížení rozpočtu“. Uvedl, že taková situace vznikala několik let.

„Abychom se z ní dostali, budou třeba léta stabilních rozpočtů a rostoucího financování“, dodal ministr.

Odmítnutí omezení rozpočtu umožní zvýšení výdajů na obranu a vnitřní výdaje, ale prezident USA Donald Trump požaduje snížení těchto výdajů kvůli zvýšení obranného rozpočtu o 52 miliard dolarů.

Mattis vyzval kongres, aby povolil uzavření řady amerických vojenských základen v roce 2021. Podle jeho názoru takový krok umožní ušetřit prostředky k vybavení armády novými letadly nebo vrtulníky.

„Podle našich předpovědí náležitým způsobem vynaložené úsilí na uzavření vojenských základen umožní každoročně po dobu pěti let získávat minimálně 2 miliardy dolarů. To stačí k nákupu 300 vrtulníků Apache, 120 letadel Super Hornet nebo čtyř ponorek třídy Virginia“, cituje úředníka Bloomberg.

Všude kolem jsou nepřátelé

Na zasedání Mattis uvedl dvě podle jeho názoru hlavní nebezpečí pro mír ve světě. Domnívá se, že je to Severní Korea a Islámský stát.

„Jaderný program KLDR je zjevné a naléhavé nebezpečí pro nás pro všechny“, zdůraznil ministr.

Dodal, že vojensko-námořní, pozemní a logistické základny USA „jsou ohroženy bombardováním“, což komplikuje operace amerických ozbrojených sil a je důvodem, proč „pasívní a aktivní ochrana základen je nutná a nevyhnutelná“.

Předseda výboru náčelníků štábů Ozbrojených sil USA generál Joseph Dunford uvedl další země jako klíčové výzvy pro americké ozbrojené síly:

„Rusko, Čína a Írán mají široké spektrum kyberneticko-kosmických, leteckých, námořních a pozemních možností. Jsou speciálně zpracované, aby byla omezena naše schopnost nasazení, použití a údržby našich ozbrojených sil“.

Podle jeho slov, aby bylo dosaženo převahy nad uvedenými zeměmi, USA musí zvýšit investice k zasažení protivníka jak na moři a na souši, tak i ve vzduchu a v kybernetice.

Život nad poměry

Před časem americká armáda požádala senát, aby zvýšil rozpočet ozbrojených sil o 6,9 miliard dolarů tím, že zvýší celkové výdaje až na 137,2 miliard dolarů. Ministr armády Robert M. Speer vysvětlil žádost „nejsilnějším vojenským potenciálem Ruska“.

Speer oznámil, že bojová pohotovost ozbrojených sil je klíčovým faktorem k odrážení „nebezpečí ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje“ a další prostředky se ministerstvo armády chystá utratit za „brzdění Ruska“ v Evropě.

Kromě toho výzvou pro Washington je podle Speera aktivita Ruska na Blízkém východě, a proto americká armáda musí obnovit letectvo a pozemní bojovou techniku. Předpokládá se, že prostředky budou také utraceny za protivzdušnou obranu, síťové zajištění a vybavení vojáků.

Američtí úředníci zároveň navrhují snížit výdaje na jaderné zbraně. Návrh zákona o snížení takových výdajů o 100 miliard dolarů předložili demokraté Ed Markey a Earl Blyumenauer. Podle jejich názoru v současné době není nutné podporovat jaderné ponorky ze strany státu.

„Berlínská zeď padla v roce 1989. Sovětský svaz už neexistuje. Studená válka skončila. Změnil se charakter ohrožení národní bezpečnosti a vojenských zájmů USA. Nicméně USA i nadále udržují mimořádně velký a drahý arsenál jaderných zbraní a prostředků dodávky, které zůstaly po studené válce“, uvádí se v návrhu zákona.

Podle jejich názoru počet jaderných zbraní je třeba snížit o třetinu — na 1-1,5 tisíc bojových hlavic a ušetřené peníze je možné věnovat řešení vnitřních problémů.

Utrácet s rozumem

Výdaje Washingtonu na obranu se stále zvyšují. Ačkoliv mnozí vojáci považují růst rozpočtu za nedostatečný, je v každém případě obrovský: v roce 2017 jeho výše bude činit 618,7 miliard dolarů. Přitom Trump chce zvýšit výdaje až na 672 miliard dolarů.

Přitom mnoho projektů amerických ozbrojených sil vypadá přinejmenším pochybně. Koncem května byly dokončeny přijímací zkoušky nejdražší lodě na světě Gerald R. Ford. Letadlová loď v hodnotě 12,9 miliard dolarů nastoupí do služby nejdříve v roce 2020, přitom už v roce 2016 agentura Bloomberg uváděla, že mnohé důležité systémy lodě mají vážné nedostatky.

Ministerstvo obrany USA tehdy odhalilo defekty v systémech startu a přistání letadel a v řízení letu. Kromě toho se ukázalo, že je vadných 11 muničních výtahů. Kvůli těmto nedostatkům Pentagon přesunul přijetí lodě na rok 2017.

Předpokládá se, že na palubě lodi se budou nacházet stíhačky páté generace F-35 — letadla korporace Lockheed Martin. Do jejich výrobního programu bylo vloženo více než 55 miliard dolarů a cena jedné stíhačky v závislosti na modifikaci může přesahovat 100 milionů dolarů.

Letadla byla uznána bojeschopnými v srpnu 2016, nehledě na nepřesný radar a chyby v operačním systému a už po měsíci byl provoz F-35 přerušen kvůli defektu v chladicím systému palivových nádrží.


Není zde článek celý?