Donald Trump junior byl donucen zveřejnit usvědčující emaily

Brit Goldstone dodal v emailu z 3. června 2016: „Toto jsou zjevně informace z velmi vysokých kruhů a jsou velmi citlivé, ale je to součástí podpory Ruska a jeho vlády pro pana Trumpa.“

O sedmnáct minut později Trump junior odpověděl: „Pokud je to to, co říkáte, chtěl bych to moc rád mít, zejména koncem léta.“

V pozdějším emailu Goldstone popisuje ruskou právničkou, s níž se měli sejít, Natalii Veselnickou, jako „ruskou vládní právničku“.

Trump junior souhlasí a dodává, že bude pravděpodobně doprovázen na schůzce „Paulem Manafortem“ (šéfem Trumpovy kampaně) a „mým švagrem“ Jaredem Kushnere, manželem Trumpovy dcery Ivanky a nyní vysokým poradcem v Bílém domě.

Z formátu emailů vyplývá, že Trump junior přeposlal celou emailovou výměnu před setkání této trojice s Veselnickou Manafortovi a Kushnerovi. Setkání se uskutečnilo 9. června 2016 v Trump Tower v New Yorku.

Kritikové vyjadřují údiv, jak je možné, že tito tři nejbližší Trumpovi poradci byli ochotni účastnit se takovéto schůzky namísto toho, aby informovali bezpečnostní orgány, že jde o zásah do voleb od cizí mocnosti.

Proč je toto obvinění závažné?

Natalia Veselnická předtím lobbovala proti americkému zákonu, který uvalil sankce na prominentní Rusy za jejich porušování lidských práv. Setkání bylo ujednáno prostřednictvím rusko-ázerbajdžánského podnikatele Arase Agalarova a jeho syna Emina, kteří r. 2013 hostili Donalda Trumpa během soutěže Miss Universe. Ti se spojili s Robem Goldstonem, bývalým bulvárním reportérem, a ten kontaktoval Trumpovu kampaň.

Jde o první konkrétní důkazy spiknutí. Mimořádný vyšetřovatel FBI Bob Mueller vyšetřuje, zda se Trumpova kampaň během předvolebních měsíců r. 2016 spikla s Ruskem.  Koncem roku 2015 zaznamenala britská špionážní agentura GCQH podezřelé kontakty mezi Trumpovými společníky a ruskými agenty. Jejich setkání se konala v Londýně a v Evropě a další v roce 2016.  Mezitím, v USA vysocí činitelé Trumpovy kampaně jednali s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem.

Načasování setkání s ruskou právničkou  Veselnickou – dne 9. června 2016 – je kritické. Uskutečnilo se poté, co dvě ruské špionážní agentury hackersky pronikly do ústřední Demokratické strany, ale předtím, než tato skutečnost byla zveřejněna. Později toho dne zaútočil Trump na Clintonovou ohledně jejích emailů a napsal na Twitteru: „Kde je těch 33 000 emailů, které jste vymazala?“

V červenci 2016 zveřejnily WikiLeaks 20 000 emailů z centra Demokratické strany, a to v předvečer celostátního sjezdu Demokratické strany. 22. července řekl Trump na tiskové konferenci na Floridě: „Rusko, jestli posloucháte, doufám, že se vám podaří najít těch 30 000 emailů, které chybějí.“

Co to znamená z právního hlediska?

Z právního hlediska se Donald Trump dostává do velmi složité situace. Pokud  Mueller potvrdí důkazy aktivního spiknutí s Moskvou, prezident by mohl být obviněn ze zrady a ze špionáže. Pokud k tomu nedojde, stále ještě zřejmě porušil zákony, které zakazují přijímání pomoci od cizinců.  Hrozí také obvinění ze spiknutí. Ruští hackeři, kteří ukradli emaily z centra Demokratické strany, spáchali trestné činy. Kdokoliv, kdo s nimi spolupracovat a pokusil se z těchto trestných činů získat pro sebe prospěch, může být obviněn ze spiknutí.

Co chtěl Kreml ze schůzky získat?

V roce 2012 schválila Obamova vláda – za podporu republikánů i demokratů – průlomový „Zákon Magnického“. Tento zákon uvalil sankce na skupinu zkorumpovaných ruských činitelů, kteří se podíleli na zavraždění Sergeje Magnického, ruského právníka, který r. 2009 zemřel ve vězení. Uvalení těchto sankcí rozzuřilo Vladimíra Putina, který reagoval zákazem adopce ruských dětí americkými manželskými dvojicemi.

V roce 2014 uvalily EU a USA po Putinově invazi na východní Ukrajinu a po jeho anexi Krymu na Rusko další sankce.  V důsledku toho nemůže mnoho Putinových miliardářských přátel cestovat na Západ. Ani nemohou mít americká bankovní konta. Prioritou Kremlu je zrušení těchto sankcí. Kreml vyvíjí velké diplomatické úsilí ve snaze dosáhnout jejich zrušení. Setkání Veselnické s Trumpem juniorem bylo součástí této operace.

Kreml tvrdí, že nemá s Veselnickou nic společného. Toto tvrzení je nutno brát skepticky. Moskva typicky předává „vlivové operace“ oligarchům a třetím stranám, aby mohla popřít odpovědnost. Použila WikiLeaks k rozšíření hackersky získaných emailů z ústředí Demokratické strany a v tomto případě použila Afalarovovy.

Trump obvinil GCHQ, že ho na žádost Obamy sledovala. Toto tvrzení je nepravdivé. Důvodem, proč byli zřejmě někteří Trumpovi spolupracovníci odposloucháváni, je, že se setkávali se známými ruskými výzvědnými agenty. Cílem odposlechu byli ti Rusové.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Není zde článek celý?