Efekt kuřete bez hlavy: monopol Washingtonu v OBSE už nefunguje

Na schůzce ministrů zahraničních věcí účastníků Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která probíhá 11. července v rakouském Mauerbachu se sešly tři desítky ministrů. Rusko zastupuje ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.

Pikantnost této schůzky spočívá v tom, že se koná za podmínek, kdy je organizace fakticky bez vedení. Pravomoci bývalého generálního tajemníka OBSE Lamberta Zanniera vypršely 1. července, nový tajemník dosud nebyl jmenován. Organizace se poprvé za 24 let své existence ocitla bez stálého vůdce.

„Demonstrace rozkolu“

Nechybí pouze generální tajemník. Vedení nemají ani tři úseky: Úřad vysokého komisaře OBSE pro záležitosti národnostních menšin, Úřad zástupce OBSE pro svobodu médií a Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE. Důvodem je, že členské země nemohou dosáhnout kompromisů ohledně kandidátů. Zannier už zhodnotil tuto situaci jako „demonstraci rozkolu organizace“.

Schůzku v Mauerbachu svolal a vede výkonný předseda OBSE (pozn. na rozdíl od generálního tajemníka je to pouze dozorčí pozice, kterou zaujímá ministr zahraničních věcí předsedajícího státu), rakouský ministr zahraničních věcí Sebastian Kurz. 30letý Kurz je nejmladším světovým ministrem zahraničních věcí.
Na post generálního tajemníka jsou navrženi bývalí stálí představitelé při OBSE Švýcarska Thomas Greminger a Běloruska Elena Kupčinová, bývalý ministr zahraničních věcí Kazachstánu Erlan Idrissov, bývalý šéf Parlamentního shromáždění OBSE a bývalý ministr zahraničních věcí Finska Ilkka Kanerva a také bývalý eurokomisař Štefan Füle. Absolutní většina členských států, včetně Ruska, je dnes připravena podpořit kandidaturu Gremingera.

V otázce dalších třech volných míst však už taková shoda nepanuje. Není jednota ani v procesních problémech: jedni trvají na urychlené metodě jmenování všech ředitelů, druzí na podrobném posouzení všech kandidatur. Tady se pozice Ruska rozchází s pozicí USA. Washington se drží zrychleného řízení, zatímco Moskva důkladnějšího. Navíc si v Rusku myslí, že prioritou musí být jmenování generálního tajemníka organizace.

Zničit monopol

Situace s obtížemi jmenování ředitelů OBSE odráží celkovou krizi, které nyní organizace čelí. Jedním z hlavních důvodů krize je pauza, která vznikla kvůli obtížím v rusko-amerických vztazích, předpokládá vedoucí oddělení evropské bezpečnosti Institutu Evropy Ruské akademie věd Dmitrij Danilov.

„V poslední době bylo jedním z hlavních cílových témat OBSE projednání průběhu realizace vídeňských dohod let 1990 a 2011 o mírách posílení důvěry a bezpečnosti. Zastavilo se a jedním z hlavních důvodů je pauza, která vznikla v důsledku nevyřešení budoucích vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Pauza je příliš dlouhá a z tohoto důvodu zamrzlo mnoho otázek, včetně jmenování ředitele organizace a složek,“ je uvedeno v článku.

Jmenování ředitelů OBSE různých úrovní probíhá na základě shody, a to je vždy politická otázka. Při mezinárodní konfrontaci, kdy se rozpory mezi státy prohlubují, je stále těžší se domluvit.

„Zejména Rusko opakovaně vyjadřovalo nespokojenost, že v personální politice OBSE existuje ničím nemotivovaný monopol některých států. Není to tak dávno, kdy Sergej Lavrov vyjadřoval nepochopení, že představitelem organizace v Moldavsku je už tradičně vyslanec USA. Není vyloučeno, že neshody ohledně jmenování i dalších ředitelů OBSE jsou vyvolány právě těmito rozpory,“ myslí si Dmitrij Danilov.

Podle několika zdrojů je Moskva nespokojena s tím, že na všechny klíčové posty v organizaci jsou jmenováni zástupci Spojených států nebo západního bloku evropských zemí.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?