Efekt přítomnosti: proč Čína vytváří vojenskou základnu v Africe. Názor

Čína odeslala vojenské lodě do Džibuti, aby tam otevřela svoji první námořní základnu. 11. července se ke břehům afrického kontinentu vydaly jedna výsadková loď a jedna poluvýsadková loď.

Během slavnostní ceremonie v přístavu Čan-ťiang velitel čínského námořnictva vice-admirál Šeň-Cziňlun přečetl oficiální rozkaz na vytvoření základny a rozkázal lodím vyplout.

O množství čínských vojáků, kteří se budou v Džibuti nacházet, se neinformuje. Oficiální Peking označuje za cíl ochranu míru a bezpečnosti v regionu.

O plánech na umístění námořní základny v Džibuti Čína hovořila už v lednu roku 2016. V tom roce také začaly práce. Oficiálně je místo, kde budou umístěni čínští vojáci, označováno za „základnu logistiky a rychlé evakuace“.

„Tato zpráva není k podivu. Jedná se o to, že Čína, která se dlouho ve své počáteční fázi ekonomických a politických reforem držela ve svém zahraničně-politickém kurzu principu „jen ekonomické zájmy a žádná politika“, postupně odstupuje od tohoto principu pod vlivem celé řady fundamentálních faktorů a přechází na složitější zahraničněpolitickou linii, a to i v Africe,“ řekl pro RT vedoucí Centra studia zemí severní Afriky Institutu Afriky Ruské akademie věd Alexandr Tkačenko.

Ochrana ekonomických zájmů

Velký ekonomický průnik Číny do Afriky bude nyní podpořen vojenskou přítomností země v regionu.

„V prvním desetiletí nového milénia se ekonomické zájmy Číny v Africe prudce rozšířily. Několikanásobně vyrostl obchodní obrat s Afrikou. Čína předstihla podle vnějších obchodních ukazatelů tradičního partnera afrických zemí — EU, a s tím i USA,“ okomentoval situaci Tkačenko.

Čína kromě toho aktivně investuje do vytváření infrastruktury na africkém kontinentu.

„Čína vidí Afriku jako jeden z nejvíce prioritních, či dokonce nejdůležitější region pro řešení svého fundamentálního ekonomického problému — přístupu ke zdrojům surovin,“ pokračuje Tkačenko.

Džibuti se nestalo výjimkou v případě čínského pronikání v ekonomické oblasti, přestože tato země nemá značné přírodní zdroje. Zato ale přístav Džibuti je jediný přístup k moři pro sousední Etiopii. V roce 2016 Čína dokončila stavbu železnice z Addis-Abeby do Džibuti, po které mohou náklady z Etiopie přijíždět do přístavu, a poté se mohou přepravovat na lodích do Číny. Kromě toho čínské společnosti postavily 25 kilometrů od hlavního města Džibuti mezinárodní letiště. Ještě jeden obrovský čínský projekt — přestavba přístavu Džibuti: ten se má stát jedním z největších na světě, aby z něho mohly být vyváženy suroviny, které do něho budou přijíždět z vnitřních regionů Afriky.

Podle slov Tkačenka vyžaduje vysoké tempo ekonomického růstu Číny během posledních tří desetiletí stejně tak velké množství přicházejících surovinových zdrojů. A zde se Čína setkala hrozbami terorismu, které podstatně vyrostly, a s likvidací obchodních komunikací kvůli ozbrojeným konfliktům na kontinentu.

„Čína vkládá obrovské prostředky do rozvoje vztahů s africkými zeměmi, proto je nucena být aktivním účastníkem udržování politické stability na kontinentu a reflektovat za poslední patnáct let rostoucí hrozbu mezinárodních teroristických skupin,“ říká expert.

Džibuti se v roce 2000 stalo největším centrem na africkém kontinentu, kde jsou shromážděny mezinárodní síly. Země se mění na opěrné centrum mezinárodní koalice pro čelení teroristickým a mezinárodním skupinám.

Neklidné Somálsko s jeho piráty a islámskými teroristy vyvolává bolest hlavy u vedoucích světových mocností, přičemž nejpohodlnější bod pro boj s nimi je právě Džibuti. Džibuti se nachází na jihozápadní straně průlivu Bab al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem Arabského moře. Zde probíhá námořní cesta z Indického oceánu k západnímu pobřeží Saúdské Arábie, izraelskému přístavu Ejlat a přes Suezský průplav do Středozemního moře. Tato cesta má strategický význam pro námořní dopravu.

„Na tuhle oblast Afriky se hledí jako na jednu z nejdůležitějších, vedle ní probíhá jedna z největších námořních arterií — projíždějí zde lodě přes Suezský průplav, její význam bude i nadále růst,“ zdůrazňuje Tkačenko.

Číňané schválně své opěrné body nenazývají vojenskými základnami, prohlašují, že za hranicemi nemají vojenské základny. De facto ale jednají s vládami těchto zemí o připlouvání svých lodí pro obsluhu a doplňování zásob.

Čína rozšiřuje svoji ekonomickou aktivitu ve všech koutech světa a snaží se zajistit bezpečnou cestu pro transport a důležité dopravní uzle, říká zástupce Centra ekonomických a sociálních výzkum Číny Pavel Kaměnnov.

„Hlavně ale se snaží zajistit bezpečnost cest pro jimi nakupovanou ropu. Objemy nákupu převýšily 60 % potřeb čínské ekonomiky. Bezpečnost těchto cest je pro Čínu životně důležitá — import ropy ze zemí Blízkého východu a severní Afriky,“ vysvětlil expert.


Není zde článek celý?