Jak oponovat Babišovi a nestvořit mýtus Antibabiše? Nejde to a nebylo by to správné

Od konce loňského roku ztratila TOP 09 skoro desetinu členů. V červnu vypršela lhůta na zaplacení členských příspěvků. Nezaplatilo 208 z 2839 členů strany, dalších 34 členů rovnou vystoupilo. Považuje se to za protest proti vedení Miroslava Kalouska.

„Prohráli jsme, teď mají, co chtějí. Ale nehodlám se na tom podílet,“ řekl pro Hospodářské noviny Jiří Š. Cieslar, spoluautor Podskalské výzvy a jeden z těch, kteří ukončili členství nezaplacením příspěvku. „Pokud si topka udrží antibabišovskou rétoriku, do parlamentu se dostane, ale to nám připadalo málo. Chtěli jsme změnu stylu,“ říká.

Nejde jen o TOP 09, mnoho lidí má dojem, že se Babišovi věnuje mimořádná pozornost. Jde ale o to, že mimořádný fenomén jako Babiš si takovou pozornost zasluhuje. Nezaložil normální stranu, ale nástroj své osobní politické a ekonomické moci. Hlásá názory, které jeho demokratičnost značně problematizují. Chtěl by rušit polovinu poslaneckých míst ve sněmovně, rušit kraje a obecní zastupitelstva a senát. Zakoupil si dvoje noviny, „aby se o něm psala pravda“. Jak toho chce dosáhnout, když do jejich práce údajně nezasahuje, už nevysvětlil. To by přece bylo zbytečné si je kupovat. Jak ovlivňovat psaní „pravdy“ pouhým vlastnictvím bez zasahování?

To všechno je výhodné především pro něj, protože by se mu snadněji vládlo. Bývalému normalizačnímu komunistovi a donašeči Státní bezpečnosti a člověku, který krom jiného nevysvětlil, kde vzal peníze na rozjezd svého podnikání, by se ale mělo vládnout co nejhůře.

Je těžké o tom nepsat a nemluvit a politicky s ním nesoupeřit, když jeho postupy a názory představují pro zemi problém. Takhle by se kdysi dalo mluvit o tom, že vytvářet Antigottwalda je chyba. Jenomže Antigottwald se v době omezené demokracie tři poválečné roky nevytvářel a dopadlo to podle toho. Představa, že problém zmizí, když se na něj nebude poukazovat, je naivní.

Bylo by hezké, kdyby se pozornost mohla zaměřit na budoucnost naší země v éře rozvíjející se robotizace a umělé inteligence, na zaostalou infrastrukturu, třeba dálnice, na demografický problém, když jednou děti, protože se jich rodí málo, nebudou stíhat platit na trochu slušné důchody svých rodičů. Společnost žije každodenně tímto, a ne Babišem. Jenomže bez fungujícího státu se nic z toho pořádně nevyřeší. A Babiš bude fungující zemi na překážku.

Společnost už aspoň ve svých myslících členech začíná vnímat, že kamenem úrazu není tragikomický Zeman, ale demagogický slibovač Babiš, který zatím během svého působení nepřinesl nic.

Není zde článek celý?