O prasátcích, lidech a ještě taky o Zemanovi a Farmě zvířat

Proti výrokům prezidenta Zemana ohledně (ne)zrušení vepřína postaveného na místě někdejšího romského koncentračního tábora v Letech u Písku se ohradila Vládní rada pro romské záležitosti.

„Neradi připomínáme zrovna osobě prezidenta – symbolu Česka, že pietní území se k jiným – praktickým a komerčním – účelům neužívá. Připomeňme existenci rozsáhlých, ‚prakticky nevyužitých ploch‘ v Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na mnoha jiných místech poznamenaných rasistickými genocidami druhé světové války,“ říká se ve vyjádření Rady.

„Vnímáme jej jako snahu posílit svou pozici v nadcházejících prezidentských volbách podrýváním činnosti současné vlády a jejího premiéra. Jde o výrok populistický,“ sdělila serveru Lidovky.cz Martina Horváthová, občanská členka Rady.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ale tvrdí, že kampaň dělá sama rada. „Ve svobodné zemi má právo na názor i prezident republiky. V oné vládní radě by si to měli uvědomit.“

Představitelé rady také říkají, že Zeman na vepřín v Letech během dvaceti let změnil názor. V červnu 1998 Zeman tvrdil, že by šlo v případě peněz na odkoupení vepřína o „zanedbatelnou položku“, a to i ona „údajně požadovaná částka 600 milionů korun na vybudování památníku obětem českého teroru vůči romským spoluobčanům“.

„Pan prezident prostě časem dospěl k názoru, že neustálé a nekonečné tahanice nejsou řešením, protože zcela zbytečně překrývají historickou paměť,“ vysvětlil Ovčáček. „Možná to ovšem někomu účelově vyhovuje, protože na sporu může politicky parazitovat,“ doplnil.

Ovčáčkův argument je toho typu, že se dá samozřejmě použít i na Zemana samotného, takže nemá velkou váhu. Stejně tak by se dalo říci, že Zeman nadbíhá té části veřejnosti, která Romy považuje za podřadné a zdegenerované a příživníky společnosti. Lidé rádi poslouchají o tom, že ten tábor nebyl koncentrační, že nebyl vyhlazovací a že tam lidé „jen“ umírali na tyfus, což jistě bylo dáno tím, že nebyli schopni dodržovat základní hygienické zvyklosti. A stejně šlo o „osoby práce se štítící“, tak co.

Abychom to řekli celkem jasně, i kdyby, každý má samozřejmě právo se štítit čeho chce, dokonce se smí štítit i práce a není to ještě důvod posílat někoho do místa, kde by tyfus dostali i Zeman a Klaus (další zpochybňovač role tohoto tábora a podmínek tam panujících), a to bez ohledu na jejich hygienické zvyklosti. V Davosu nebo na Rhodosu samozřejmě tyfus nehrozí, tam leda tak obezita z nedodržování dietního režimu.

Zeman také mluví o tom, že by přestěhováním vepřína vznikla „jen prázdná plocha“ a že by došlo k „národohospodářským ztrátám“. Na to mu Rada připomněla, že to už je vlastností pietních míst, že se k ničemu jinému nepoužívají, třeba Terezínský památník. A jaký by tam mohl být hypermarket nebo parkoviště! Poláci vedli před lety vášnivou debatu, jestli smí mimo areál koncentráku stát nějaký obchod. My jsme někde úplně jinde. Spíš někdo připomene, že za ty peníze na výkup vepřína by se dalo postavit půl kilometru pražského metra.

Zeman je prostě parazit, který – tak jako si jiní paraziti pochutnávají na shnilé kůře – využívá temných nálad ve společnosti s cílem udržet se ještě nějakou dobu na výsluní nebo tam, kde to za výsluní považuje.

Orwellova Farma zvířat končí scénou, kdy spolu hodují prasátka a lidští obchodníci a ostatní zvířátka se na to koukají oknem. Dívají se na prasata a na lidi a zase na prasata a zjišťují, že už neumí poznat, kdo je kdo.

No ano, takové věci se občas stávají.

Není zde článek celý?