O tom, jak se absolutní dobro zjevilo v nutelle

Jistě,
Němci jsou velký národ, je jich 80 milionů. Jenže srovnání
s Rakušany pro nás dopadá velmi podobně, a těch je osm a
půl milionu. O osmi milionech Švýcarů nemluvě. Vždyť právě
proto jsme chtěli ještě v devadesátých a nultých letech na
Západ, neboť tam se lidem žije dobře, jsou tam sociálně,
právně, kulturně, politicky, ekonomicky vyspělé společnosti.

Dnes
je v módě přešlapování s Orbánem a Kaczyńskim, jako
bychom definitivně měli zůstat na půl cesty mezi Ukrajinou a
Německem. Západ je prý strašný, vládne tam multikulti a
politická korektnost a muslimové a židozednáři, ilumináti,
neomarxisti. Teď konečně můžeme být hrdi na svou vlastní
břečku, ve které žijeme, a nemusíme závidět Západu vysoké
mzdy, kvalitu potravin, fungující instituce, sociální stát.
Triumfální visegrádská představa, jak to jde se Západem z kopce
a jak my tady všechno víme lépe, mi připomíná starý vtip o
tom, že než tlustý – rozuměj v době hladu – zhubne, tak
hubený zhebne.

Primitivismus
a xenofobie se zase – jako tolikrát už v dějinách –
v našem visegrádském prostoru ohánějí národem,
křesťanstvím, tradičními hodnotami, jako by meziválečné
Polsko nebo Maďarsko, a nikoli Francii a Británii napodobující
liberální Československo, měly být naším civilizačním
vzorem. Člověk se bojí, kdy se sem zase vrátí tradiční
povídačky o tom, že židé při svých náboženských obřadech
pojídají krev křesťanských panen. Zatím se národ bouří nad
nutelou a burkinami.

Ta
správná otázka by měla být: jak vlastně má fungovat
společnost, aby dosáhla západního blahobytu ekonomického,
kulturního i sociálního? Po devastaci kolektivismem, právním a
mravním nihilismem se ta samá duševní poušť obecného povědomí
našeho národa jen převlékla ve vládu volného trhu mafií a
nespoutané džungle. Humanitní a společenská studia jsou pro toto
duševní vakuum, které vůbec netuší, že existuje něco jako
složité a pro život všech lidí životně důležité fungování
společnosti, parazitickým nesmyslem.

Kdyby
Platón měl normalizační intuice, prohlásí soudy a úřady za
erár, za něco cizího, otravného, co je třeba trpět jako
vyměšování, ale co se nedá nijak zlepšovat a přivtělit do
řádného života jako jeho nezbytná záruka. Dobro v nebi by
se mu zjevovalo ve vskutku kvalitní nutele a dalším konzumním
zboží a v bodré společnosti zlodějů a podvodníků, kteří
čile realizují svou svobodu.

A
Platónův vysněný filozof-král by jako encyklopedie hospodských
mudrlantů a lidových předsudků běhal kolem nutely jako kolem
zlatého telete, jemuž by byli obětováni všichni muslimové,
judaisté, Romové, Vietnamci…, a řval by okolo sebe, že je tím
skutečným zosobněním křesťanství.

Není zde článek celý?