Prezidentský kandidát Kulhánek: S Babišem bychom mohli být spíš spojenci. Ale v čem?

Co víme o Vratislavu Kulhánkovi, bývalém šéfovi Škodovky, který se rozhodl kandidovat  na prezidenta? A to s podporou strany, která používá značku ODA, což třeba její zakladatel Daniel Kroupa vidí dost negativně.
Je to teprve několik dní, co Kulhánek oznámil svou kandidaturu, ale už se objevují první rozhovory. Z toho, který dal Respektu, se třeba dozvídáme, že do Sněmovny volil ANO, že je pro Euro, vadí mu vyjádření francouzského prezidenta Macrona o tom, že si někdo (míněno země střední Evropy) dělá z Evropské unie supermarket a že on by klidně vzal tisíc uprchlíků, protože by jich za pár dní zůstalo stejně jen dvě stě. Dalajlámu by na Hradě nepřijal, ale kdekoli jinde ano. Pro rozmístění jednotek americké armády u nás nevidí důvod, protož nejsme hraniční země, ale nevadilo by mu to. Vládu za účasti komunistů by se mu jmenovat nechtělo. Sám byl v KSČ v letech 1968 – 1970, pak ho vyloučili. Měl prý naivní představu, že se dá něco změnit.
Tolik v kostce.
Jaký je jeho vztah k Andreji Babišovi? Otázka zněla: „Mnozí čeští továrníci s Andrejem Babišem sympatizují, někteří za něj i kandidují, berou to jako přirozeného spojence. Vy ho berete jako spojence, nebo protivníka?“
Kulhánek říká: „Pro ně Babiš člověk jejich vyznání. Pro mě tolik ne, ale nemám potřebu se vůči němu mimořádně vymezovat. Můj dojem je, že bychom možná mohli být spíš spojenci, než protivníci.“
„Chtěl byste, aby vás podpořil?!
„Hodilo by se to, co by ne.“
Jistě že by se to hodilo. V rámci reálpolitiky se bohatý a vlivný spojenec a podpora vždycky hodí. Jenom když jde o ten pojem spojenec, bylo by asi dobré položit otázku, co se tím slovem myslí. Spojenec v čem? Proti komu? U Babiše je obtížné vysledovat nějaký názor, krom toho, že chce současnou politickou vrstvu vyměnit a zaujmout její místo. Nebo že všichni kradou, krom něho, samozřejmě a že on se nějakým zázračným způsobem dostal k miliardám v prostředí, které podle něj bylo zkorumpované. On, Babiš, ale nebyl.
Spojenec může být samozřejmě kdokoliv, Roosewelt a Churchill byli také spojenci Stalina a to nebyl žádný lidumil. To bylo ovšem v době, kdy šlo světu o krk a nepřítel nepřítele byl z donucení okolnostmi přítel. V takové době ale nežijeme.

Takže by to chtělo nějak ujasnit. Když „spíše“ spojenec, tak v čem? Proti komu?

Není zde článek celý?