„Ukázali svaly“ a dali se na útek. Vzdušné hry NATO u hranic Ruska. Názor

Šest případů za týden, a za necelých čtrnáct dní – už deset. Výzvědná letadla NATO skoro nepřetržitě létají u hranic RF. Vstříc jim samozřejmě vzlétají ruské letouny. Brusel je pobouřen. To pobouření je přirozeně předstírané.

Méně než za dva poslední týdny vzlétali ruští vojenští letci desetkrát, aby zachytili výzvědná letadla NATO. Podobné operace jsou celkem běžnou záležitostí. Rozvědka se vždy prováděla a provádí se. Všemi proti všem. A bojová letadla vzlétala a vzlétají. Třeba jen aby ukázala svou přítomnost. Anebo v některých případech, aby zahnala nezvané hosty. Letouny NATO ostatně neporušovaly ruské hranice. Intenzita jejich letů se však až příliš znatelně zvýšila. Zřejmě hledají trhliny v západních hranicích Ruska. A vyvolávají jednoduchou, standardní reakci.

Tím více paradoxní jsou námitky Bruselu vůči Moskvě. Jsou spojeny údajně s nebezpečnými a dokonce agresivními akcemi ruských letců v nebi nad Baltským mořem. Přitom se vůbec nebere ohled na jeden závažný, klíčový fakt. Všechny bez výjimky lety letadel Vzdušných a kosmických sil Ruska se konají v přísném souladu s mezinárodními pravidly využití vzdušného prostoru nad neutrálními vodami. A hranice jiných zemí ruští letci také neporušují. A jak právě má kontrolovat vlastní území, to má Ruská federace právo řešit samostatně, bez ohledu na podrážděné úředníky NATO. Víc než to: právě západní vojenský blok zvyšuje svou výzvědnou aktivitu a chová se neodpovědně.

Někteří experti v tom spatřují dokonce jasné znaky příprav NATO na agresi proti Rusku. Tomu snad není tak. Západ přece rád ukazuje svaly, a nejen je používá. A přece. Statistika svědčí o tom, že vzdušná rozvědka členských zemí aliance prudce zvýšila před měsícem svou aktivitu na západních hranicích Ruské federace. Jeden z incidentů, o nichž se hodně mluví, se odehrál nad neutrálními vodami Baltského moře. Stíhačka F16 NATO se přiblížila letadlu ministra obrany RF Sergeje Šojgua, který letěl do Kaliningradu.

Je zajímavé, a co by úředníci NATO vlastně chtěli? Provádět soustředěnou rozvědku, posilovat pod vymýšlenými záminkami vojenské seskupení v Polsku a v Pobaltí, a nedostávat přitom žádnou reakci ze strany Ruska? O tom by snad nemohl ani snít Gogolův Manilov, kdyby žil v naší době.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?