Babiš obviňuje vyšetřovatele z toho, co provádí ve velkém on sám

Andrej Babiš obvinil vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, že spolu s pražskou státní zástupkyní Dagmar Máchovou v minulosti spolupracovali s kmotry v kauze, při níž byl podnikatel Vladimír Sitta připraven o papírnu Neograph. Celá Babišem zmiňovaná kauza je přitom jenom jedním z dlouhé řady kontroverzních počinů Nadačního fondu proti korupci, kdy se, podobně jako v případě Oleo Chemical, snažil vzbudit zdání, že Ivo Rittig měl nějaké peníze z tisku lístků na pražskou MHD. Opět, jako v jiných případech, s touto manipulační verzí přišel Karel Randák.

Ačkoli se tato kauza vyšetřuje již pět let, konec vyšetřování je stále v nedohlednu. S případem Olea Chemical má kauza společné i to, že v tiskárně, která lístky na MHD tiskla, probíhal v rámci boje mezi jednotlivými vlastníky boj o ovládnutí firmy a obvinění z jejího tunelování. Státní zástupkyně zmíněná Andrejem Babišem skutečně zajistila v rámci trestního stíhání Vladimíra Sitty jeho akcie společnosti Neograph. Máchová tak učinila to, co Babišovi pacholci na finančních úřadech provádějí dennodenně firmám, které se ničím neprovinily. Zde se alespoň v rámci trestního řízení objevilo reálné podezření z tunelování. Tím se ale Nevtípil s Máchovou stali pro Babiše nepřáteli na život a na smrt, protože znedůvěryhodnili jeho klíčového svědka, kterého použil v boji s Rittigem. Ostatně i to může být důvodem, proč nedávno prohlašoval, že udělá ze Sitty ředitele Státní tiskárny cenin.

Sitta podal proti zajištění akcií odvolání k Městskému soudu v Praze, ten ale odvolání nevyhověl. Na pomoc mu přispěchala ministryně spravedlnosti Helena Válková, nominovaná Babišem na základě podnětu VSZ v Praze, které nad Babišovými zájmy tradičně drží ochrannou ruku. Válková v jeho prospěch podala stížnost pro porušení zákona, o které rozhodoval Nejvyšší soud. Senát Nejvyššího soudu však konstatoval, že ani napadeným usnesením Městského soudu v Praze, ani v trestním řízení, které mu předcházelo, nebyl porušen zákon. A to ani výrokem usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství, jejíž napojení na „kmotry“ Andrej Babiš naznačuje.

Sitta si proto následně podal ústavní stížnost, v níž argumentoval, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a práva vlastnit majetek, neboť obecné soudy zajistily nejen akcie, ale omezily i výkon stěžovatelových akcionářských práv. Ústavní soud však konstatoval, že v posuzované věci orgány činné v trestním řízení dodržely ústavněprávní principy a dostály své povinnosti interpretovat a aplikovat zákon způsobem, jenž z mezí ústavnosti nevybočuje.

Média rovněž ochotně přispěchala s tím, že soud zpochybnil práci žaloby. Vrchní soud v odůvodnění uvedl, že vyšetřovatelé měli stíhat ještě dalšího společníka firmy, což nečinili. Existuje ovšem obžalovací zásada, kdy je  výhradní pravomoci státního zástupce, zda někoho obžaluje, či nikoliv, a nemůže být k takovému kroku nikým nucen, ani soudem. Je to jeho výsadní oprávnění. V daném případě vyšetřovatelé nezjistili, že by druhý společník podepsal nevýhodnou smlouvu na úkor firmy. Vladimír Sitta sice tvrdil, že to společník věděl, ani to se nepodařilo prokázat, ostatně to byl právě tento společník, který podal trestní oznámení na oba Sitty, otce a syna poté, co se mu dostalo do ruky účetnictví, a zjistil trestnou činnost. Soudy mají často odlišné názory od policie či státních zástupců, ale to vůbec nic neznamená.

Naopak, v tomto případě Městský soud hned na úvod konstatoval, že policie a státní zástupci neporušili zákon. Je to v nahrávce soudu, tak i v písemném odůvodnění. Důkazem, že celé tažení proti Sittovým bylo v režii kmotrů, mělo být, že se určité osoby, které se znelíbily Babišovi a jeho protikorupčnickým kumpánům, bavily o tom, že Sittu zlikvidují. Skutečnost, že se nějaké osoby baví o tom, že někoho udají a zařídí to na policii, není relevantní, protože policie pouze zkoumá, zda se skutek stal, či nikoliv.  A jestliže se to prokáže, nemůže nekonat jen proto, že druhá strana je vedena pomstou.

Babišova logika je navíc zavádějící a účelová. To, že nějaký senát zkritizoval policejní orgán v jedné kauze, neznamená, že tento policejní orgán nemůže dělat jiné kauzy. Je ale na druhé straně pochopitelná. Je to právě on, kdo zneužívá policii a státní zastupitelství k likvidaci ekonomické konkurence, jako v případě již zmiňovaného případu Oleo Chemical. Babiš si prostě myslí, že ostatní musí používat stejně špinavé metody, jaké používá on sám.

Není zde článek celý?