Campbell: Černé moře a Polsko

Současný vojensko–politický vývoj v Evropě je podobný vývoji lineárního systému. V něm se uplatňuje princip superpozice.

Z tohoto hlediska vývoj indikuje jasně vojenský střet, jehož podobu a představitelné následky nebudu dnes popisovat i proto, že nikdo neví, kdy poletí první bomba, patrona nebo raketa. Nedělá smysl se nechat řídit strachem (z války) nebo iluzemi (o morálce, spravedlnosti, míru), protože ve vojenské i finančně — hospodářské politice občan nemá v absolutní většině případů možnost, ani nástroje, zjistit úplné a pravdivé informace pro vytvoření hodnocení pomocí faktů, v širších vazbách, nebo v souvislostech.
Protože politika je ve své podstatě děj, který má své spouštěče, dynamiku a mění kvantity v kvalitu, znamená to, že politika se dá řídit po určitý moment, a pak se vymkne z rukou. Nejenom Evropa se nachází v situaci, kdy se politika vymyká z rukou. Je proto na místě si uvědomit význam souvislosti jako takové, připomenout si existenci zásadního rozdílu mezi pozorovaným a nepozorovaným systémem, změny systému s časem a možnost hodnocení stavu systému s pomocí principů kvantové teorie. Takový přístup je mnohem složitější, než jak nám to nabízí masová media a vysoké školy, má ale své výhody. Dostáváme totiž různé výsledky s různou pravděpodobností. V ní leží zakopaný pes a také dárek. Ten by si měli politici vzájemně darovat, a nezapomenout přitom na voliče. Doba urgentně vyžaduje pokoru.

V době dovolených se jako dárek nabízí číst Shakespeare. Ten přesně popsal západního člověka: smělý, drzý, dobývající, jdoucí dopředu, po kterém nic starého — dobrého nezůstane. Náročnější je porozumět koupi členů NATO obchodně orientovanými USA po roce 1990 jako podmínky pro vstup do EU. Přiznat si folkloristický charakter článku 5 smlouvy o NATO, přiznat si skutečnost, že kam nemůže (do) jít t.č. NATO, tam dojdou USA v rámci bilaterálních smluv. Dojdou tam bez problémů pro sebe. Pro asymetrické spojence a sousedy, USA vytvářejí komplexní problémy. Tím jsem se dostal k Ukrajině a stavbě vojensko-námořní základny USA v Černém moři, lokalitě Očakiv, v Oděské oblasti. V městě s velkým významem pro Rusko, ve kterém žije13 tisíc obyvatel toužících po práci a jídlu, se staví. Samozřejmě v rámci pomoci USA Ukrajinské vojenské námořní flotě. Ta má několik lodí, hladové námořníky, a její velitel Porošenko, velké ambice. Porošenko si myslí, že Rusko zapomnělo Očakiv, dobytý Ruskem v roce 1737, obsazený maršálem von Münnich, 1739 navrácen Turkům. Bitva z roku 1737 je zachycena ve vyprávění Barona Prášila, bitva z roku 1788 v proslulé básni Gavrily Děržavina. Smlouvou z Jasů z roku 1792 bylo Özi předáno Rusku a přejmenováno. Ukrajina tehdy neexistovala, jako mnoho jiných evropských států.

Rusko zatím reaguje jako v minulosti: Pomalu a nejasně, snaží se nedat najevo své plány. Problém je ale v tom, že reagovat jako v minulosti může mít pro Rusko, a tím i Evropu, fatální následky. Jaké? Uvedu jich několik: Za prvé je to již veřejně zmíněné dodávání laterálních zbraní Ukrajině. Ty se nebudou muset vozit přes českou kotlinu, tedy s máváním praporků. Za druhé je to podpora ze strany USA staré naděje a plánu Polska mít přístup k Černému moři. Protože v roce 2018 budou Polsko a ČR slavit 100 let od svého vzniku, je na čase vyhledat si dárek. Tím by mohlo být seznamování (veřejnosti a politiků neznajících historii) s fakty a dokumenty o historii Polska. Již povrchní seznámení s jeho historií dovoluje si udělat představu o odpovědi na otázku: Proč se právě nyní rozhodlo Polsko bojovat s EU, s Ruskem a historií? Nebo: Proč Polsko obviňuje Rusko ze zahájení II. světové války? Proč všechny pokusy o zavedení demokracie v Polsku ztroskotaly (především kvůli zahraničním aktivum a vnitrostátním etnickým minoritám)? Jaké bylo pozadí uzavření bilaterální smlouvy mezi Polskem a nacistickým Německem v lednu 1934? Proč se mlčí o zradě Francouzů a Britů v době napadení Polska Německem a Slovenskem? Proč se mlčí o následcích odmítnutí Polskem německého požadavku o spojení Gdaňska s Východním Pruskem? Proč se nikde nepíše, co tvrdí polský historik žijící v USA po nedávné návštěvě DJT v Polsku: Polsko vyvraždilo více Židů než nacisté. Proč existuje snaha přesvědčit občany, že SSSR napadl Polsko, když 17. září polská vláda utekla do Rumunska, a po té, v ten samý den, SSSR vstoupil do Polska, již bez vlády? Proč si širší veřejnost v ČR neuvědomuje obsah varování Edvarda Beneše (1884 — 1948) o tom, že vojenské a politické spojení s Polskem se ukáže pro ČSR nebezpečným? Nebudu pokračovat, protože odpovědi založené na faktech a dokumentech vzbuzují nepříjemné pocity jak z členství v V4, NATO, a na ní závislé EU. Proč neslyšíme EU ekology, když se v rámci vojenské pomoci USA ničí ochranné zóny Olěšskije pesky a Tuluzskije limany? Proč neslyšíme EU a SB finanční poradce, když se dělá vše proto, aby Oděský přístavní závod konečně správně zkrachoval. Proč neslyšíme EU pacifisty, když se více funkcionální, největší vojenský polygon v Evropě, Širokij lan, transformuje s pomocí USD do největšího tábora NATO v Evropě? Polsko, včetně ostatních členů V4, periferních členů EU (Rumunska a Bulharska), a bilaterální spolupráce s USA, se tak stává klíčem v zóně dělící Rusko od SRN, jádra EU. Polsko tak může obdržet dostup k Černému moři v rámci představitelného dělení Ukrajiny. Do dělící zóny, ve které nebudou jezdit ruská vojska, aby získala území, ale budou padat patrony, rakety a ruské sankce, až přijde čas. Ten určí USA. V kontextu napsaného je obsažena i chyba sovětské diplomacie. Ta se během poválečného přátelství SSSR s Polskem nikdy jasně a veřejně nezmiňovala o historických faktech a dokumentech týkajících se polské historie. Dnes dohání čas ruskou diplomacii. Ta bude muset jednat zcela jinak než v minulosti. Prezident DJT úspěšně demontuje US diplomacii, vyhrožuje slabé Venezuele, s KLDR mluví na stejné úrovni, ne však jako moudrý — silný. K tomu všemu zadal audit čínského obchodního chování podle Trade Act z roku 1974. ČLR si vzala nejenom jako varování na mušku praktiky multilevel marketingu amerických společností Avon, Herbalife, Nuskin a podobných: 四部门开展专项整治活动:坚决铲除各类传销组织_凤凰财经, 传销为骗钱不惜轮番色诱 光宗耀祖成传销笔记热词_国内新闻_环球网. Proto bude muset i Kreml jednat jinak. Sýrie není dořešena, Venezuela může poprosit Rusko o pomoc (kvůli vojenské hrozbě USA). Příští kroky USA na Ukrajině určí Pentagon, ne prezident DJT. Americké bomby jsou již v letadlech a lodích směřujících ke KLDR. Hlasování Ruska v RB OSN týkající se sankcí proti KLDR na mne neudělalo dojem. ČLR vysvětlila svoji pozici, operativně zavedla sankce na dovoz uhlí, železa, mořských plodů a dalších výrobků: 商务部海关总署发布新增对朝鲜禁运部分产品清单. Rusko hlasovalo jako ČLR a mlčí bez vysvětlení.

Summa sumarum: O růstu vojenského napětí nejenom v Evropě nemůže být pochyb. Cesta k mírovému uspořádání světa, se stává fata morgánou, emigrace Židů z Evropy a Ukrajiny roste. Jejich integrace se stává politickou výzvou, a pracovní příležitosti v Izraeli, zlým snem. Rusku nezbude nic jiného, než: 1) Obnovit vojenskou základnu na Kubě, protože Venezuela v dané chvíli podle mého hodnocení nepřipadá v úvahu. 2) Uzavřít smlouvu s ČLR o vzájemné vojenské pomoci v naději, že se Pentagon nad ní zamyslí, a aby téměř nevyhnutelný výstřel označující začátek finále moderní lidské tragikomedie mohl být způsoben pouze robotem, nešťastnou náhodou, nebo činem pošetilého. Ne člověkem s rozumem. 3) Realizovat urgentní konsolidaci ruského národ metodami, které se nebudou líbit oligarchům, demokratům a neoliberálům.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?