Čínská CEFC spřátelená s Hradem bude spolupracovat s ruským Rosněftem

Čínský konglomerát CEFC, jehož předseda Jie Ťien-ming je od roku 2015 čestným poradcem prezidenta Zemana, uzavřel strategické partnerství s největší ruskou ropnou firmou Rosněft. Podle agentury Reuters CEFC dokonce jedná o možném kapitálovém vstupu do ruské státní společnosti.

Předseda CEFC Jie Ťien-ming se již dvakrát sešel se šéfem Rosněftu Igorem Sečinem, blízkým spojencem ruského prezidenta Putina. Podle webové stránky Rosněftu dojednaly obě strany dohodu o strategické spolupráci během návštěvy čínského prezidenta v Moskvě letos v červenci. Podle mluvčího CEFC citovaného Reuters se tak stalo až 2. srpna během Sečinovy návštěvy v šanghajském sídle CEFC.

Sečin bývá považován za druhého nejmocnějšího muže Ruska a představitele konzervativní frakce “siloviků” v kremelském vedení. Po ruské anexi Krymu na něj americká vláda uvalila osobní sankce. Sankční režim se vztahuje i na celý Rosněft, a to jak ze strany USA, tak i EU.

Právě mezinárodní sankce by mohly podle Reuters vstup CEFC do Rosněftu zkomplikovat. Z českého pohledu vzniká zajímavá situace: čínská firma personálně propojená s politickým vedením českého státu je strategickým partnerem a potenciálním investorem v ruské firmě pod evropskými i americkými sankcemi.

Strategická spolupráce Rosněftu a CEFC, společností s úzkým vztahem k ruské a čínské vládě, také názorně dokládá spolupráci mezi oběma mocnostmi na různých úrovních. Současně odhaluje poněkud schizofrenní pozici české vlády, která se v posledních dvou letech často vymezuje proti ruskému vlivu, ale zcela podléhá vlivu čínskému. Pozice českého prezidenta je oproti tomu konzistentní svojí vstřícností k oběma mocnostem.

Rosněft je podobně jako CEFC společnost se značným politickým vlivem. Její výkonný předseda Sečin se jen v posledním týdnu objevil v mezinárodním tisku v souvislosti se dvěma zajímavými soudními případy v Rusku (nemluvě o analýzách podílu Rosněftu na současné krizi ve Venezuele). Prvním případem bylo odsouzení bývalého ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva za údajný úplatek, který měl vymáhat právě od Sečina. Uljukajev tvrdí, že šlo o předem připravenou past, a pozorovatelé soudí, že se jedná o součást politického boje mezi liberálnější frakcí, představovanou Uljukajevem, a Sečinovou konzervativní klikou.

Druhým případem je právní útok Rosněftu na investiční firmu Sistěma, který podle Forbesu připomíná divoká 90. léta a pohlcení Jukosu po odsouzení Michaila Khodorkovského v roce 2003 právě společností Rosněft.

Bude zajímavé sledovat, jak se strategické partnerství mezi CEFC a Rosněftem projeví vzhledem ke vlivu čínské společnosti u nás.

Převzato ze serveru Sinopsis.cz

Není zde článek celý?