ČLOA 90. let: jako největší armáda na světě se snaží být nejsilnější. Názor

Nejpočetnější armáda na světě – Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) v úterý slaví 90. výročí svého založení a jak ukazují události posledních let, ČLR se aktivně snaží získat čestné místo v řadě zemí s nejsilnějším vojenským potenciálem jak technickým, tak i lidským.

Čínský prezident Si Ťin-pching se snaží vytvořit supermoderní armádu, která by byla schopna klást odpor každému nepříteli; podle prezidentových slov je nejdůležitějším požadavkem vůči armádě její bojeschopnost a umění vítězit.

S tímto cílem inicioval rozsáhlou reformu ozbrojených sil, která se týká nejen obnovení „železa“, ale znamená i tvrdý boj proti vzkvétající korupci v řadách ozbrojených sil a také posílení bojového ducha personálního složení. Během přehlídky v roce 2015 čínský prezident prohlásil, že se chystá snížit početnost ozbrojených sil země o 300 tisíc osob z nebojového personálu a přitom udělat armádu mobilnější a efektivnější. Nicméně v současné chvíli je čínská armáda nejpočetnější na světě, v jejích řadách slouží kolem 2,3 milionu vojáků, což je 0,18 % obyvatel země.

Historie a současnost ČLOA

Dějiny Čínské lidové osvobozenecké armády začaly Nanchangským povstáním 1. srpna 1927, kdy armádní jednotky ubytované v Nanchangu vystoupily proti antikomunistickému převratu organizovanému Čínskou národní stranou. Během Nanchanských událostí bylo vytvořeno jádro budoucího vedení ČLR.

Název Čínská lidová osvobozenecká armáda se používal pro ozbrojené síly Komunistické strany vytvořené v roce 1946; v roce 1949 se vznikem ČLR tento název přešel na všechny ozbrojené síly země.

Zlomovým rokem v moderní historii ČLOA se stal rok 2015, kdy čínská vláda informovala o plánech značně reformovat ozbrojené síly s cílem zvýšení jejich efektivity.

V souvislosti s tím byla 1. února 2016 změněna struktura armády a ze sedmi vojenských okruhů bylo vytvořeno pět zón vojenského velení, které se nachází se pod vedením Ústřední vojenské komise, v jejímž čele stojí prezident KLR.

Čínské výdaje na obranu stále stoupají, snaha vyrovnat se světovým standardům a v ničem nezaostávat za partnery a konkurenty vedla k tomu, že vojenský rozpočet ČLR v roce 2017 tvořil 1,3 % HDP, což je 151,97 miliard dolarů. Větší vojenské výdaje má pouze USA.

K dalekým břehům

Čína zvyšuje svůj vojenský vliv ve světě a to se jasně projevilo poté, co se v červenci skupina lodí Vojensko-námořních sil ČLOA vydala do Džibutska budovat základnu materiálně-technického zajištění v oblasti Afrického rohu. Tento objekt se stane první zahraniční vojenskou základnou ČLR.

Čínské ministerstvo obrany nejednou uvádělo, že základna bude využívána k mírovým operacím, dodávkám humanitární pomoci a boji proti pirátům. Ale odborníci se domnívají, že vojenská základna pomůže ČLR zajistit své zájmy v oblasti a více ovlivňovat země představující pro Peking ekonomický zájem.

Čína je také od roku 1990 aktivním účastníkem mírových misí OSN; v roce 2012 se přibližně 2 tisíce čínských vojáků účastnilo mírových misí, převážně v Africe.

Přehlídková ukázka síly

Stoupající význam armády, přání předvést světu vojenské úspěchy a svým způsobem varovat se stalo v poslední době určitým trendem pro Čínu. Možná právě proto poprvé od roku 1949 na počest 90. výročí ČLOA byla provedena vojenská přehlídka.

Přehlídka se uskutečnila na největším čínském polygonu Čžužiche ve Vnitřním Mongolsku. Obyčejně se všechny čínské vojenské přehlídky konají na Náměstí Nebeského klidu v Pekingu, ale tentokrát se to obešlo bez slavnostních orchestrů, čestné stráže a významných mezinárodních hostů.

Všech 12 tisíc vojáků, stejně jako samotný Si Ťin-pching, měli na sobě polní uniformy a tím bylo zdůrazněno, že jsou připraveni kdykoliv jít do boje proti jakémukoliv nepříteli, který se odváží napadnout zemi.

„Dnes jsme blíže svého cíle k obrození čínského národa než kdykoliv v historii a musíme vybudovat nejsilnější za celou dobu lidovou armádu“, řekl předseda Ústřední vojenské rady, čínský prezident Si Ťin-pching během zahájení přehlídky.
Podle jeho slov ČLOA „je schopna zvítězit nad každým vetřelcem a je rozhodnuta bránit národní suverenitu, bezpečnost a zájmy rozvoje země“. Čínský prezident také zdůraznil, že hlavní odpovědností lidové armády je ochrana mírového života, který je odměnou pro všechen lid.

Jak řekl v komentáři pro noviny South China Morning Post vojenský pozorovatel z Macaa Anthony Vundun, „na pozadí trvajících krizí v Jihočínském moři a na Korejském poloostrově, kdy poslední konflikt Indie a Číny na hranici přidává problémy, přehlídka samozřejmě pomohla ukázat vojenskou sílu ČLR.

Přehlídky se zúčastnilo 12 tisíc vojáků, 129 vojenských letadel, 571 jednotek pozemního vybavení, více než 40 % předvedené techniky bylo představeno poprvé.

Po výcvikovém prostoru projela kolona čínských tanků Type-99A, samohybný protitankový komplex HJ-10, který může ničit tanky, vrtulníky i obrněné dopravní prostředky. Poprvé se přehlídky zúčastnily stíhačky páté generace vlastní výroby J-20, schopné létat nízko, vyhýbat se radiolokačnímu odhalení a provádět nenadálé napadení. Dalším debutantem veřejné přehlídky byla stíhačka J-16.

Průjezd kolony techniky a zbraní byl ukončen předvedením čínských raketových zbraní, včetně strategických balistických raket DF-26, schopných nést obyčejné i jaderné bojové hlavice a být použity na první požádání. Rakety mohou s vysokou přesností zasahovat cíle jak na zemi, tak i na moři.

ČLOA také ukázala „vraha letadlových lodí“ — protilodní balistickou raketu středního doletu DF-21D. Vrcholem technické části přehlídky bylo objevení se nové mezikontinentální rakety DF-31AG, která byla poprvé ukázána veřejnosti. Dolet této rakety je více než 10 tisíc kilometrů.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?