Dostali se pod OPAL: proč jde ruský plyn okolo Ukrajiny

Gazprom zvyšuje o čtvrtinu průtok plynu přes plynovod OPAL, což je jedno z pokračování Severního proudu. Současně s tím snížil tranzit přes Ukrajinu.

Moskva přitom navrhla zachovat dodávky plynu přes ukrajinský dopravní systém. K tomu musí Kyjev nabídnout konkurenceschopné tarify za tranzit a také zrušit „absurdní žaloby proti Gazpromu“. Naftogaz se ovšem nechystá projednávat své námitky vůči ruskému koncernu a počítá s tím, že na Rusku vysoudí miliardy dolarů. RT vysvětlila, jaké jsou perspektivy plynárenské spolupráce mezi sousedy a zdali Ukrajina zůstane přepravcem ruského plynu.

Vedení Naftogazu Ukrajiny se nechystá zastavovat žalobu proti Gazpromu, to prohlásil komerční ředitel této ukrajinské společnosti Jurij Vitrenko.

„Stahovat námitky a rušit absolutně podložené žaloby proti Gazpromu nikdo nebude,“ napsal představitel Naftogazu na své stránce na Facebooku.

Jeho prohlášení bylo učiněno v odpovědi na návrhy Moskvy zachovat přepravu paliva přes ukrajinský dopravní systém za podmínky, že Kyjev nabídne konkurenceschopné tarify za tranzit a niveluje risky, včetně „vzetí zpět námitek a absurdních žalob proti Gazpromu“.

Koncepce stavby Severního proudu 2 od začátku nepočítá se zastavením tranzitu ruského plynu po existujících cestách, řekli na ruském ministerstvu zahraničních věcí.
Kyjev se ovšem nechystá na ústupky přistoupit, v Naftogazu počítají s vítězstvím u soudu proti Gazpromu.

Energetické napětí

Americký prezident podepsal 2. srpna „Zákon o čelení protivníkům Ameriky prostřednictvím sankcí“, podle něhož se proti ruským energetickým projektům zavádějí dodatečná omezení. Zvláštní pozornost se věnuje projektu Severní proud 2. Připomeneme, že druhá větev ruského plynovodu má vést po dně Baltského moře a doplnit Severní proud 1. Projektovaný výkon tohoto plynovodu odpovídá ukazatelům prvního „proudu“.

Americké sankce mají vést k zablokování stavby druhé větve plynovodu — Washington trvá na tom, že toto opatření údajně pomůže energetické bezpečnosti Evropské unie. Evropané v tom ovšem vidí jen pokus USA o monopolizaci evropského plynárenského trhu.

Německý ministr zahraničních věcí Siegmar Gabriel dříve v rozhovoru pro Rheinische Post řekl, že Evropská unie je připravena chránit se před činnostmi Washingtonu. V Berlíně si myslí, že pod krytím sankcí USA provádějí pokus o „America First (Nejdříve Americka — red.)“. Přesně takový názor na věc má i rakouská vláda — na Ministerstvu pro evropské záležitosti a integrace Rakouska prohlásili, že Vídeň bude chránit své národní zájmy vzhledem k novým americkým sankcím.

Prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker 2. srpna zmínil, že americká strana vzala ohled na pozici Evropské unie, ale jen částečně. Brusel si proto ponechává právo přijmout odvetná opatření proti americkým sankcím, pokud ty budou rozrušovat zájmy EU.

„Musíme ochránit naše zájmy před Spojenými státy, a my to budeme dělat,“ řekl Juncker.

Podle slov ředitele analytického oddělení Fondu národní energetické bezpečnosti Alexandra Pasečnika, dříve EU a USA dodržovaly společnou linii, poslední činnosti americké strany jsou ale pro Evropany nepřijatelné.

Dodatečná kapacita

Podle rozhodnutí Nejvyššího zemského soudu Düsseldorfu ze dne28. července byla zrušena zabezpečovací opatření na základě žaloby polské energetické společnosti PGNiG, podle kterých byl přístup Gazpromu k dopravním kapacitám evropského plynovodu OPAL omezen. Připomeňme, že OPAL je evropským pokračováním Severního proudu-1.

Na podzim roku 2016 připustila Evropská komise Gazprom do aukce na zaplnění 40 % OPALu, dále potvrdila výhradní právo této ruské společnosti na 50 % výkonu tohoto plynovodu. Toto rozhodnutí znepokojilo Varšavu a Kyjev, polská vláda a společnost PGNiG se obrátily na Evropský soud a soud v Düsseldorfu s požadavkem na zrušení rozhodnutí EK — údajně protiřečilo principu diverzifikace dodávek.

Žalobu PGNiG nejprve 23. července zamítl Evropský soud, 28. července vynesl stejné rozhodnutí Nejvyšší zemský soud Düsseldorfu.

Již 2. srpna vyrostlo přepravované množství OPALu z 50 % na 75 % — o tom svědčí informace operátora OPALu.

Nehledě na krátkodobé výkyvy, objem tranzitu přes Ukrajinu je zatím nadále na předchozí úrovni.

V zapadlých dopravních koutech

Kyjev má velké obavy, že ruská strana brzy přejde na snižování tranzitu přes Ukrajinu. Tato prognóza je konkrétně napsána v obnoveném návrhu Energetické strategie Ukrajiny pro periodu do roku 2035.

Je to podle názoru expertů nevyhnutelné — rozšíření dodávek za pomoci Severního proudu 1 je prologem k budoucímu snížení ukrajinského tranzitu. Podle názoru Pasečnika se nejedná ani tolik o politické neshody jako o technický stav ukrajinských plynovodů.

„Doprava paliva přes Ukrajinu sebou nese kolosální rizika. Zaprvé je ukrajinský dopravní systém mimořádně opotřebovaný, což může vést k haváriím technického rázu, prostojům a pádu dodávek. Do této infrastruktury, nehledě na to, že je potřebná i pro Evropany, nikdo nevkládá nezbytné investice, ani Evropská unie — není to výhodné,“ řekl expert.

Turecký proud a Severní proud 2 umožní se prakticky vzdát tranzitu přes Ukrajinu, a Kyjev bude muset změnit svoji pozici.

„Je možné, že doprava přes Ukrajinu se v budoucnosti zachová na úrovni 15-20 miliard kubických metrů ročně. Logisticky je to pro řadu zemí východní Evropy výhodné. Nyní přes Ukrajinu prochází okolo 70-80 miliard kubických metrů plynu. K tomu ale musí Kyjev investovat do obnovení svého dopravního systému plynu a také nabídnout adekvátní tarif, nemluvě už o snížení politických rizik,“ zdůraznil Pasečnik.


Není zde článek celý?