Kam zmizela polovina Ukrajinců: o unikátním know-how svobodného národa. Názor

Téma vylidňování nezávislé Ukrajiny se pravidelně objevuje v různých diskuzích, ale jeho projednávání je komplikováno tím, že nikdo nemá ani ponětí, kolik Ukrajinců dnes žije „v největší zemi Evropy“.

Poslední sčítání lidu se konalo v roce 2001 a ukázalo, že k 10. výročí nezávislosti přišla země s dost smutnými čísly. Tehdy sčítací komisaři napočítali 48,5 milionů Ukrajinců oproti 52 milionům ve chvíli vyhlášení nezávislosti.

Poté se vláda z nějakého důvodu přestala zajímat o takový způsob sčítání jejích obyvatel a termíny dalšího sčítání lidu byly neustále odkládány. Vždyť v takovém případě ve vší své kráse vyvstane obraz prudkého snížení počtu obyvatel a velmi kalné operace s rozpočty.

Když už jsme tedy sčítání lidu řekli své evropské „ne“, musíme použít nepřímé metody sčítání.

Například na základě množství chleba, spotřebovaného v zemi. Když to vynásobili a vydělili, snaživí odborníci zjistili, že obyvatelstvo Ukrajiny tvoří ve skutečnosti pouhých 24 milionů lidí a to je přibližně 1,8-krát méně, než hlásí Státní statistika, podle jejíž údajů v zemi žije 42,5 milionů lidí. Takového tempa vylidňování stěží dosáhla nějaká jiná země kromě období velkých válek.

Ukrajina zaujímá 186. místo na světě a poslední v Evropě v porodnosti a také 4. místo na světě, hned za africkým Lesotho, v úmrtnosti.

Ale ani tato demografická selhání nejsou hlavním důvodem prudce se ztenčujícícho ukrajinského národa. Ukrajina každoročně ztrácí statistice obyvatel, kteří odjíždějí v hledání lepšího života za hranice své země.

V určitém smyslu slova jsou to nejlepší lidé své země — dost odvážní, aby opustili zónu komfortu a vydali se do ciziny, často bez znalosti jakéhokoliv cizího jazyka, zákonů a zvyků zemí, do nichž se vydávají.

Ve skutečnosti za výdělkem začali Ukrajinci jezdit prakticky od prvních dnů nezávislosti, protože si uvědomili, že vše, co jim slibovali ti, kteří opěvovali nezávislost, mizí v nedohlednu.

Největší část lidí, vyjíždějících pracovat za hranice své vlasti, jsou lidé, kteří zaujímají velice málo prestižní místa na trhu práce. Jsou to především pomocníci v domácnosti v domech bohatých Rusů. Téměř všechny hvězdy ruského showbyznysu mají domácí pomocnici z Poltavy, Vinnice nebo Ternopolu.

Moskva a Rusko celkově zůstávají pro ukrajinský výdělek hlavní krmnou základnou, což je obzvláště pikantní na pozadí ječivé rusofobní hysterie občanské ukrajinské společnosti. Po nasednutí do vlaku Ukrajinci nenápadně přecházejí na nenáviděnou, ale stále ještě nezapomenutou ruštinu a pragmaticky přestávají hovořit o tom, jak Rusko napadlo Ukrajinu.

Další velký oddíl tvoří stavbaři, ačkoliv na tomto trhu je už dlouho vytlačují Moldavané a také obyvatelé Střední Asie…. Celkově, podle velmi přibližných statistických údajů, v Rusku současně pracují více než dva miliony Ukrajinců. Mnozí jsou zcela loajální k zemi, která jim umožňuje živit jejich rodiny.

Teď se podíváme na exotičtější oblasti. Dlouho před Majdanem začali Ukrajinci jezdit do Evropské unie — od Portugalska po severní fjordy. Z Ukrajiny lidé utíkali jak mohli — pomocí mezinárodních seznamovacích portálů odjížděly štavnaté ukrajinské krasavice.

Do Evropy a USA odjížděli programátoři, ale většinu tradičně tvořili kandidáti na nejtěžší a nejméně placené práce — čištění ryb na mořských závodech, sbírání jahod v Polsku a Irsku, praní prádla a úklid pokojů v řeckých a italských hotelech. Ale nejčastěji Ukrajinci pracují v oblasti péče o nemocné a staré lidi.

Po Majdanu proud migrantů prudce stoupl. Právě tak viděli plán uspořádání vlastní země tisíce majdanovců: „svrhnout Janukovyče a utéct za hranice“. Zavedení bezvízového režimu otevřelo v této epopeji novou stránku.

Nehledě na opakované trpělivé vysvětlování evropských úředníků, že jde pouze o turistiku, většina Ukrajinců se rozhodla využít cestu jako šanci najít práci. A je třeba říci, že se to mnohým daří.

Polská a maďarská vláda se například dívá na neplechu Ukrajinců s nelegálním zaměstnáním skrz prsty. Ukrajinští pracovníci jsou prostí, ochotni pracovat za malou část oficiální minimální mzdy a nedomáhají se sociálních práv.

V podstatě dnes Ukrajinci zaujali na evropském trhu práce místo Poláků — gastarbajtrů, kteří po projití své těžké rolnické cesty se raději nechávají zaměstnat v EU na více méně prestižních místech a nechávají obtížná místa Ukrajincům.

Je zajímavé, že neexistenci problémů s výdělkem v Rusku uvedlo více než 50 % dotázaných a v EU pouze 30 %.

Je jasné, že o takové práci se nedá říci, že je dobrá, ale přesto se 71 % dotázaných snaží stále znovu a znovu najít štěstí v cizině, kde mimochodem konkurence stále roste — uprchlíci, migranti z nejchudších zemí té samé Evropské unie, ohromné komunity zástupců zemí tichooceánské oblasti….

Tendence k vylidnění Ukrajiny bude pouze stoupat, k optimistickým předpovědím nejsou žádné důvody. Vládou prováděné reformy jsou jasně určené ke snížení obyvatelstva na polovinu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?