Macronova cesta vstříc evropské reformě

Francouzský prezident Emmanuel Macron pokračuje ve snaze vytvořit dobré podmínky pro nastartování francouzsko-německé reformy Evropské unie. Na své cestě po střední Evropě se setká nejen se zástupci Bulharska, Rumunska a Rakouska, ale taky s vládními představiteli České republiky a Slovenska. Bulharsko bude od ledna příštího roku předsedat Evropské unii, je tudíž pro Macrona důležitou zemí pro nastartování evropské integrace.

Ve druhé půlce příštího roku bude u předsednictví Rakousko. Právě v rakouském Salcburku se chce nejmladší francouzský prezident v historii sejít se zástupci středoevropských zemí, které se hlásí k členství v Evropské unii, ale mají k ní své výhrady. Chytrou kličkou, kterou se vyhne setkání na úrovni V4 chce s premiérem Bohuslavem Sobotkou a premiérem Robertem Ficem dopodrobna probrat plán nové reformy Evropské unie a nabídnout jim vhodnou vyjednávací pozici.

Druhým bodem důležité schůzky bude téma vyslaných pracovníků v rámci unie. Směrnice z roku 1996 stanovuje, že z jedné členské země mohou vyslat firmy pracovníky do druhé členské země dočasně na 2 roky. Sociální a zdravotní pojištění se však platí v zemi, kde vysílající firma sídlí. Často jde o země, kde je výše pojištění nižší. Emmanuel Macron si téma tzv. sociálního dumpingu zvolil jako hlavní bod své prezidentské kampaně a není se čemu divit, že se bude snažit prosadit změnu, například snížení pracovního pobytu na 1 rok. Případná změna by se dotkla zemí střední a východní Evropy, včetně České republiky a Slovenska. Ty mohou udělat ústupek a díky němu získat možnost odmítnout uprchlické kvóty.

Posledním bodem jednání bude vznik nových velkých projektů, do kterých bude třeba investovat nejen finanční, ale hlavně politický kapitál. Jedním z takových projektů je vznik společné evropské obrany. Debatu o jejím vzniku nastartovala Česká republika a ostatní členské země, včetně Francie, se této otázce chtějí věnovat.

Premiér sousedního Slovenska Robert Fico dal v posledních týdnech jasně najevo, že národním zájmem je členství v Evropské unii, nikoli ve V4. Česká republika tak stojí před otázkou, zda využije své šance podílet se na nové reformě Evropské unie, po které tolik politiků volá, nebo bude sedět uraženě v koutě, jako Polsko nebo Maďarsko. Se zástupci těchto dvou zemí se Macron v Rakousku záměrně nesetká.

Není zde článek celý?