Myšlenkový úpadek antiislámského sociologa Petra Hampla pokračuje

Příliš mnoho antiislamismu a antievropanství zasahuje lidi bez ohledu na jejich IQ. Petr Hampl jistě není žádný člověk z takzvané ulice, ale moc mu to v některých věcech není platné.

Na svém blogu na Ihned.cz je charakterizován: „Tatík, který se živí normální prací (expert na prodejní metodiky a marketing složitějších technologií) a po večerech zabývá sociologií.“

Je také neúspěšný kandidát na předsedu strany Svobodní v roce 2015, člen hnutí Blok proti islámu a vítaný zdroj citací pro proruský web Sputnik.

Teď se v článku na bizarním Protiproudu Petra Hájka projevil jako stoupenec Vladimira Putina, a to stoupenec nekritický až za hranice zdravého rozumu. Příležitostí k tomu pro něj byl náš článek o dvaceti lžích, které se objevují v dokumentu Olivera Stonea o Putinovi.

Hampl vypočítává vladařovy úžasné vlastnosti, kterými předčí evropské politiky: „V Putinově pojetí jsou na prvním místě občané jeho státu a jejich bezpečnost. Všem dalším je možné pomáhat až poté, co bude o jeho vlastní lidi postaráno. Euromainstreamový politik pečuje o abstraktní lidstvo a své vlastní občany nesmí upřednostňovat. Putinův pohled akceptuje, jací lidé jsou a co chtějí… Putin uvažuje v perspektivě desítek let a delší. Veškerá státnická rozhodnutí mají podle něj brát v úvahu budoucnost. Putinova představa světa je taková, že by mělo existovat více srovnatelných hráčů a mezi nimi měla být mocenská rovnováha.“

To jsou hezké fráze. Putin je u kormidla už dost dlouho a nezdá se, že by Rusko vzkvétalo. Možná na Rusy myslí, ale není to nikde vidět. Mohl jim ve své zaostalé zemi, kde zatím modernizoval jen armádu, přilepšit jen v dobách vysokých cen ropy a to pak zkrachovalo. Do toho okupoval Krym a pustil se do podpory separatistů na východní Ukrajině a bylo mu dost jedno, jaké dopady to bude mít na životy obyvatel a kolik to bude stát životů. Život občanů snížil ještě bojkotem západního zboží, k čemuž ho nikdo nenutil.

Mezi sociology se vždy vyskytovali lidé, kteří byli kritičtí vůči establishmentu a také takoví, co mu sloužili, ale najít někoho, kdo by podporoval autoritářský cizí režim, to je skutečně vzácnost. Zvlášť když k tomu není žádný naléhavý důvod.

Co by z toho mohl někdo mít? Kromě pomatení mysli se nabízí snad jen jeden důvod, totiž snaha svézt se na vlně různých rusofilů, kteří blouzní o čisté slovanské pravlasti nebo nenávidí Západ, protože se v jeho složitém světě ztrácejí.

Od společenského vědce bychom také čekali, že své teze přizpůsobí faktům. Když je ale Hampl konfrontován s tím, že dokument Olivera Stonea je lživý, nemá na to co říct a není schopen věcně ukázat, v čem kritický článek nemá pravdu. Místo toho obecně praví, že tam lži nejsou, jen mlžení. („Můžeme např. vést debaty, jestli reálná kupní síla v Rusku stoupla třikrát nebo devětkrát (záleží, jaký ukazatel zvolíme). V každém případě je ale jisté, že se významně zvýšila, zatímco v zemích spravovaných EU životní úroveň děsivě poklesla.“) Aha. No třikrát a devětkrát je rozdíl. Jak děsivě poklesla životní úroveň v Evropě, to ať si jde vykládat na Aeronet nebo Sputnik. a vymírání etnických Rusů a děsivý věk dožití ruských mužů a rozklad zdravotnictví je asi taky západní propaganda.

Ne, když někdo uvádí nepravdivá čísla, není to mlžení. Tomu se i na dekadentním Západě říká lež.
Hampl své myšlenky zakončuje: „Jak napsal jiný moudrý Rus, ‚nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu‘.“
Copak hubu, nejhorší je křivý charakter.

Není zde článek celý?