NATO se obává ruské mobilizace

Jednotky se zúčastní cvičení Zapad v Bělorusku, v oblasti Baltu, v západním Rusku a v Kaliningradské oblasti. Manévry budou premiérou pro obnovenou 1. gardovou tankovou armádu. Poprvé od kolapsu SSSR byla takováto útočná síla soustředěna pod jediné velení.

Manévry plánované na řadu měsíců nejsou reakcí na nové ekonomické sankce proti Rusku schválené americkým Kongresem. Jde ale o součást Putinova úsilí posílit ruské vojenské schopnosti. Rusko kromě vměšování do amerických voleb předvedlo intervenci v Sýrii, anexi Krymu, intervenci na východní Ukrajině, zastrašování Pobaltí náhlými cvičeními a obtěžování lodí a letadel NATO.

Vysoce postavení američtí představitelé tvrdí, že konkrétně toto cvičení bude možná využito jako záminka ke zvýšení vojenské přítomnosti v Bělorusku, které hraničí s Polskem, Litvou a Lotyšskem.

„Velkou obavou je, že neodjedou, a to není paranoia,“ prohlásil generál Tony Thomas, šéf velitelství amerických sil zvláštního určení na konferenci o národní bezpečnosti v Aspenu.

Bývalý vojenský atašé v Moskvě generál Peter B. Zwack tvrdí: „Především je vysílána zpráva „Sledujeme vás; jsme silní; hodně jsme se naučili; nezahrávejte si s Ruskem.“““

Západní vojenští představitelé upozorňují, že USA a Rusko nejsou na pokraji války. Ale vyjadřují obavy, že zvýšená ruská vojenská aktivita může vést k nezamýšleným konfrontacím.

Rusko si pro účely manévrů Zapad v Bělorusku zamluvilo 4 000 vagónů pro tanky a další těžké vybavení.

Rusko už má v Bělorusku asi 1 000 příslušníků letectva a komunikačního personálu, logistické týmy zde vyhledávají výcvikové prostory. V polovině srpna se očekává příjezd tisíců vojáků ruské armády. Zbytek by měl dorazit počátkem září a zúčastnit se manévrů v termínu 14. – 20. září.

USA přijímají předběžná opatření včetně vyslání 600 výsadkářů do pobaltských států na dobu trvání cvičení Zapad. Odložily také rotaci bojového uskupení v Polsku.

V roce 2014 rapidní anexe Krymu a skrytě zahájená invaze na východní Ukrajinu byly vnímány jako dovedné předvedení „hybridního válčení“ – kombinace kybernetického válčení, masivní dezinformační kampaně a použití dobře vycvičených speciálních sil spolu s místními klientskými silami.

Pokud jde o 1. gardovou tankovou armádu, která se v roce 1968 účastnila obsazení Prahy, na té ovšem není nic sofistikovaného.

Na konci studené války byla tato armáda stažena do Smolenska nedaleko běloruské hranice, než v roce 1998 došlo k jejímu zrušení. Po ústupu od reforem bývalého ministra obrany Serďukova byla armáda obnovena s cílem poskytnout ruské armádě větší ofenzívní kapacity a demonstrovat ruskou vojenskou moc.

Kromě toho Rusko postavilo novou motorizovanou divizi nedaleko Smolenska, kterou lze nasadit spolu s tankovou armádou. V kombinaci s vysoce mobilní tankovou armádou disponuje zhruba 800 tanky, 300 děly a desítkami odpalovacích zařízení taktických raket Iskander.

To znamená více tanků, než mají dohromady všechny aktivní jednotky NATO rozmístěné v Pobaltí, Polsku a Německu, pokud nezapočítáte uložené tnaky určené pro posily vyslané z USA, upozorňuje Phillip A. Karber, předseda Nadace Potomac.

„Je jen jediný důvod, proč byste vytvořili gardovou tankovou armádu, a tím je ofenzívní úderná skupina,“ dodává generál Hodges z velitelství NATO. „To není nic pro zabezpečení vlastního území. To neznamená, že do toho automaticky půjdou, ale ve smyslu obtěžování to znamená nátlak na spojence.“

Karber varuje před přeceňováním schopností tankové armády. Všechny jednotky nejsou na plných stavech a některé z nejmodernějších tanků dosud nebyly dodány.

Ale pokud by byla tato jednotka nasazena v Bělorusku, šlo by o silnou útočnou formaci a prostředek rapidního postupu na západ, což je pro Moskvu stále důležitější.

„Pouhá přítomnost 1. gardové armády nedaleko polské hranice by vystavila NATO dilematu,“ vysvětluje Karber. „Posílí NATO Pobaltí, nebo bude bránit východní Polsko? NATO nemá v krátkém výhledu dost sil na obojí. Stupňuje to politický tlak, který může Rusko vyvinout na pobaltské státy a Polsko.“

Rusové také oznámili, že 1. gardová tanková armáda bude první formací, která obdrží nový tank T-14 Armata, nové bojové vozidlo pěchoty a pokročilé vybavení pro protivzdušnou obranu a elektronický boj.

Bezprostřednější obavu představuje možnost, že by Rusko využilo cvičení Zapad k disciplinaci Běloruska. To s Moskvou dlouho spolupracovalo a jeho protivzdušná obrana je integrována s Ruskem. Ale na pozadí zpráv o třenicích mezi běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a Putinem vyšlo najevo, že se Bělorusko zdráhá umístit na svém území větší ruské síly.

Očekává se, že v rámci cvičení ruská 1. gardová tanková armáda zřídí předsunuté velitelské stanoviště v západním Bělorusku a provede manévry nedaleko Brestu a Grodna, na hranici s Polskem a Litvou.

Ruští představitelé sdělili NATO, že cvičení bude mnohem menší, než západní představitelé očekávají, a zahrne méně než 13 000 vojáků. Ale podle NATO jde o testování ruských nouzových plánů pro velký konflikt s ním zahrne také ruské civilní struktury.

„Mám všechny důvody věřit, že se zúčastní podstatně více vojáků, než kolik uvádějí oficiální čísla,“ prohlásil v červenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Očekává se, že ve skutečnosti cvičení zahrne 60 000 – 100 000 vojáků.

Rusové ještě neschválili přítomnost mezinárodních pozorovatelů. Podle západních představitelů je účast pozorovatelů důležitá pro rozhodnutí, zda ruské vojenské aktivity znamenají jen cvičení, nebo přípravu k ozbrojené intervenci.

Spojené státy povolily účast ruských, čínských a severokorejských pozorovatelů na nedávném cvičení Saber Guardian na území Rumunska, Maďarska a Bulharska.

Otázkou je, zda všechny ruské jednotky po skončení manévrů opustí běloruské území.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Není zde článek celý?