Obytné čtvrtě: NATO chce vytvořit koncepci vojenských operací v hustě obydlených městech

NATO plánuje vypracovat strategii vedení vojenských operací v městských podmínkách. Televize RT se obeznámila s veřejnou zakázkou Generálního štábu aliance, která předpokládá vypracování tohoto konceptu do konce roku 2017.

Jak se uvádí v dokumentu, pro tuto chvíli síly NATO „nejsou dostatečně organizované, vycvičené a vybavené“ k tomu, aby efektivně operovaly ve městech, a to i „ve složitém systému městského pobřeží s vysokou hustotou zalidnění“. Mezitím v alianci jsou přesvědčeni, že v budoucnu většina vojenských ozbrojených konfliktů bude probíhat právě v hustě osídlených čtvrtích.

Dokument nese název Koncepce rozvoje vojenských operací Severoatlantické aliance v městských podmínkách. Během první fáze přípravy zhotovitel zakázky bude aktivně spolupracovat s Velitelstvím spojeneckých sil pro transformaci. Do konce roku 2017 dojde k organizaci seminářů věnovaným analýze předběžného návrhu dokumentu.

„Současným úmyslem je vytvořit všezahrnující koncept NATO pro zvýšení situačního přehledu a prozkoumat potenciální hrozby vojenskému a civilnímu personálu v celém spektru DOTMLPFI (doktrína, organizace, příprava, materiální a technické zajištění, velení, personál, zařízení a interoperabilita),“ uvádí se v zakázce.

„V dokumentu rovněž stojí, že ve městech žije kolem 5 miliard lidí, což nutí alianci připravit se k novým výzvám a budoucím konfliktům.

„Výzkum založený na globálních demografických tendencích ukazuje na to, že stále větší počet ozbrojených konfliktů bude probíhat právě v městských podmínkách,“ zdůrazňuje se v textu zakázky.

Experimentální test koncepce proběhne v únoru a březnu 2018, zatímco konečná verze dokumentu bude schválena v listopadu 2018.

Dokument bude vypracován externí organizací, která však bude spolupracovat s velitelstvím NATO.

Kontrola nad městy

Prezident ruské Akademie geopolitických problémů generálplukovník Leonid Ivašov se domnívá, že koncepce vedení války ve městech je v neposlední řadě spojená s rozšiřováním aliance na východ.

„NATO se orientuje na možné budoucí konflikty, a to i s Ruskem, a připravuje se právě k bojům ve městech. Vojenský blok se rozšiřuje na východ a přibližuje se k velkým městům na bývalém sovětském území. Jsou si vědomi, že pouhým bombardováním kontrolu nad městem nelze dosáhnout. Bělorusko, náš spojenec, se připravuje na teritoriální obranu. My se rovněž věnujeme obraně. Toho se samozřejmě USA obává,“ upozornil expert.

Ivašov podotkl, že Severoatlantická aliance se obrátila na externí organizaci kvůli tomu, že americká armáda nemá nutné zkušenosti s vedením boje ve městech.
„Pro vedení operací v hustě osídlených oblastech nemají potřebné zkušenosti. Místo toho vsadili na bezkontaktní válku, což jsme viděli na příkladu Jugoslávie a Iráku. Významné vojenské operace na pozemním bojišti nikdy neprováděli. Vytvořili převahu ve vzduchu a díky tomu vítězili. Dnes se ale situace mění. Existuje Rusko, existuje Čína. Proto Spojené státy zaměřují NATO na vedení vojenských operací ve městech,“ vysvětlil generálplukovník.

Od Jugoslávie po Libyi

Je nutné zmínit, že operace NATO, které se dříve prováděly v městských podmínkách včetně bombardování Jugoslávie, byly doprovázené tisícovkami civilních obětí a destrukcí místní infrastruktury.

Během operace Spojenecká síla v roce 1999 během 2,5 měsíců aliance zasáhla 900 cílů na území Jugoslávie. Kromě vojenských objektů NATO rovněž útočilo na civilní infrastrukturu: mosty, obytné budovy, školy a školky.

Údaje Republiky srbské hovoří o 2,5 tisících mrtvých a 12,5 tisících zraněných během bombardování Severoatlantickou aliancí. Kromě toho kvůli akcím NATO svůj domov muselo opustit přes 800 tisíc lidí.

Jak později oznámila Nezávislá komise pro vyšetřování vojenských zločinů velitelů NATO proti Jugoslávii, vojenský zásah NATO byl nelegální a v březnu 2002 OSN uvedla, že kvůli bombardování aliance došlo k radioaktivní kontaminaci území Kosova.

Neméně tragicky dopadla i operace NATO v Libyi v roce 2011. Vojenská intervence, která trvala od března do října 2011, skončila pouze po smrti vůdce země Muammara Kaddáfího. Podle odhadů přechodné vlády k 20. říjnu 2011 v Libyi zahynulo přes 50 tisíc lidí.

Jak dříve uváděla RT, Barack Obama přiznal, že se při plánování intervence v Libyi dopustil chyby.


Není zde článek celý?