Patří budoucnost spíše malým jaderným zbraním, které by šlo opravdu použít?

Výročí svržení atomové pumy na Hirošimu 6. srpna 1945 vždycky znovu nastolí nejen otázku, zda to bylo nutné, ale také, jaká je budoucnost jaderných zbraní. Zatím byl jejich přínos především v tom, že jejich vlastnictví vedlo velmoci ke zdrženlivosti ohledně zahájení nějaké další velké války. Několikrát byl ale jaderný konflikt nejspíš blízko. Situace se také změnila, když jaderné zbraně získaly i další státy, z nichž některé jsou ovládány lidmi, o jejichž humanitě a zdravém rozumu lze pochybovat. A to ještě necháváme stranou, co by se stalo, kdyby se jaderná zbraň dostala do rukou nějaké „nestátní“ organizace teroristického typu.

Proto se uvažuje o tom, že by z hlediska rozhodování a nasazení bylo lepší použít sílu, která by byla sice spolehlivá ohledně použití a účinku, ale nenapáchala by škody široko daleko.

Budoucnost jaderných zbraní nemusí spočívat v obrovských pumách, ale možná v menších a takticky použitelných náložích. Americké letectvo, jak uvádí server Defense One, zvažuje možnosti, jaké by mělo použití bomb s „variabilním výnosem“, tedy nukleárními bomby, které by zničily dostatečně velkou oblast bez všeobecné zkázy. Něco takového by mohlo vojákům v určitém typu konfliktu stačit.

Vojenské letectvo USA má v současné době bomby, které buď jsou, nebo mohou být, nastaveny na nízký účinek – méně než 20 kilotun klasické trhaviny. Taková bomba, která by vybuchla u centra Washingtonu, by přímo nezasáhla Georgetown. Raketa Minuteman III se třemi 300 kilotunovými hlavami by zničila centrum Washingtonu a způsobila popáleniny třetího stupně ve Virginii a Marylandu.

Po celou dobu studené války se ve Washingtonu a zejména v Moskvě myslelo, že čím větší ničivá síla, tím lépe. Toto myšlení přimělo Sovětský svaz k sestrojení nejmocnější bomby na světě přezdívané Car bomba silnou 100 000 kilotun. Ta by po odpálení nad Washingtonem zničila i Baltimore, což je 40 mil daleko.

Budoucnost jaderného zastrašování ale přinejmenším zčásti spočívá v menších jaderných zbraních, které Spojené státy skutečně mohou používat, řekl ve čtvrtek na akci Mitchell Institute ve Washingtonu generál letectva Paul Selva, místopředseda štábu náčelníků. Hrozba vzájemně zajištěné destrukce nefunguje proti menším režimům tak, jak tomu bylo proti Sovětskému svazu. Selva uvedl, že USA musí být schopny zahájit jaderný útok proti protivníkovi, aniž by to zničilo svět nebo došlo k masivním „nerozlišujícím“ ztrátám.

„Jestli vše, co máte, je vysoce ničivá zbraň, která odpovídá na útok s nízkým účinkem, je to stále jaderný útok. Odpověď pomocí konvenční zbraně pravděpodobně nebude mít takovou odrazující hodnotu.“ Prezidentovi by se nejspíš nechtělo odpovědět zdrcujícím jaderným útokem a tak mu přílišná ničivost vlastních zbraní vlastně svazuje ruce a on nemůže účinně reagovat na jaderný útok.

Spojené státy jsou uprostřed masivní modernizace jaderného arzenálu, včetně práce na jeho novém definování. Ke konečnému rozhodnutí ale ještě nedošlo. Kritici v Kongresu ale říkají, že šíření takových zbraní by nepřineslo větší, ale menší bezpečnost a že nic takového jako omezená jaderná válka neexistuje.

Americká armáda není jediným, kdo zvažuje použití malých jaderných zbraní v boji. Zatímco Rusko disponuje mocnými jadernými zbraněmi, může se také pyšnit mnohem menšími „taktickými“ jadernými zbraněmi, které jsou používány při cvičeních. Ruští zákonodárci vyhrožovali využitím jaderných zbraní s nízkým výnosem, kdyby síly NATO napadly proruské síly na východní Ukrajině.

Severní Korea v loňském roce prohlásila, že testovala vodíkovou bombu, která by měla potenciální účinek mezi 15 000 a 50 000 kilotunami, ale analýza podzemních severokorejských zkoušek ukázala, že účinek byl blíže k 10 kilotunám.

Hans Kristensen, ředitel Nuclear Information Project při Federaci amerických vědců, poukazuje na to, že Spojené státy již mají jaderné bomby, které lze přeměnit na zbraně s nízkým účinkem a může jich postavit více. Je to třeba jaderná hlavice nazvaná W80.

Prezident Donald Trump už během volební kampaně vzbudil pozornost výroky, že by bylo možné jaderné zbraně použít proto teroristům. Jak by to šlo udělat třeba v blízkosti Evropy, je otázka, na kterou se těžko odpovídá. Leda by ty zbraně byly hodně malé.  I jejich nasazení by ale byl problém psychologický, protože by tím padlo jedno tabu. Zisky a ztráty jsou prostě zatím velkou hádankou.

Není zde článek celý?