„Ponechat bez vyhovění“: proč soud nezadržel na základě žaloby turbíny, zaslané na Krym

Arbitrážní soud Moskvy, projednávající žalobu německé společnosti Siemens vůči dceřinným společnostem státní korporace Rostech, týkající se turbín na Krymu, odmítl vyhovět její žádosti o zadržení zařízení a zakázat jeho montáž.

Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s nedostatkem důkazů ze strany Siemensu o nutnosti zavedení tohoto „zajišťovacího opatření“. Uvádí se to v usnesení, vyneseném v neděli 20. srpna.

„Žalobce nedokázal nutnost přijetí těch zajišťovacích opatření, o něž žádá. <…> Soud uvádí, že žádosti o přijetí nemůže být vyhověno, jestliže žadatel nepředložil důkazy, potvrzující, že v případě nepřijetí zajišťovacího opatření mohou vzniknout následky, uvedené v odst.2 § 90 Arbitrážního zákona RF“, uvádí se v dokumentu.

Následky se mají na mysli především možné komplikace výkonu soudního rozhodnutí nebo způsobení značné škody žalobci.

V žalobě předložené důvody soud považuje za „spekulativní“ a „nejisté“, a proto je odmítl brát v úvahu a ponechal požadavek Siemens „v plném rozsahu bez vyhovění“.

Současně s tím bylo německé společnosti přiznáno právo odvolat se proti rozhodnutí moskevského arbitrážního soudu.

Otázka o transakci

Zadržet turbíny a zakázat jejich montáž Siemens žádal v rámci své žaloby vůči společnostem VO Technopromexport, a.o., VO Technopromexport, s.r.o., a Siemens technologie plynových turbín, s.r.o.

Německý koncern Siemens učinil prohlášení, že všechny jeho čtyři turbíny určené pro Tamaň byly dodány na Krym protizákonně.

Na poloostrov bylo zařízení dodáno společností VO Technopromexport, s.r.o., která vykoupila turbíny od zbankrotované akciové společnosti Technopromexport. Přitom, podle slov zástupce společnosti, byly modernizovány pomocí ruských technologií.

„Je využíváno ruské know-how, zakoupeno dodatečné zařízení. Společnost vynaložila prostředky na dopravu, montáž zařízení a certifikaci“, řekli před tím v Technopromexportu.

Co se týče společnosti Siemens Gas Turbine Technologies LLC, agentuře RIA Novosti v německém koncernu uvedli, že je uvedena jako žalovaná strana kvůli technickým aspektům souvisejícím se zvláštnostmi rozhodčího řízení v Rusku, zatímco skutečná stížnost je vyslovena pouze Technopromexportu.

Pragmatická obezřetnost

Podle názoru právníků odmítnutí zadržet turbíny je zákonné rozhodnutí. V počáteční etapě soud jedná s obezřetností, což je logické v takovém rezonančním problému.

„Nelze dělat jednoznačné závěry o stanovisku soudu nebo o nevzdělanosti jedné ze stran, protože v tomto případě soudy prostě projevují určitou obezřetnost, když nezadržují majetek před projednáváním žaloby“, řekl v rozhovoru s RT předseda advokátní kanceláře Causa Privata Ivan Panov.

Zdůraznil, že podobné požadavky v počátku podání žaloby nejsou v praxi časté. „Ale zdaleka ne vždy soudy takovým žádostem vyhovují, protože z textu žaloby často není vidět, nakolik je to odůvodněné. Vždyť pro odpůrce mohou být následky značně těžké, zvláště když jde o takové důležité objekty, jako je průmyslové inženýrství. Proto soudci, vyhovující takové žádosti, si musí být absolutně jisti, že existují důvody k tomu, aby byla taková opatření přijata. Soud to bude zjišťovat v procesu projednávání. V souvislosti s tím toto zamítnutí nic neznamená“, uvedl odborník.

Skandál s pokračováním

O objevení se německých turbín na Krymu s obejítím evropských sankcí jako první informovala začátkem července agentura Reuters s odkazem na neuvedené zdroje. V souvislosti s tím byla v Siemens vytvořena pracovní skupina k vyšetřování situace a podána žaloba k Arbitrážnímu soudu hl.m. Moskvy.

Předběžné soudní zasedání je už stanoveno na 19.září tohoto roku. Zároveň v rámci komentáře podání žalob zástupce koncernu Philipp Encz upřesnil, že společnost nemá důkazy, že turbíny na Krymu patří Siemensu.

Ale 21. července v Siemensu informovali o částečném zmrazení vztahů s ruskými společnostmi. Především se koncern vzdal svého podílu ve společnosti Interavtomatika, která se věnuje poskytování zařízení a služeb pro systémy řízení elektráren. Kromě toho byla zahájena revize licencí na dodávku zařízení, vydaných ruským společnostem.

Stranou nezůstala ani Evropská unie. Začátkem srpna Rada EU rozšířila protiruské sankce tím, že se začaly vztahovat na náměstka ministra energetiky Andreje Čerezova, vedoucího departamentu Ministerstva energetiky Jevgenije Grabčaka a ředitele společnosti Technopromexport Sergeje Topor-Gilku. Kromě toho omezující opatření byla zavedena proti společnostem Technopromexport, s.r.o., Technopromexport, a.s. a Interavtomatika, a.s.

Na ruském MZV jako odpověď na tento krok prohlásili, že nové sankce jsou absolutně vymyšlené, a sdělili, že odpovědná za možné následky je EU a Německo. Na ministerstvu také zdůraznili, že Rusko si ponechává právo na odvetná opatření.


Není zde článek celý?