Postavit se proti cenzurnímu tlaku Číny je pro každého z nás životně důležité

Nakladatelství Cambridge University Press se rozhodlo zmíněných 300 článků vymazat poté, co firma Apple souhlasila, že přestane v Číně prodávat software pro VPN, které čínským uživatelům umožňovalo vyhnout se čínské cenzuře internetu, a totéž udělal čínský partner firmy Amazon. Je to součástí všeobecného doprdelismu západních korporací a vlád vůči politice Xi Jinpinga.

Tento nový čínský prezident, namísto toho, aby jen pokračoval v procesu marketizace Číny, který byl zahájen r. 1978, učinil zásadní změnu v globální čínské strategii. Založil Investiční banku pro asijskou infrastrukturu v hodnotě 50 miliard dolarů a 900 miliard dolarů určil pro infrastrukturní projekty, které mají propojit Čínu s Evropou v takzvané Iniciativě pásu a silnice. Tím dal najevo, že Xi chce restrukturalizovat celou světovou ekonomiku tak, aby odpovídala potřebám Číny.

Čína v současnosti provádí tvrdou diplomacii a různé vojenské akce ve své oblasti, v Jihočínském moři a nejnověji na hranicí Indie. Zdá se, že je to daleko víc než pouhá regionální expanze. Xi hovořil r. 2017 v Davosu na obranu globalizace v době, kdy se Putin s Trumpem zapřísáhli, že ji zlikvidují. Xiova strategie vede k otázce: Jak bude svět vypadat, až Čína doplní svou ekonomickou nadřazenost z 21. století svou touhou být něčím daleko více než jen regionální mocností?

Zatím známe jen část odpovědi a ta není povzbuzující. Xiův zásah proti korupci je doprovázen potlačováním disentu a novým rozhodnutím zkreslovat pravdu tak aby „odpovídala“ čínské skutečnosti. Podle China Policy Institute zpřísnil Xi ideologickou kontrolu nad akademickým výzkumem. Cílem má být posilovat Čínu a odmítat západní ideologii. V roce 2015 nařídila vláda vytvořit nová výzkumná centra, která mají bojovat proti západnímu myšlení a čínské ministerstvo školství oznámilo zákaz učebnic, které šíří „západní hodnoty“.

Útoky proti nositelům takovýchto hodnot jsou kruté. Akademikům je zakazováno, aby vyučopvali, nevládní organizace, které podporovaly práci 280 milionů migrantů, pracujících v Číně, a fungovaly na nízké úrovni tak trochu jako odbory, se nyní musejí zaměřovat na kursy šití a zpěv lidových písní. V Hongkongu byli právě zatčeni tři vedoucí představitelé hnutí Occupy z roku 2014.

Tragedií je, že jestliže se Čína chce opravdu stát vůdcem světa, bránit globalizaci, rozvinout Střední Asii a stát se vedoucím hráčem ve vědě a technice, útoky proti znalostem a proti kritickému myšlení je nejhorší způsob, jak se k tomu může přiblížit.

Stačí se jen trochu podívat na svět akademických odborníků, zabývajících se Čínou, a hned zjistíte, jak zuřivě spolu navzájem nesouhlasí. Znamenala osmdesátá léta a vesnické podniky pro boj proti chudobě v Číně více než vytvoření vývozního průmyslu? Je skutečností, že čínský hospodářský růst klesá? Dosahuje skutečný růst čínské ekonomiky jen 4 procent, což by byla katastrofa, anebo je oficiálních 8 procent reálných?

Rozsah neshod mezi akademiky ohledně řady docela základních analytických faktů odhaluje děsivou věc: dokonce i pro západní vědce, kteří se nemusejí obávat příchodu tajné policie, vytvořit základní moderl čínské ekonomiky, jejího nefunkčního bankovnictví, její zkorumpované elity a jejího tajnůstkářského vedení je dosud neřešeným úkolem.

Xi a jeho vedení nyní intenzivně studují marxistické učebnice ve snaze, jako to Xi formuloval, „zvládnout pojmy, že svět je jednotný jako hmota a že hmota určuje vědomí“. To znamená, že čínské vedení má chabější porozumění vlastní společnosti a ekonomice než západní akademici. Takže informace, obsažená v oněch 300 vymazaných článcích – týkajících se hlavně Náměstí nebeského míru, Tibetu a Tchajwanu – je méně důležitá než metoda, kterou používají: metoda kritiky, peer review a rozhodnutí založit sociální vědy na faktech.

Jestli Xi a jeho generace činitelů chtějí skutečně studovat marxismus, měli by začít tím, že pochopí, odkud marxismus pochází: vznikl mezi vzbouřeneckými studenty na pruských univerzitách, kde bylo kritické myšlení zakázáno. Měli by pochopit, že marxismus je založen na třech proudech kritického západního myšlení – na filozofii, politické ekonomii a na utopickém socialismu – jejichž klíčové pojmy lze vystopovat zpět až k Platónovi a k Aristotelovi. Marxismus, se všemi svými chybami, byl produkt západní kultury kritického myšlení, stejně jako teorie relativity a jako vznik internetu. Neomezené právo kritizovat je životně důležité pro skutečné akademické myšlení.

Takže zatímco je dobře, že Cambridge University Press obnovil vymazané články, musíme hájit principy, které toto rozhodnutí zosobňuje. Postavit se proti přání Číny podřídit akademický výzkum a publikace svým současným politickým potřebám není jen věcí zásady. Bojovat proti tomu je věcí našeho vlastního zájmu.

V současnosti už v důsledku „velké čínské internetové zdi“ existuje na této planetě dvojí internet. Umožnit vznik dvou akademických systémů – jeden, který se věnuje pravdě, druhý, jehož cílem je podporovat moc čínských činitelů – bude mít pro nás pro všechny nedozírné následky.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Není zde článek celý?