Prasečák v Letech u Písku jako symbol ostudy České republiky

Trvá to už 20 let. Prasečák v Letech u Písku leží na místě, kde před téměř 75 lety stál pracovní a později sběrný tábor nacistického Německa. Tam byli posíláni lidé, kteří byli označeni za rasově závadné. Šlo o české a moravské Romy. Po dlouhých jednáních je konečně šance, že vláda odkoupí zmiňovaný vepřín a nebude tak pokračovat urážka památky českých občanů, kteří v táboře zahynuli.

Majitelem vepřína je akciová společnost AGPI, která se dlouho k prodeji vepřína neměla. Ani politická reprezentace situaci nechtěla řešit. Věc považovala za „mrtvou“ a nechtěla ji znovu otvírat. Výjimkou byl Václav Havel, který jako jediný prezident v historii místo navštívil a slíbil pomoc. Výrazně se zasloužil o výstavbu památníku na kraji pozemku, který dnes patří mezi kulturní památky.

Situace si mimo jiné všiml Výbor OSN pro lidská práva, který Českou republiku vyzval k uzavření vepřína. Současný prezident Miloš Zeman před třemi týdny uvedl, že ještě jako premiér odmítnul farmu koupit, jelikož nechtěl zatěžovat daňové poplatníky výdajem 400 miliónů korun, které si za prodej účtovala zmiňovaná společnost AGPI. Ten stejný Miloš Zeman v roce 1998, tehdy jako předseda ČSSD a budoucí premiér prohlásil, že by pro něj byla taková částka zanedbatelnou položkou. Andrej Babiš, ještě nedávno ministr financí a vicepremiér České republiky, se k situaci vyjádřil takto: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ Podobně nelidským způsobem se s tak citlivou otázkou zacházelo na politické scéně celých 20 let.

Až tento týden se však situace změnila, a akciová společnost AGPI na své valné hromadě odhlasovala připravenost vepřín státu prodat. Za jakých podmínek a hlavně za jakou cenu se vzhledem k tomu, že se celé jednání mezi společností AGPI a státem vede v utajovaném režimu, zatím nedozvíme. Pokud by se vládě po dlouhých letech podařilo vepřín odkoupit, vepřín by se zboural, rekultivoval by se pozemek a vypsala by se soutěž na výstavbu nového a důstojného památníku všech obětí.

V pracovním a sběrném táboře v Letech zemřelo celkem 326 lidí, z toho 245 dětí. V roce 1942 byli Romové postaveni na stejnou úroveň jako Židé a byla nařízena jejich deportace do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. 420 lidí bylo z Letů u Písku deportováno. Odhaduje se, že během holokaustu zahynulo přes 200 tisíc Romů.

Není zde článek celý?