Proč si Pentagon a NATO ryjí zákopy v Moldávii. Názor

Washington a Brusel rozšiřují vojenskou přítomnost v Moldávii. Vojenské námořní síly USA hledají dodavatele pro stavby vojenských objektů na základně blízko moldavské obce Bulboaca.

Má být postaveno osm budov včetně hotelu a obchodního centra. Vše pro pohodlí, komfort a expanzi. Dá se odůvodněně předpokládat, že USA tady chtějí připravovat moldavské diverzanty a speciální jednotky pro případ nového konfliktu s neuznaným Podněstřím.

Vojenská základna, do jejíž renovace investovali Američané během pěti let 1,6 milionu dolarů, se nachází nedaleko od Tiraspolu, hlavního města Podněstří. V sobotu byla na území základny ukončena společná cvičení s USA Dragoon Pioneer.

Podle ústavy je Moldávie neutrální stát. Podle údajů sociologických průzkumů vystupuje většina moldavských občanů proti vstupu země do NATO. A prezident republiky nejednou prohlásil: „NATO je kategoricky nepřijatelné“. Dodon v podstatě odmítá i „evropské hodnoty“, které jsou Moldávii různým způsobem vnucovány. Státní status, veřejné mínění a prohlášení prezidenta se mohou stát velkou moldavskou zdí na cestě rozšiřování NATO. Ale není to tak jednoduché.

Koncem roku 2016 moldavský premiér a generální tajemník NATO podepsali Dohodu o otevření styčné kanceláře NATO v Kišiněvě (nehledě na kritiku moldavského prezidenta). Příslušný dokument byl později ratifikován parlamentem republiky.

Stupeň interakce

Hlavními směry spolupráce Moldávie a NATO je zpracování strategických dokumentů k reformaci, vojenskému plánování a vytváření rozpočtu obranné sféry, ke zdokonalování vojenského vzdělání. Středem pozornosti je také synchronizace možností 22. mírového batalionu Moldávie ve společných operacích s aliančními silami.

Kišiněv spolupracuje se spojenci NATO a s partnerskými zeměmi v širokém spektru oblastí přes Partnerství pro mír (PfP) a Euroatlantickou radu partnerství.

NATO pomáhá ve vytváření moderních, mobilních, vysoce profesionálních, dobře vybavených a ekonomicky efektivních Ozbrojených sil Moldávie, které jsou kompatibilní se spojenci. Od roku 2009 jsou prováděna společná moldavsko-americká cvičení Joint Combined Exchange Training a Brusel už přiznal, že moldavské ozbrojené síly jsou blízké funkční kompatibilitě se silami spojenců. Národní vojenský institut a Školící středisko pro podporu míru jsou také pod vlivem (nebo kontrolou) odborníků NATO.

Aliance nehraje viditelnou roli v procesu řešení konfliktu v Podněstří, ale pozice Bruselu spočívá v tom, že Moskva musí vyvézt z tohoto území ruské zbraně a střelivo.

Tady se zřejmě zájmy NATO a Kišiněva mohou shodovat a stupeň spolupráce aliance s Moldávií „v konečném výsledku záleží na ochotě země pokračovat v procesu demokratických reforem“.

Moldavský prezident začal často jezdit do Bruselu, kde jsou proruské řeči zbytečné. Dalším pro Rusko znepokojujícím signálem je pukrle směrem k Ukrajině: „V Moldávii nikdo nebude souhlasit s tím, že je Krym ruský“. Tady je třeba udělat buď jedno, nebo druhé. Rovnovážné vztahy Moldávie s Ruskem i s jeho protivníky — to je mýtus.

Antivláda a antiparlament

V Kišiněvě to bouří. Předseda Strany národní jednoty, bývalý ministr obrany Moldávie Anatol Șalaru dnes prohlásil, že chce dosáhnout toho, aby prezident republiky byl trestně stíhán za to, že zrušil financování moldavské armády ze strany USA v rámci programu Foreign Military Financing. Podrývání národního obranného systému v hodnotě 12 milionů dolarů — to je vážné obvinění, podobné americké „honbě na Trumpa“.

Parlamentní republika se nachází na geopolitické křižovatce a vztah k NATO není jediným důvodem nesváru v horních vrstvách moci. Prezident Dodon se vyslovuje pro urychlený vstup Moldávie do Eurasijského ekonomického svazu společně s Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem, Arménií a Kyrgyzstánem. Premiér Pavel Filip předpovídá: jestliže bude eurasijský dokument podepsán, stěží ho ratifikuje moldavské zákonodárné shromáždění.

Prozápadní zástupci moldavské vlády a parlamentu zdůrazňují, že prezident není majitelem země, dohody, které on podepíše, musí být ratifikovány parlamentem. Předseda parlamentu Andrian Candu nedávno prohlásil, že může vznést otázku o vystoupení Moldávie z SNS. Kdo z nich se tedy ve skutečnosti považuje za „majitele země“?

Moldavská vláda otevřeně brání svému prezidentovi vést dialog s Ruskem a demonstrativně prosazuje zájmy Severoatlantické aliance. USA a NATO chtějí za to i nadále upevňovat obranyschopnost Moldávie v rámci plánu společných akcí — Building Integrity Programme.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?