Proč z nás dělají Švejky? Názor

Zůstala Čechům národní hrdost? „Jsou potlačovány tradice, na kterých vznikalo jak národní obrození, tak i později vznik Československa,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Přemysl Votava, místopředseda Národních socialistů.

Sputnik: Tvrdíte, že se dostáváme do švejkovských reálií, kdy češství je předmět humorné konspirace. Proč se u nás láska k vlasti dnes nenosí?

Votava: Vlastenectví, tedy přesněji láska k vlasti, je záměrně již od školních lavic potlačována, v médiích zesměšňována, je tomu dnes, bylo tomu i dříve, za rakouské monarchie. Z této vystrašenosti se na zrodil i Haškův nadporučík Lukáš, který svým podřízeným říkal: „Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět.“ Pokládaje češství za jakousi tajnou organizaci, které je lepší se vyhnout.

Ta vystrašenost vládne i dnes. Mizí úcta, jak k osobnostem, tak i k tradičním hodnotám české historie. Jako příklad lze uvést zcela cílený odklon od husitských tradic. Jsou potlačovány tradice, na kterých vznikalo, jak národní obrození, tak i později vznik Československa. Mnohé tyto symboly jsou dokonce z veřejných míst odstraňovány. Obdobně se tak děje s osobnostmi, hrdiny druhé světové války. Historie se zcela záměrně upravuje.

Není zvláštní, že místo prosazování českých národních zájmů v EU, je preferována servilita?

Vstup České republiky do Evropské unie se maloval růžovými barvami, měl být záchranou pro rozpadající se českou ekonomiku. Otevřené hranice, nové pracovní možnosti, to vše mělo zakrýt postupnou ztrátu naší státní suverenity, či výprodej naší ekonomiky. Lákadlem, zejména pro novou třídu ekonomů, se staly často velmi sporné dotace z EU. Česká politická pseudoelita se postupně stala vazalem EU. Česká politika postrádá výrazné osobnosti.

Je údělem globalizace, že se vlastenectví rozmývá?

Globalizace vede k odnárodnění společnosti. Vede k snadnější manipulaci, jak se státy, s národy, tak zejména s námi občany. Dochází, tak ke ztrátě osobní svobody, ale i národní suverenity. Globalizace je snahou o celkové ovládnutí světa, tedy o zavedení nového světového pořádku, je i nebezpečím nového světového konfliktu.

Co s tím můžeme dělat?

Národní hrdost, sebevědomí, láska k vlasti. Ale i návrat k tradicím. To je i poučení z dějin, to je i úcta k práci našich předků. Nebojme se těch mocných, nestyďme se za své češství. Ale také připomínejme světovým politikům, že národy slovanské v minulosti velmi často zachraňovaly Evropu před katastrofou.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.


Není zde článek celý?