REPUBLIKOVÁ KNIHOVNA MAXIMA GORKÉHO V LUGANSKU

KODAK Digital Still CameraV sobotu 6.5. jsem byl pozván spolu s Bohdankou do Lugansku, kde se v Luganské republikové všeobecné vědecké knihovně Maxima Gorkého (hlavní knihovně LLR) konal pořad ke Dni vítězství. Knihovna byla založena roku 1897 (oslavuje letos tedy 120 let svého založení) a v jejích fondech najdeme jeden milion knih. Nynější budova knihovny byla postavena v roce 1965. Před budovou najdeme pomník neznámému autoru „Slova o pluku Igorově“ z roku 1994.

V sále se sešli luganští spisovatelé a kulturní pracovníci. Přítomna byly i předsedkyně Komsomolu Anna Brechovová. Přednášely se básně, četly úryvky z prózy, zpívaly písně. Krásné byly písně o 22.6.1941 a o obráncích brestské pevnosti. Vzpomněla se i současná válka- přednesena byla báseň o obraně Lisičansku (jehož obrana byla bohužel neúspěšná). Mezi vystupujícími byla i Bohdanka. Přednesla dvě básně na téma současné války. Bohdanka představila český Slovanský Almanach Kmene 2016 „Hej, Slované!“, v němž byly poprvé knižně v češtině publikovány verše Bohdanky (předtím byly publikovány díky péči spisovatele Karla Sýse v literární příloze Haló novin „Literatura-Umění-Kultura“) v překladu spisovatelky Ivany Blahutové. Bohdanka předala jeden výtisk Almanachu knihovně. Byl jsem představen i já. Seznámil jsem přítomné s naší Společností přátel LLR a DLR a s naší činností v ČR i zde na Donbase. Podrobněji jsem představil i Almanach. Lidé projevovali o všechno velký zájem! Zajímalo je dění v ČR a ohlasy Čechů na válku na Donbase. Chtěli přečíst česky Bohdančinu báseň. Přečetl jsem nejznámější Bohdančinu báseň „Óda Donbasu“, což mělo velký ohlas. Knihovně jsem také předal všechny výtisky Haló novin se svými články z minulé cesty na Donbas. Poté následovalo občerstvení a volná diskuse. Okamžitě jsem byl obklopen mnoha lidmi. Všichni se mnou chtěli mluvit. Spisovatel Vadim Bergamentov mně daroval svou knihu s věnováním. Všichni moc děkovali za podporu. Hovořili o spolupráci mezi LLR a ČR v kulturní rovině. Ptali se na možnost publikace v příštím Slovanském almanachu. Po drahné době jsem se vymanil ze sevření spisovatelů a konečně jsem se dostal k vedoucí zahraničního oddělení knihovny Natalii Alnsakovové, abychom projednali možnost zřízení kulturního koutku ČR v knihovně. Námět přivítala, ale musí jej projednat s ředitelkou knihovny.

Schůzka s ředitelkou knihovny byla domluvena na 21.6. v Luganské knihovně Maxima Gorkého. V Lugansku mě provázeli spisovatelé Vadim Bergamentov a Vladimir Kazimirov. Nejdříve jsme navštívili náměstka ministryně kultury, sportu a mládeže Sergeje Nazareviče. Seznámil jsem jej s naší Společností. Mluvil jsem o možné spolupráci různých společenských organizací, mládeže, uměleckých kolektivů, sportovních oddílů, muzeí, knihoven, uměleckých škol aj. Tuto možnou spolupráci Nazarevič přivítal. Znovu ale připomněl, že z LLR lidé jezdit do států EU nemohou, ale lidé z EU do LLR ano. Řekl jsem mu, že je problém​ do LLR někoho z ČR dostat, že se kolektivy bojí jednak pokračující války, jednak svých nadřízených orgánů. Mluvili jsme také o možném zřízení kulturního koutku ČR v Lugansku. I tento záměr se Nazarevičovi líbil. Mluvil o možnosti zřídit koutek v Luganské knihovně Maxima Gorkého nebo na nějaké vysoké škole.

V Luganské knihovně Maxima Gorkého nás přijala ředitelka Natalia Rastorgujevová. Nejdříve nás provedla knihovnou. Knihovna je otevřena každý den kromě pátku a neděle. V přízemí jsou kanceláře ředitelky, dalších pracovníků a oddělení pro čtenáře s ohraničenými možnostmi (knihy v Braillově písmu). V přízemí sídlí i Oblastní dětská knihovna, která ale není součástí Luganské knihovny Maxima Gorkého. Prošli jsme i toto knihovnou, ve fondu má i překlady českých dětských knih, zejména pohádek. V 1.patře Luganské knihovny Maxima Gorkého je oddělení evidence čtenářů (stal jsem se také čtenářem této knihovny!), vlastivědné oddělení (v hlavním sále mě zaujala výstavka o misi Cyrila a Metoděje), sál katalogů, oddělení elektronických zdrojů (elektronický katalog, CD, DVD, elektronické knihy), čtenářské oddělení (klasický knižní fond) s čítárnou, velký sál (možnost sledování různých filmů, videí), oddělení meziknihovní služby. Ve 2.patře je oddělení periodického tisku, oddělení průmyslově-ekonomických informací (technická literatura aj.), oddělení ruské kultury a literatury, konferenční sál, oddělení vzácných a cenných knih (zde mi pracovnice ukázaly několik vzácných miniatur, staré vydání Puškinova díla, také knížečku o Českém Krumlově). Prošli jsme i velkým sálem, který byl poničen ukrajinským ostřelováním v roce 2014 a který právě prochází rekonstrukcí. Sálu vévodí obrovská malba na čelní stěně, znázorňující dějiny kraje. Ve 3.patře je oddělení cizích jazyků (zde jsem našel v oddílu české literatury i české knihy, pěkný byl pohled na stojánek s cizími vlajkami, mezi nimiž byla i česká vlajka), oddělení umělecké literatury a specializovaný literárně-hudební sál.

Po prohlídce jsme s ředitelkou mluvili o spolupráci a o možnosti zřízení kulturního koutku ČR v oddělení cizích jazyků knihovny. V koutku by byly k dispozici rusky psané průvodce ČR a Prahy, fotografie, různé rusky psané materiály o kulturním dění v ČR, o činnosti Společnosti přátel LLR a DLR. Mohly by se v něm konat různé akce a setkání, např. s luganskými spisovateli a studenty, besedy o české a luganské literatuře, promítání videí o ČR aj.  Po návštěvě vedoucí zahraničního oddělení knihovny Natálie Alnsakovové v její pracovně jsme s dobrým pocitem Luganskou knihovnu Maxima Gorkého opustili.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti LLR  a DLR, Alčevsk, LLR

loading…

Není zde článek celý?