Sankce USA nepřímo zasáhnou český byznys. Názor

Nové sankce USA proti Rusku se dotýkají zájmů i „třetích stran“, včetně České republiky. Jaké české společnosti mohou tato Washingtonem právě zavedená protiruská opatření poškodit, o tom vypověděl v rozhovoru pro Sputnik výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust.

Masopust: Já se bojím, že minimálně ta první část sankcí, ta, která se týká finanční oblasti, může zasáhnout některé české exportéry. Samozřejmě se jedná jen o prohloubení sankcí, které již byly zavedeny v minulosti. Jedná se o zkrácení lhůt na peněžní operace bank, konkrétní firmy, jimž je možné či není možné půjčovat peníze a podobně. To je právě to, čeho se trošku bojím, jelikož to je to, co by mohlo negativně ovlivnit platební schopnost ruských partnerů. Pokud banky nebudou mít možnost dosáhnout na peníze v zahraničí, tak pochopitelně budou moci těžko financovat aktivity domácích firem, což bude ovlivňovat toho partnera, který by se tam chtěl uplatnit. V tomhle směru si myslím, že určité riziko existuje. Nedokážu vám ukázat případ konkrétních českých firem, které by to mohlo ovlivnit.

O jaké obory by se mohlo jednat?

Mohlo by se to dotknout těch rozsáhlejších projektů. Českých firem, které v Rusku pracují na rozsáhlejších projektech, moc není. Samozřejmě ale, pokud česká firma přemýšlí o lokalizaci výroby, tak pochopitelně očekává, že ten místní partner do toho vloží nějaké prostředky. Tato lokalizace se nedá vyspecifikovat jedním-dvěma obory. Co máme, je trochu energetika, zemědělské technologie, strojírenství.

Jaký je váš celkový názor na tento nový balík sankcí?

Já svůj názor na sankce neměním. Vnímám je jako nevhodný prostředek pro komunikaci — v lepším případě. Pokud budeme hovořit o nových zákonech, které podepsal americký prezident, tak tam se z velké části jedná jen o zformalizování těch opatření, která již byla ustanovena výnosem předchozího prezidenta. Ta byla uzákoněna, z polohy „dočasné“ to bylo přesunuto do polohy „nastálo“.

Druhou věcí je, že ty personifikované sankce proti konkrétním osobám já nepovažuji za něco, co by mělo mít zásadní vliv. Má to vliv, řekněme, druhotný vliv, komplikuje to bilaterální vztahy mezi zeměmi, to ano. Ale konkrétní vliv, že má někdo zakázaný vstup, nebo někdo bude vyhoštěn, to není tak dramatické, jako ta otázka, jíž jsme probírali na začátku — finanční sektor a zásahy do něj.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se obává, že tyto sankce mohou ovlivnit zájmy Evropské unie. Řekl, že pokud se tak stane, tak budou přijata odvetná opatření. O co by se mohlo jednat?

Já nemůžu některé věci komentovat. Existuje takové rčení: psi štěkají, ale karavana táhne dál. Jiné rčení říká: slibem nezarmoutíš. Já si také umím představit, že tyto zásahy ovlivňují budoucí dodávky plynu z Ruské federace a dalších postsovětských zemí, protože ten plyn není až tak úplně mononárodní, do západní Evropy. A ony sankce jsou trochu nasměrovány tímto směrem. Tak je teoreticky možné, že ten, kdo tyto sankce vyhlásil, má zájem na tom dodávat vlastní zkapalněný plyn, o který kdysi zájem byl, ale nyní ten zájem upadá v okamžiku, kdy se našla cesta daleko bezpečnější a operativnější — Severní proud 2. Ale neumím si představit, že by EU přijala nějaké protiamerické sankce, to si neumím představit.

Mělo Rusko nějakým způsobem na nové sankce odpovědět? Čím to všechno skočí? Nejedná se o cestu, jež nikam nevede?

Samozřejmě, každá eskalace je špatná. Opatření — protiopatření, sankce-kontrasankce, to vše má svoji gradaci a je možné, že na konci se to může dostat do stádia, které je velmi silně kontraproduktivní pro obě dvě strany. Takže v tomto směru si myslím, že by opravdu bylo na místě spíš jednat, než přijímat protiopatření. K jednání ale musí být ochotny obě dvě strany. V tom případě záleží na argumentech, které strany mají k dispozici.

Pane Masopuste, plánujete něco podniknout kvůli vlivu protiruských sankcí USA na česko-ruské vztahy?

Něco podnikat lze těžko. My v první řadě musíme mapovat u firem, nakolik se ta nová vlna sankcí projeví. To je otázka měsíců, to se nedá říci během jednoho měsíce či několika týdnů. V tomto okamžiku musíme analyzovat situaci a v případě zjištění, že vzniká nějaký zásadní negativní vliv na české firmy, hledat způsoby jak jim pomoci z toho kola negativního vlivu ven.


Není zde článek celý?