Spisovatel Vyhlídka: Je KSČM stranou neschopných a zhrzelých?

Budou v letošních parlamentních volbách pro KSČM hlasovat jen lidé bez soudnosti vyznávající nálepky, neschopní, závistiví a zhrzelí? Na tuto otázku se pokusil při svojí debatě se čtenáři odpovědět český levicový romanopisec Vratislav Vyhlídka. Prý to tak nebude, přesto se nevyhnul kritice kliky Filip-Dolejš.

„Komunistická strana by měla být politickým nástrojem lidí práce, který by měl chránit jejich zájmy až do krajnosti. Dnes tomu tak podle mne není. Dělníci, nádeníci, prostě všichni ti chudáci, co za malou mzdu vytvářejí hodnoty, ze kterých žijí elity, ji volit ve většině nebudou. Myslím, že jí nevěří – a není se jim ani moc co divit, protože vysedávání na zadku ve sněmovně kapitalistického státu ještě nikomu lepší život nepřineslo. Pokud tedy nemluvíme o těch, pro které se stala ideologie nástrojem pro vlastní živobytí,“ uvedl spisovatel, který sám sebe považuje za komunistu, ačkoli není členem KSČM. Podle něho je chyba hlavně v tom, že KSČM je spíše vyznavačkou slov a hesel, namísto činů. Pomohla by jí prý změna ve vedení.

Podle Vyhlídky je problém v tom, že voliči KSČM často přijmou bez většího myšlení nálepku, kterou mají představitelé partaje na čele. „To je to samé jako s Čínou. Kdybych byl tamní dělník a komunista, asi bych nemiloval vládu, která mne nutí dřít za pár šlupek v robotárnách na adidasky. A jasně bych deklaroval, že v Číně není socialismus, ale státní kapitalismus. Když tedy vidím konání, nebo spíš nekonání KSČM ve prospěch pracujícího lidu, nemohu se s ní ztotožňit,“ vysvětlil autor a doplnil, že poměřovat můžeme třeba ke KSČ v době první a druhé republiky. „Když volíme nějakého politika proto, že se jen prohlašuje za komunistu, nemůžeme se divit, že máme komunistickou stranu bez skutečných komunistů ve vedení. A to je problém,“ míní autor.

Připomněl, že v té době ještě poslanec Klement Gottwald a jiní jeho kolegové zvolili po zabrání čs. pohraničí nacisty radši emigraci, než aby se podíleli na vzniku „kočko-psí partaje“ ve zbytku okleštěné republiky, jak to udělali jiní bezcharakterní politici, např. soc.dem. Z exilu poté řídili politické akce ve zbytku ČSR, zasazovali se o vydávání letáků burcujících národ a zajistili i levicovým publicistům prostor v jiných médiích.

„Porovnejme tyto charakterní lidi s dnešními politiky KSČM. Nic jim nebrání v tom, aby vysedávali v Evropském parlamentu. EU je přitom podle značné části levicově orientovaných voličů z určitého pohledu organizací totožnou s tzv. třetí říší. Jak by asi vypadal komunista v říšském sněmu, hovořící o tom, že tam sedí, aby se v protektorátu lépe žilo? To ovšem s trochou nadsázky,“ uvedl Vyhlídka a poukázal na KSČM doma. „Vedení se třeba chlubí svým úspěchem, že má místopředsedu sněmovny. Inu, já tohle nevidím jako úspěch. Přijal by třeba Gottwald pozici místopředsedy sněmovny za druhé republiky? Ne. Nabídl by mu ji někdo? Ne. Proč? Neboť skutečného komunistu tam nepotřebovali. A stejná situace je i dnes, řekl bych. Pokud tam někoho chtěli mít z KSČM, tak je to podle mne jen proto, že je někde svolný. Kdyby byl v čele KSČM člověk, který by tvrdě hájil zájmy lidí práce, tak by nejspíš nebyl místopředsedou sněmovny. A komu by to vadilo? Lidem určitě ne, protože jejich hlas by zazníval, ač jeho nositel by neměl příjem, jaký má Mlčoch,“ míní autor.

Komunistická strana se tedy podle Vyhlídky v nadcházejících parlamentních volbách bude muset obejít bez hlasů značné části levicově orientovaných voličů. „Na facebooku mi fanoušci často píší, že vystoupili z KSČM. Vyjadřují své zkalmání. Naopak mi občas napíše přívrženec kliky Filip-Dolejš, z jehož řádků mám dojem, že kdyby se nějakým zázrakem vrátil zítra socialismus pod vedením dnešní partaje, byl bych nejspíš odsouzen, snad i popraven jako antikomunista, havlista, nebo jiný šmejd. Snadno jsem tak došel k závěru, že jde o stejnou sortu lidí, jací v padesátých letech poslali do vězení naše piloty ze Západu, protože ti hrdinové byli odvážnější, schopnější a potřebnější, než rektální alpinisté, chválící své nechybující vůdce,“ dodal spisovatel, co se znal osobně s generálem Františkem Fajtlem.

Pokud slušní a pracovití lidé opouštějí řady členů KSČM, lze podle Vyhlídky dojít k závěru, že hlasy jí připadnou z jiného tábora. „Živnostníci mají svoje slušné politiky, všichni ti kmotrové a tuneláři zas osvědčené a prodejné firmy. Lidi práce nikdo neosloví jazykem a činem, jaké si přejí vidět a slyšet – rozhodně tedy ne z levicového politického spektra. Levicově orientovaní lidé, byť by jen s trochou rozumu, nebudou volit nejspíš KSČM z důvodu, že ji prokoukli. Někteří to udělají ze setrvačnosti. Hlasy, které nasbírá, budou podle mne od těch, co jsou už naprosto zoufalí, věří v zázraky a pohádky, nebo neumí do pěti počítat, jak se říká. A na takovýchto hlasech se nedá stavět politická budoucnost,“ zamyslel se Vyhlídka s tím, že však není politický analytik. Vidí věci pouze jako občan.

Do budoucna v životaschopnost KSČM nevěří. „Ona je tato partaj dnes každému už prakticky ukradená, nikoho nezajímá. Dožívá. A to, že se o ní občas zmíním já, je z toho důvodu, že doufám, že potápějící Titanik lze ještě zachránit, pokud jeho vedení převezmou ti, co jsou dnes ustrkováni podivnými existencemi,“ uzavřel spisovatel s tím, že s KSČM má své zkušenosti, které nejsou dobré. „Těžko lze soudit, jak dlouho potrvá, než se dá partaj dohromady, aby nebyla jen post-totalitním molochem, kdy vedení stačí, že neprší, ale jen kape do jejich tlamiček. Sám, coby levicový autor, nemohu s touto partají nijak vyjít, neboť  s kým se bude přátelit, nebo nebude, určují nejspíš lobbisté, kterým jsem odmítl zaplatit nemalé všimné. Je zřejmé, že toto prostřední kolem vedení je nezdravé. Je na překážku i příštím věcem, neboť pohled například na facebookovské stránky dědiců této strany mne naplňuje úžasem nad jejich děsivou úrovní. Do vedení mají jít lídři, ne podržtaškové, co se fotí nad večeří a sbírají like pod svými prázdnými hesly. Jako manažer mohu říct, že mnoho z těch lidí bych nezaměstnal, natož pak, abych věřil tomu, že zaručí můj lepší zítřek,“ uzavřel věc Vyhlídka.

Jiřina Richtrová

Není zde článek celý?