Spolupráce místo hypoték: ruský projekt nabízí alternativu bankám

Pořídit si v Rusku bydlení financované formou hypotéky není snadné. Bankovní instituce prostředky na bydlení poskytují na úrok, který je znatelně vyšší ve srovnání hypotékami v České republice a zemích západní Evropy. Úrokové sazby ruských finančních institucí začínají na hranici 10-12 % ročně.

Bankovní systém poskytující finanční prostředky na pořízení bydlení, které je jednou ze základních potřeb člověka, funguje v rámcích současné kapitalistické formy ekonomiky. Ta stojí na principu konkurence. Andrej German spolu se Sergejem Magdenkem, dva mladí muži z Omsku, ale toto myšlení překročili a v roce 2015 založili družstvo: Národní společnost Otkrytyj dom (Otevřený dům). Ten podle jejich slov poskytuje prostředky bez roční úrokové sazby pro lidi z celého Ruska.

Autoři projektu Otkrytyj dom říkají, že jejich nekomerční organizace stojí ne na konkurenci, nýbrž na spolupráci mezi lidmi, jež do ní vstupují a tím se stávají společníky. Jejím úkolem je poskytovat peníze pro uspokojení základních životních potřeb člověka bez zatížení roční úrokovou sazbou. Za základní životní potřeby společnost v současné době považuje: byt, pozemek pro stavbu domu, chatu a automobil. K dnešnímu dni má více než 1500 společníků, kteří přispívají do společného fondu, z něhož se následně vyčleňují peníze pro jednotlivé společníky na uspokojení jejich potřeb. O přednostech při vydání prostředků je rozhodováno na základě výše příspěvků, které konkrétní společník vkládá.

„Od svého založení společnost poskytla prostředky pro koupi nemovitosti 7 společníkům, dalších 11 společníků dostalo peníze na koupi automobilu,“ říká specialistka společnosti pro vztahy s veřejností Anastasia Dančenková. „K vydání na pořízení nemovitostí je dnes připraveno 9 440 000 rublů a ještě 1 686 000 rublů je připraveno k vydání společníkům na koupi automobilu. Společníci, pro které jsou tyto prostředky rezervované, jsou nyní ve stádiu výběru konkrétní nemovitosti či automobilu,“ dodává.

Zakladatelé družstva Andrej German a Sergej Magdenko poskytli Sputniku interview o své filozofii:

Na základě čeho jste začali dávat životu jiný smysl v situaci, kdy nás všechny od raného dětství vedou k tomu, že konkurence je správná, že se jedná o vrchol lidského uspořádání a je to nejmodernější forma existence společnosti? Kdy jste pochopili, že model lidské společnosti stojící na konkurenci a zisku nikam nevede?

Na základně životní zkušenosti a schopnosti pozorovat.

U mě vše začalo v dětství z prostých dětských otázek typu: proč je nebe modré a tráva zelená. Já jsem se ale sám sebe tázal trochu z jiného aspektu: proč jsou cesty v mém městě rozbité? Proč je na ulicích tolik odpadků? Proč rodičům neplatí mzdu? Proč v kině a v televizi ukazují to, na co já nechci koukat? A tak dále. Odpovědi na tyto „dětské otázky“ byly vždy stejné: nejsou peníze. Mně to připadalo divné. Je to prosté — jestliže ti, kdo mají řešit tyto otázky, nemají peníze, tak se pojďme všichni spolu sebrat a vyřešíme naše společné problémy. Když odpovídám na vaši otázku, tak si uvědomuji, že ideály kapitalismu, jako například zisk a konkurence, se mě vůbec nijak nedotkly, nic ve mně nevyvolávají, nehledě na to, že pro většinu jsou zajímavé, pro mne ne. Pohled na svět je věcí volby. Mně už od dětství v duši leží sjednocování, partnerství, kooperace, vzájemná pomoc, společný Záměr. To se pravděpodobně předává přes mezigenerační spojení. Toho je Rusko plné. Nejedná se o zvláštnost, měl jsem reálné vzory toho, čeho je možné dosáhnout, když sjednotíme úsilí, například stavba kosmodromu Bajkonur, Sajano-Šušenské přehradní nádrže, vítězství ve druhé světové válce, či prostě jen stavba velké sněhové hůrky obyvateli celého města či sbírání brambor dvěma rodinami. Hlavně musíme poslouchat sami sebe. Je to náš život a my ho máme žít. Odpovědnost vůči budoucím generacím neseme také my. A pokud existující model života společnosti není schopen řešit banální dětské otázky, tak je možné, že to není náš model?!

Čí modely vás inspirovaly během vytváření vašeho vlastního?

Inspirovali nás všechny modely, které byly vytvořeny s láskou. Například geodetické kopule Buckminstera Fullera či práce akademika Koroljova. Vždyť peníze — pokud plní svoji prvotní roli výměnného prostředku — jsou také inspirující nápad, podobně jako objevy Einsteina. Otázka je ale v tom, jak lidé tyto modely a instrumenty využijí. Pro zlo či pro dobro.

Všichni si musíme přiznat prostý fakt. Jsou lidé, kteří chtějí žít na cizí účet, a pak existují ti, kdo žijí podle svého svědomí. Na to je potřeba brát ohled.

Váš nynější model je možný jen díky novým komunikačním technologiím na základě internetu. Mohlo být něco podobného vytvořeno již dříve bez internetu? Vždyť váš model je jen otázkou organizace lidí a jejich peněžních toků.

Podobný model nejen že byl možný, on dříve dokonce i existoval. Jednalo se o komunity. Ty ale dříve byly vytvářeny na základě osobních vazeb každého z účastníků, jež k sobě měli důvěru. Řešili ale úplně jiné úkoly — lokálního charakteru. Moderní komunikační technologie nám umožňují realizovat větší projekty. Nic z toho se neobjevilo na prázdném místě. To vše visí ve vzduchu. My jsme to prostě jen začali dělat jako jedni z prvních. Člověk je už tak vytvořen, že když vidí problém, tak bude hledat řešení. A moderní společnost má problémů více než dost — od potravinových až po ekologické. Jejich rozměr si však společnost zatím plně neuvědomuje, protože nám překážejí klapky na očích, staré systémy a paradigmata. Je potřeba je změnit. Existující modely si nedokáží poradit. To znamená, že je potřeba vytvářet nové. Nesedět na místě se složenýma rukama, jinak potom bude příliš pozdě a budeme se stydět.

Kapitalismus je možný z toho důvodu, že lidé věří, že jim velký zisk přinese štěstí. Když jste založili takovou společnost, tak to znamená, že v to nevěříte. V co tedy věříte?

Věříme v člověka. Věřím ve vás. Věřím ve svoji ženu, otce, matku, ve své přátele, partnery, společníky našeho družstva. To nejdůležitější je Člověk, Příroda, náš Dům a naše vztahy. Zisk to vše ničí. Kvůli honbě za ziskem se neustále snižuje kvalita všech potravin a zboží, lidé přicházejí o práci, ekologie je na tom každý rok hůř a hůř. Zisk nikdy nepřinese štěstí, jelikož je vždy příliš malý. Je to nekonečná honba za nesplněným snem. Nejprve 100 000, potom 500 000, potom 1000 000 a tak dále. Kdy se zastavíš?

My chápeme, že materiální blaho je jen následek skutečného štěstí, štěstí být sebou samým. Neexistuje smysl života, existuje smysl v životě. A tím je cesta k sobě samému. Když přicházíte na tuhle cestu, okolo se začínají dít neuvěřitelné věci, potkáváte neuvěřitelné lidi, kteří vám pomáhají odhalit svůj tvůrčí potenciál. Těžko se to předává slovy, je nutné to prožít. Jsme přesvědčeni o tom, že naše společnost pomůže lidem najít svoji cestu.


Není zde článek celý?