Zakázat plyn z USA: v EU navrhují odpověď na protiruské sankce

Evropské společnosti by mohly odmítnout nákup zkapalněného plynu z USA jako odpověď na zpřísnění protiruských sankcí ze strany americké vlády. S takovým návrhem vystoupil člen Senátu Francie Pozzo di Borgo, podle jehož názoru jednání Washingtonu proti Moskvě se dá vysvětlit přáním zvýšit vývoz do jiných zemí a používáním politiky jako záminky.

Poté, co bylo koncem července oznámeno, že omezující opatření se dotknou společností, spolupracujících s Ruskem v energetickém sektoru, znepokojení v Evropě se stalo všeobecným. Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker řekl, že v případě, jestliže podniky zemí EU utrpí ztráty, Brusel najde adekvátní odpověď „během několika dní“. Pozzo di Borgo vyzývá evropské vlády k „odvaze“ v sankční otázce.

„USA chápou pouze sílu“

Vzhledem k podmínkám nových protiruských sankcí se pod nátlakem ze strany USA mohou ocitnout takové evropské společnosti, jako jsou německé Wintershall a Uniper, francouzská Engie a rakouská OMV. Všechny se účastní pokládky ruského potrubí Severní proud 2, které, vedoucí po dně Baltského moře, má dodávat modré palivo do EU a obcházet přitom Ukrajinu. Ve Washingtonu je infrastrukturní projekt ostře kritizován: USA by raději by raději dodávaly svůj plyn do Evropy a omezily přístup k ruskému.

Podle názoru Pozza di Borga právě ekonomická složka převládá v jednání Američanů, kteří zrušili tradici dohodnutých řešení a poprvé zavedli sankce proti Rusku jako jediní.

„Američané překročili rámec mezinárodního práva. Pokaždé pronášejí krásná slova o svobodě a ochraně. Ale ve skutečnosti je zajímá pouze vlastní obchod. Dnes mají příliš mnoho břidlicového plynu a snaží se ho prodat. A co dělají? Jelikož se největší zásoby plynu nacházejí v Kataru a Íránu, nutí Saúdskou Arábii, aby zavedla sankce proti Kataru. V Evropě, jelikož vznikly problémy s dodávkou plynu přes Ukrajinu, bylo vsazeno na Severní proud, a co podnikají Američané? Zavádějí sankce proti Severnímu proudu“, říká Pozzo di Borgo Sputniku Francie.

Pozzo di Borgo navrhuje silovou odpověď Washingtonu, předpokládající zavedení kontrasankcí: „Jestliže bude mít Evropa dost odvahy, mohla by v první řadě zakázat evropským společnostem kupovat břidlicový plyn. Společnost Engie, která je partnerem Severního potoku, pravidelně kupuje od USA zkapalněný plyn, břidlicový plyn. Tomu je třeba udělat konec!“, říká senátor, který je přesvědčen, že „Evropa je velmi nespokojená a existuje naděje, že nezůstane u pouhé nespokojenosti“.

„Je třeba mít trochu víc odvahy. Samozřejmě je třeba rozhodnout, jaké budou následky pro obchod. Ale jde o to, že Američané chápou pouze sílu. Jestliže jim ukážeme, že ztratí peníze, zamyslí se“, říká Pozzo di Borgo.

Blok uvnitř EU proti sankcím

Bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský řekl v interview pro RIA Novosti, že očekává následky pro USA po zavedení opatření proti Evropské unii.

„Ty reakce, které nyní přicházejí z EU, dávají naději, že Brusel nebude natolik následovat proamerický kurz jako dříve. Ne na 100 %, аle na 90 %. Je to málo, ale můžeme doufat, že je to pouze začátek“, říká politik.

Podle názoru Čarnogurského nespokojenost se sankcemi může získat v Evropské unii geografický rozměr, jestliže země střední a východní Evropy vystoupí proti nim společně.

„Polsko se k tomu samozřejmě nepřipojí, ale Čechy, Maďarsko, Slovensko a Rakousko by mohly. Tyto země mohou vytvořit blok proti sankcím. Osobně si myslím, že Slovensko se vůbec nemělo připojovat k sankcím, ale nemělo dost sil, aby vydrželo nátlak“, uvažuje vicepremiér.

Čarnogurský doufá, že navzdory USA projekt potrubí Severní proud 2 bude realizován. „Dnes dostává Slovensko ruský plyn prostřednictví plynovodu Družba, v budoucnosti může vzniknout situace, kdy bude třeba přejít na zdroje energie z jiných zemí. Ale doufám, že to bude jinak: Severní proud bude dokončen a plynu bude tolik, že bude stačit všem“, říká Čarnogurký.

Provokace slabostí

V současné době s více či méně ostrými vyjádřeními proti novým sankcím vystoupila většina evropské společnosti.

Zavedení omezujících opatření jako „nelegální“ odsoudila německá ministryně ekonomiky Brigitte Zypriesová, k níž se připojilo MZV Francie, které prohlásilo, že „extrateritoriální“ charakter sankcí je nepřípustný.

Omezující opatření odsoudil předseda Evropské komise Jean Claude Juncker a finský prezident Sauli Väinämö Niinistö řekl, že je to nečestný pokus vydělat „na účet spojenců“. Ale existuje riziko, že se množství nezmění na kvalitu při nedostatku politické vůle.

Nehledě na společné pobouření prakticky celé politické třídy může být reakce EU slabší, než se očekává. Takový obrat zapadá do kurzu ke zlepšování vztahů s Washingtonem, kterého se, nehledě na všechny konfrontační prohlášení, drží Brusel.

Poslanec španělského parlamentu Manolo Monereo, zastupující hnutí Podemos, řekl RIA Novosti, že očekává nezřetelnou reakci od Evropské unie kvůli neschopnosti provádět politiku ve svých vlastních zájmech.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?