Zaorálek se plete. Ekonomiku rozjela Nečasova vláda, zatímco ta Sobotkova ji brzdí

Exministr financí Andrej Babiš (vlevo), premiér Bohuslav Sobotka (vpravo) a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek | FOTO: ČTK

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek obvinil Nečasovu vládu ze světové finanční krize a pochválil vládu aktuální, jak nakopla ekonomiku. V tom jediném má Zaorálek pravdu. Sobotkova vláda nakopla zejména nejmenší živnostníky.

Připomněl, že Sobotkova vláda převzala republiku v období nulového ekonomického růstu a úplné frustrace. Zapomněl však dodat, že převzala ekonomiku nastartovanou k růstu (čemuž nasvědčovala mimo jiné nízká míra nezaměstnanosti ve srovnání s Evropou a ve vztahu k míře růstu ekonomiky) a zdravé vládní finance včetně vysokých rezerv pro horší časy.

Opakuje se častý scénář. Pravicová (či středopravá) vláda zachrání ekonomiku před nejhoršími důsledky „dovezeného“ hospodářského úpadku, proběhnou volby, v nichž mimo jiné i kvůli ekonomické stagnaci vyhraje levice, ekonomika jako naschvál začne ožívat a levicoví politici si za to samozřejmě nikdy neopomenou připsat zásluhu. Ekonomika však v těchto případech nezačíná ožívat náhodně. Pokud probíhá klasický hospodářský cyklus, je logické, že se střídají fáze oživení a úpadku.

Ohledně vládních opatření (která z principu mohou spíše jen zamezit ještě horšímu vývoji) pak platí, že vždy dochází ke zpožděním. Bývalý americký prezident Barack Obama (Demokratická strana) utratil hned v prvních měsících po svém nástupu do funkce v roce 2009 pořádný balík peněz s levicovou nadějí, že tím „rozpumpuje“ tamní ekonomiku (zejména průmysl v oblasti Velkých jezer). Bylo to na dluh, takže tím samozřejmě prodražil půjčky (nejen) americkým firmám. I kdyby to však nebyla naděje falešná, už tehdy ekonomické studie upozorňovaly, že pouze asi 15 % balíčku může být využito někdy do konce roku 2010. Hlavní dopady pak bylo možné očekávat do tří let, kdy už ale, jak víme a jak bylo možné tušit, americká ekonomika rostla.

Jak si Zaorálek vůbec může dovolit říct, že Nečasova vláda ekonomiku škrtáním vládních výdajů dusila, zatímco současná vláda jí pomohla? Je to právě současná vláda, která razantně omezuje vládní investice a jejich míra tak viditelně zaostává za mírou investic soukromých. Není správné, že vláda moc nemyslí na budoucnost, pane Zaorálku.

Vloni, kdy už vládě při investování příliš nepomáhaly fondy EU, byly její investice zhruba o třetinu nižší než za dob Zaorálkem tolik kritizované vlády Petra Nečase. Letos pak vládní investice meziročně poklesly zatím o dalších asi 40 %. Největší chybou přitom bylo úplně zbytečné zastavení zdaleka největší investice, totiž výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Hlavní vinu na tom přitom nese exministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek (a spolu s ním také exministr financí Andrej Babiš z ANO).

Navzdory vysokému čerpání fondů EU v minulých letech, rozpuštění rezerv vytvořených za Nečasovy vlády, nízkým úrokům z půjček i výše zmíněnému opravdu velkému osekávání vládních investic však Sobotkova vláda stále více utrácí.

Už za prvních sedm měsíců roku 2017 utratila asi o 26 miliard korun více než za stejné období roku předchozího, kdy ovšem utratila asi tak o 70 miliard více, než bylo běžné za vlády Nečasovy. Tím, že tyto peníze nenechá lidem (nebo v lepším případě část z nich mezi lidmi přerozdělí), podle Zaorálka pomáhá ekonomice. Opět zvrhlé levicové ekonomické myšlení důvěřující více vládě než živnostníkům, firmám a domácnostem.

Navíc má vláda velké štěstí, že ekonomika roste, protože jinak by neustálé zvyšování povinné minimální mzdy vedlo nutně ke zvyšování míry nezaměstnanosti.

Není zde článek celý?