Close

Západní boj s teroristy v Sýrii je v posledním tažení

Reklama

České noviny i v okurkové sezóně k vývoji v Sýrii naprosto mlčí. Paktování s teroristy není populární v plné turistické sezóně a v situaci, kdy se oficiálně bojuje proti terorismu.

Už jsem dlouho nepsal o Sýrii, za což se omlouvám. A to jsme byli jeden z mála nezávislých českých webů, který celou situaci monitoruje a komentuje už 5 let. Podívejte se na 4 roky trvající seriál „Fakta o Sýrii“ a „Fakta o Blízkém východě“ a na jeho pokračování. Všechny naše chmurné předpovědi vyšly. To nebylo nijak obtížné při devastaci politického myšlení na Západě, který byl ochotný pro rozbití země přímo bojovat s teroristy. Saúdsko-arabský wahabitský klerik Abdullah al-Muhaysini je hlavním duchovním al-Kájdy. Tak si poslechněme, co říká saúdský teroristický papež o Západem podporovaných skupinách „demokratů“, jako je žoldnéřská armáda FSA placená a vyzbrojovaná skrze CIA a NATO.

Jenže libyjský model invaze v Sýrii nevyšel. Skutečná protiteroristiská koalice Asada, Rusů, Íránu, Hizballáhu, kmenových uskupení a částečně i Kurdů zastavila devastační strategii Západu, Turecka a wahabitských sunnitských režimů, které válku rozpoutaly kvůli strategickým ropovodům a plynovodům. Proto české noviny i ve zcela okurkové sezóně k vývoji v Sýrii naprosto mlčí. Paktování s teroristy není populární v plné turistické sezóně a v situaci, kdy se oficiálně bojuje proti terorismu. Celkem 2-3 tisíce džihádistů tiše podporovaných a placených Západem se postupně vrací do rodné Evropy, aby zde začali provádět to, co se naučili v beztrestně dělat Sýrii – vraždy a teror. Ale o tom už píšeme dva roky: Kdo s terorem zachází, ten s ním také schází. Západ prováděl vražednou politiku na Blízkém východě pro vlastní koloniální zájmy a tato politika zničí i ten poslední malý zbytek demokracie v EU. A nyní k zajímavému vývoji na frontách a částečně i v diplomacii.

Ofenzíva v libanonském Arsalu

To je absolutně nejzajímavější událost, a navíc mimo Sýrii. Izrael si vybudoval nárazníkovou zónu s pomocí teroristů kolem Golan na syrské straně a totéž nenápadně udělal na libanonské straně hranice. Al-Kájda a an-Núsra nemají letectvo. Proto v případě potřeby musí různorodí teroristé v Sýrii zvednout telefon a volat Izraelce, NATO a Američany, aby bombardovali při ofenzívách buď přímo Asadovu SAA nebo jeho spojence, tedy např. Hizballáh či íránské gardy. U Golan se to dělá tak, že Západem podporovaní teroristé při ofenzívě Asadových vojsk vystřelí pár granátů na Izraelem nezákonně okupovaná území a Izraelci už vědí, že je třeba se pustit do práce. Podívejte se na celkové bojiště u Arsalu a na jeho strategický význam.

Následující mapa ukazuje čtvrtý den bojů u Arsalu. Hizballáh vedl rozhodující útok na dobře opevněná stanoviště teroristů plná západních a izraelských zbraní. Hizballáh za značných ztrát prolomil obranu al-Núsry a dobyl strategické výšiny ukázané na mapě.

Dokončení celé operace pak nechal regulérní libanonské armádě, která vyčistila údolí a vyjednala odsun asi 7.000 teroristů al-Núsry a jejich rodin, plus teroristů skupiny Ahl el-Cham do Idlíbu. Tam se už všechny seběhlé skupiny začínají střílet mezi sebou. A ty teroristy, kteří zůstali na živu, zabíjejí syrské a ruské tajné služby. USA, EU a Izrael se zoufalstvím pozorují, jak se tito demokraté začínají bestializovat a sekají si hlavy navzájem. Je to tak smutná kapitola boje za syrskou demokracii, že se o tom u nás nesmí mluvit. Proto panuje současné mediální embargo na situaci v Sýrii.

Izrael prohrál dokonce třikrát. Nárazníková zóna v Libanonu je zničena, což je vítězný konec ofenzívy zahájené Hizballáhem a Asadem v roce 2013 útokem na Kusajr a Jabrúd. Viz náš článek ze stejného roku Syrská armáda asi dobyla Kusajr. Bitva o pohoří Kalamún je definitivně ukončena. Západní a izraelský boj s teroristy v této části Sýrie a Libanonu nyní půjde jen přes izolované teroristické akce zabíjející hlavně civilisty. Izrael prohrál tím, že musel ukončit podporu spřátelených teroristů, to za prvé. Za druhé je jasné, že libanonský prezident a bývalý generál Michel Aún se domluvil s Hizbaláhem na celém postupu ofenzívy. K jeho obratu viz článek Hizballáh bojuje za křesťany v Sýrii a v Libanonu z roku 2014. Tady sami vidíte, jak je důležité mít otevřený a přístupný kompletní archiv webu.

Hizballáh si přidal na své pozitivní konto další vítězství nad Izraelem a v tomto tažení pokračuje od vyhrané války z roku 2006. Místo zničení Sýrie si Izrael vytvořil smrtelně nebezpečného nepřítele dnes s vítěznou regulérní armádou Hizballáhu pevně usazenou v Sýrii. Izrael je nyní obklíčený Hizballáhem ze dvou stran. Geniálními vůdci vedený Hizballáh se navíc ukázal jako vzorný příklad boje proti terorismu a velkoryse nechal vládním libanonským jednotkám velkou část úspěchu v boji proti zahraničním teroristům usazeným v Libanonu. A za třetí, Hizballáh neoficiálně nadiktoval Izraeli jeho porážku, protože Izraelci dostali ultimatum. Jestli prý bude Izrael reagovat na telefon o klasickou leteckou podporu od hlavního velitele teroristů (Abu Malek al-Tali) teroristické odnože al-Núsry jménem Hay’at Tahrir al-Sham (HTS) v arsalském Jorúdu, tak to znamená vyhlášení války Hizballáhu proti Izraeli. Zasedání izraelské bezpečnostní rady bylo jednoznačné „ne“ pro leteckou podporu spřáteleným teroristům z HTS. Nechat se vtáhnout do války s Hizballáhem jen proto, že podporují mezinárodně uznané teroristy na cizím území, to je trochu silné kafe. Takže tentokrát teroristé v Libanonu nedostali leteckou podporu Izraele a NATO a protiteroristická koalice vyhrála opravdu na celé čáře.

Američané a osud jejich okupačních základen v Sýrii

Tady jsou dvě rozdílné historie. Kurdové chtějí samostatný stát a nařídili na dobytých územích referendum o nezávislosti. To zásadně odmítají asyrští křesťané, kteří zde po staletí žili a v mnohých oblastech mají nad Kurdy většinu. Američané potřebují komunistickou stranou vedené Kurdy jako kartu k rozbití Sýrie a k budování potřebných okupačních základen. Takže Američanům ozbrojení komunisté nevadí, když je třeba něco zničit a ovládnout. Tyto zcela nelegální US-základny se na Kurdy dobytém území množí jako houby po dešti, viz tato mapa.

Uvidíme, jak dobře bude moci marxistické PKK bruslit mezi Tureckem, Sýrií, Íránem, Hizballáhem a Rusy. Jen Rusové jim teoreticky přiznali právo na sebeučení, což je po záboru Krymu pochopitelné. Jenže Rusové zároveň potvrdili územní celistvost Sýrie jako sekulárního multi-etnického státu, což Sýrie za Asadovců vždy byla, než ji začali rozbíjet wahabité a Západ. Turecko považuje Kurdy za teroristy. Asadovci, Hizballáh a Írán považují Kurdy za uzurpátory syrského území, kde nemají většinu a kde provádějí etnické čistky křesťansko-asyrských a také muslimských šíitských komunit. Takže zájem Kurdů na rozbití Sýrie podporují jen wahabité, Američané, EU a Izrael. A to je dnes dost málo, protože tyto strany podporující terorismus prohrávají válku v Sýrii. Postup elitních jednotek SAA odřízl Kurdy těžce dobývající v režii Američanů teroristickou Rakku (která jim nikdy nepatřila) a nechal je bez obrany na druhé straně Eufratu. Viz tři dny stará mapa:

Američané poslali helikoptéry s výsadkovými jednotkami na druhou stranu Eufratu, tam dobyli předpolí a pak tam nechali instalovat své spojence, tedy FSA a Kurdy, kteří to dobyli tzv. „oficiálně“. Proto USA na podporu Kurdů u Tabky sestřelila syrskou stíhačku Su-22, která se snažila bombardováním zastavit ústup teroristů z Rakky. Těm Kurdové a Američané otevřeli koridor, aby odtáhli a zničili už čtyři roky obklíčený a vzdorující Deir-es-Zor se sto tisíci obyvateli. Ten bombardují v režii teroristů hlavně NATO a USA, protože válka za tzv. „demokracii v Sýrii“ je opravdový vůl. Rusové Kurdům řekli, že za Eufratem nemají co dělat, a nechali Turkům zelenou, aby je kvůli zabírání území pro Američany prohnali u Efrinu a nyní také v kurdské enklávě v Aleppu. Kurdové mají přijít skrze Turky k rozumu. Tak se hrají šachy v Sýrii, na které Američané už nemají. To ukazuje smutný osud jejich základny v Al-Tanfu. Její vyklizení a výprodej teroristů ze skupiny al-Thowrah, kteří jsou nyní bez žoldu a vzdali se SAA, ukazuje smutné konce západní politiky v Sýrii.

Podívejte se na červenou, což je Asad a jeho iráčtí spojenci. Asadovi legendární Tygři projeli s tanky za jeden den až k hranici Iráku. Měli předem ujednanou dohodu se šíitskými jednotkami podporovanými Íránem People’s Mobilization Forces (PMF) nebo jinou zkratkou Popular Mobilization Units (PMU) , které v téže době vymlátily teroristy Al-Núsry od irácké strany hranice. Tato ozbrojená milice s iráckou regulérní armádou dobyla Mosúl a považují USA za zrádce. USA za wahabitské peníze evakuovali velitele al-Núsry z území Fallúdže obklíčené iráckou armádou. Američané a jimi podporovaní teroristé placení skrze CIA a cvičení v Jordánsku skončili v Al-Tanfu v úplném obklíčení. A stejná situace se nyní stala v Kurdům u Rakky, kde je SAA obklíčila na vysunuté proamerické zóně za Eufratem. Tygři z SAA nyní zabírají ropná a plynová pole a postupují směrem na Deir-es-Zor. Ten mimochodem nebrání alavitský generál od Asada, ale legendární palestinský generál Issam Zahredin, který pochází z palestinských uprchlíků vyhnaných Izraelem. Těchto uprchlíků se velkoryse ujal Asad v Sýrii a oni mu za to pomohli dobýt Aleppo. Jak vidět, prozíravá uprchlická politika se dlouhodobě vyplácí. Dokonce i Československo za vlády komunistů to dobře vědělo.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Není zde článek celý?
@almanach.cz