Zemanova ČNB nám i po intervencích bere značné úroky z našich úspor

Devizové intervence České národní banky (ČNB) nás negativně ovlivňují i po svém oficiálním konci. ČNB si totiž nadále ponechává obrovské zásoby nakoupených zahraničních měn.

Během oficiálně ohlášených intervencí byla koruna tři a půl roku držena na kurzu zhruba 27 korun za jedno euro. Měla dovoleno oslabovat (směrem třeba k 28 korunám za euro nebo i více), ale opačným směrem by ji ČNB dlouhodobě a výrazně nepustila. Koruna přitom měla tendenci posilovat. Jednak sama od sebe, jednak i vlivem spekulantů nalákaných na intervence. ČNB měla co dělat, aby ji udržela slabou, takže musela úspory znehodnocovat opravdu hodně. „Vytiskla“ kvůli tomu přes dva biliony korun, z toho čtvrtinu během zhruba dvou posledních měsíců těchto nepřirozených zásahů, kdy již měli v bankovní radě většinu Zemanovi lidé.

Mnozí analytici proto očekávali prudké posilování koruny po ukončení intervencí. Z technických důvodů sice ne hned, ale určitě v řádu několika málo měsíců. Jenže to se nedělo. Koruna trochu posílila v prvních minutách po oficiálním ukončení intervencí počátkem dubna, ale pak už téměř nebyla schopna pokračovat. Na delší dobu se nikdy nedostala pod 26 korun za euro. Nakonec na delší dobu nepomohlo dokonce ani zvýšení krátkodobých úrokových sazeb 3. srpna 2017.

Důvod? Je jich více. Rozhodně obrovský objem spekulací, které již měly pramálo společného s reálným světem (jednalo se o spekulování nad spekulacemi jiných apod.). Je tu však ještě minimálně jeden důvod, který stojí za zmínku. Intervence probíhaly tak, že ČNB „tiskla“ (elektronicky vytvářela) koruny a kupovala za ně eura. Ty následně držela ve svých zásobách (a snažila se je investovat).

ČNB však tuto obrovskou hromadu eur dosud drží. Konec intervencí zatím neznamenal opětovný prodej těchto „nadbytečných“ eur za koruny. ČNB pouze skončila s veřejně dopředu ohlášeným kupováním eur.

Intervence nás tak ovlivňují doposud. Rezervy eur se sice již prakticky nezvyšují, nicméně ona obrovská hromada jich zůstává v majetku ČNB. Vydané koruny, které snížily hodnotu úspor českých domácností, zůstávají v oběhu.

Držení tak vysokých devizových rezerv i přes ukončení intervencí, tedy přinejmenším oficiálně nahlášených intervencí, pro nás přitom představuje každým měsícem obrovské náklady, jak už jsme vás informovali.

Někteří ekonomové tvrdí, že žádné reálné ztráty nevznikají, protože se neztrácejí žádné peníze. To je však omyl. Obrovský balík eur, které si ČNB nakoupila, totiž nemůže uložit do příliš riskantních, a tedy zpravidla výnosnějších investic. Tato eura přitom byla nakoupena za cenu znehodnocování českých úspor. Kdyby ČNB radši nechala Čechům neznehodnocené peníze, byl by z nich větší užitek. Soukromí investoři si totiž mohou dovolit více riskovat (a někteří jsou také třeba lepšími investory než ČNB, kde sice mají experty na investování do cenných papírů, ale nikoli třeba na slučování podniků či stavbu továren a elektráren). Kvůli tomu tedy naše společnost jako celek průběžně ztrácí.

Guvernér Jiří Rusnok v červnu 2017 uvedl, že bankovní rada plánuje investování části devizových rezerv tak, aby se výnosnost těchto investic zvýšila. To by se na první pohled mohlo zdát jako dobrý nápad. Vyšší očekávaná výnosnost však často bývá spojena s vyššími riziky neúspěchu. Dokud bude mít ČNB tak vysoké devizové rezervy, máme zkrátka problém.

Není zde článek celý?