„Zkouška americké reakce“: proč chce Kyjev upevnit status Ruska jako země-agresora

Rusko bude v ukrajinském návrhu zákona o reintegraci Donbasu uznáno za „zemi-agresora”, řekla v pondělí zástupkyně ukrajinského prezidenta v Nejvyšší radě Irina Lucenková ve vysílání ukrajinského Pátého kanálu.

Podle jejích slov je návrh zákona „na 99,9 % dokončen a připraven k registraci v parlamentu“. Lucenková dodala, že Ukrajina provedla konzultace se zeměmi normandské čtyřky (Rusko, Ukrajina, Německo, Francie) a USA ohledně této otázky.

„Poprvé na zákonodárné úrovni bude zaveden pojem, že Rusko je země-agresor“, řekla.

Lucenková dodala, že v návrhu zákona o reintegraci Donbasu je přímý odkaz na článek 51 Stanov OSN týkající se sebeobrany. „To znamená, že Ukrajina má právo se bránit. Ještě jednou, není to válka, ale sebeobrana. A je to kvůli tomu, aby nám Mezinárodní měnový fond dával prostředky, je to kvůli investorům“, vysvětlila.

Připomeňme, že ukrajinský návrh zákona o reintegraci Donbasu také předpokládá, že Petro Porošenko bude mít právo samostatně, bez schválení parlamentu, zavádět stanné právo a přímo udělovat rozkazy vojákům. Pro vedení bojových akcí na východě Ukrajiny bude také vytvořen speciální štáb a od formátu takzvané ATO přejdou ukrajinské ozbrojené síly k formátu „vojskové operace“.

Rozhoupat Američany

Politolog Mezinárodního institutu humanitárně-politických výzkumů Vladimir Iljič Bruter se domnívá, že přijetí takového zákona bude nepříjemné pro americkou stranu, především pro zvláštního zástupce USA pro Ukrajinu Kurta Volkera.

„Bude to především vadit Kurtu Volkerovi, pro něj bude velmi těžké vést jednání v takové situaci. Jestliže USA přiznají status quo, tehdy bude možné provádět konzultace, a jestliže Lucenková bude přijímat zákon, kde je Rusko označeno jako agresor, tak o čem jednat?“, domnívá se Bruter.

Politolog vysvětlil, že zavedení podobné formulace do zákona může být pokusem Kyjeva donutit americkou stranu zaujmout ostřejší stanovisko.

„Je to zkouška americké reakce. Kyjev chce donutit Američany, aby se aktivněji zapojili do situace — samozřejmě na jeho straně. Vzhledem k tomu, že Mattis a Volker uvedli, že žádné zbraně nebudou a otázka není vyřešena, ani nebyli příliš nakloněni kyjevské vládě, toto prohlášení Lucenkové je pokusem rozhoupat Američany“, uzavřel Bruter.

Pokus o zbavení odpovědnosti

Publicista a politický analytik mezinárodní monitoringové organizace CIS-EMO Stanislav Byšok uvádí, že uznání Ruska za zemi-agresora je ve skutečnosti dalším pokusem Kyjeva zbavit se odpovědnosti za situaci na východě Ukrajiny.

„Je to taková formulace, kterou je možné použít jakkoliv nebo ji vůbec nepoužívat. Nemá žádné zákonodárné následky vůči Rusku. Je to další pokus Ukrajiny na zákonodárné úrovni se zbavit zbytků odpovědnosti za Donbas. Pokud předpokládáme, že v Donbasu probíhá ozbrojený konflikt s prvky občanské války, je jasné, že s cílem zastavení tohoto konfliktu je třeba si sednout za jednací stůl s místními zástupci včetně Zacharčenka a Plotnického. Jestliže říkáme, že probíhá válka s Ruskem, tak to je zemí-agresorem a celá ostatní Ukrajina se před ním brání. Tehdy jednání s Doněckem a Luhanskem není třeba“, vysvětlil Byšok.

Stanislav Byšok dochází k závěru, že Porošenkova vláda chce naopak ještě dále odstrčit od sebe LLR a DLR, protože nebude schopna skutečně reintegrovat neuznané republiky do ukrajinské společnosti.

PR-akce

Doktor politických věd, člen Vědecké rady při Radě bezpečnosti RF Andrej Manojlo uvádí, že Kyjev se tak zabývá vnitřním i vnějším PR.

„Kromě Ukrajiny nikdo na světě Rusko agresorem nenazývá, tento termín používá pouze Kyjev a někteří polomarginální ukrajinští politici. Co se týče současné demarše, může mít tři hlavní důvody. Za prvé je to přání znovu se připomínat: ukrajinská vláda se zabývá elementárním PR. Druhým důvodem může být domácí PR, který také může zdůvodnit přítomnost vojsk NATO na území suverénního státu. Třetí důvod se týká mezinárodních právních norem. Současná ukrajinská vláda by si velmi přála, aby Rusko bylo nazváno agresorem. To předpokládá práci celého aparátu OSN proti takovému státu. Počínaje otázkou o brzdění nebo zastavení této agrese až po přímé vojenské akce“, uvedl Manojlo.


Není zde článek celý?