Babiš zachraňuje Evropu radami co s uprchlíky, které ho nic nestojí

Babiš po představení svého volebního programu odpovídal na otázky novinářů. Podle iDnes.cz řekl také: „Byl jsem na dovolené v Sicílii a v Catanii na nádraží jsem viděl, kolik je tam migrantů. Jsme v absurdní situaci, kdy evropští politici tohle nejsou schopni říci nahlas. Nějaký libyjský vůdce drze vyzývá svoje nějaké teroristy, aby útočili na italské lodě, které bojují proti pašerákům těch lidí. Ti lidé jsou sem zvaní. To dělají pašeráci, kteří od nich berou peníze. To nejsou ekonomičtí migranti, to jsou lidé, kteří chtějí mít budoucnost v Evropě,a my bychom to měli zastavit.“

Pak dal jako příklad imigrační politiky Spojené státy, Kanadu a Austrálii. Takové srovnání o ničem užitečném nevypovídá, stačí se podívat na mapu. USA mají jednu hranici s Mexikem a jednu s Kanadou, tedy s demokratickými zeměmi. Problémy s Mexikem se nedají s těmi evropskýmmi srovnat. Mexiko není ráj na zemi, ale není tam diktatura, válka ani hlas srovnatelný se subsaharskou Afrikou. Kanada sousedí jen na jihu s USA a na severu s ledovým mořem. Austrálie je kontinent vzdálený od ohnisek konfliktů. Pikantní je, že třeba muslimové tam dorazili dřív než dnešní bílí obyvatelé a že základ dnešního bílého osídlení tvořili lidé vysílaní tam z Evropy do trestaneckých kolonií. Imigranti jsou tam dnes drženi na ostrovech, kde panují hrozné podmínky a mohou tam čekat třeba tři roky. Drží je v tmavých místnostech na malém prostoru, sebevražednost je vysoká.

Postavit se proti uprchlickým hordám, které chtějí v Evropě jen rabovat a zavést tady cizí náboženství a životní styl a propašovat sem terorismus, to zní před volbami dobře. Nikdo nechce pochopitelně žít ve své zemi jako v cizí. Je otázka, jestli jsou takové knížecí rady, jaké poskytují Babiš a třeba Zeman, skutečně to, co Evropa potřebuje. Čím silnější slova, tím slabší recepty.

Snadno se to mluví, když nechceme vzít na sebe ani nepatrný podíl, a to ani symbolický. Debata o tom, jestli kvóty fungují, je celkem zbytečná, protože na nás stejně připadá jen malý díl, 1591 osob plus 1100 lidí, které jsme se rozhodli přijmout dobrovolně. Nebylo z toho prakticky nic. Hlavní tíhu nese Německo, které za současnou vlnu nemůže, ač se kolem dokola opakuje mantra o „pozvání“ uprchlíků od Angely Merkelové a porušení dublinských dohod. Ty už ovšem dávno porušily všechny bezpečné státy mezi Blízkým východem a Německem a Maďarsko, jejich poslední stanice před Rakouskem a Německem, halasně dalo najevo, že situaci nezvládá a vyveze uprchlíky na hranici s Rakouskem.

Babiš a další také řeší něco, co už tak palčivé není. Počty příchozích do Evropy klesají, loni ve stejnou dobu jich bylo třikrát víc. Balkán je neprostupný a je tu dohoda o vracení s Tureckem. Poklesl ale také počet těch, kdo se z Afriky chtějí dostat do Itálie, ač tam teď míří běženci nejčastěji. Podle italských úřadů doplulo k italským břehům od začátku roku 97 293 osob, což znamená o 4,15 procenta méně než v tomto období minulý rok. Podle Agentury na ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex se přiliv migrantů do Itálie v červenci snížil o 57 procent ve srovnání s červnem. V letních měsících přitom počty z pochopitelných důvodů spíše stoupaly. Může to být samozřejmě výkyv daný počasím, boji v Libyi a větší snahou libyjské pobřežní stráže.

Je hezké, že se Babiš zapojil radami, které ho nic nestojí, a to k problému, který se nás ani nijak bezprostředně netýká. Týká se ale zemí, které jsou pro nás relevantní. S největší pravděpodobností si to západní státy vyřeší samy a nám zůstane pověst země, která nehnula prstem ani symbolicky. Pokud se dneska někdo tváří jako pragmatik a obránce národní suverenity a zájmů, je ve skutečnosti naivka a nejspíš taky cynik. To je nejen humanitární selhání, ale taky diplomatické. Proč by si ale politici nepřišli před volbami taky trochu na své.

Není zde článek celý?