Budou z nás bezdomovci? Konkurence Agrofertu skončila kvůli zajišťovacím příkazům

Ladislav Slezák měl společnost S METAL, s. r. o. Od roku 2014 ale řeší jediné – otázku, zda se z něj nakonec nestane bezdomovec. Finanční správa na jeho firmu vydala zajišťovací příkazy nedlouho poté, co začal obchodovat s řepkovým olejem. Jedná se tak o přinejmenším druhého obchodníka s touto komoditou, který musel skončit. V rozhovoru popisuje jak praktiky finanční správy, tak hlavně alarmující fakt: Správce daně okamžitě mluvil o podvodu. Toto konstatování je ale v právním státě na policii a zejména na soudech.

V jakém oboru vaše společnost působila? Jak dlouho fungovala?

Podnikat jsme začali jako OSVČ v roce 1991 a v roce 2006 jsme založili společnost S METAL, s. r. o. Společnost se zabývala prodejem hutního materiálu a od roku 2013 i prodejem řepkového oleje. V červenci roku 2014 byla veškerá činnost skončena, a to v důsledku toho, že byly dne 17. 7. 2014 zajištěny veškeré finanční prostředky na účtech, a to i s částkou 10,2 mil. Kč jako revolvingový úvěr Komerční banky. Teprve za čtyři dny, tedy dne 21. 7. 2014, byly vystaveny a doručeny zajišťovací příkazy. Je pro nás nepochopitelné, jak mohly být zajištěny finanční prostředky na účtech bez vydání zajišťovacího příkazu, potažmo exekučním titulem? Tímto okamžikem nastala „ekonomická smrt“ společnosti, neboť byly zabaveny veškeré finanční prostředky a zásoby ve skladě.

Měli jste nějaké problémy – daňové, finanční, jiné…?

Od vzniku naší společnosti nebyly nikdy problémy s příslušným daňovým správcem, veškeré kontroly, komunikace a vzájemná součinnost byly vždy v pořádku, nikdy jsme nebyli dlužni při platbě jakékoli daně. Nikdy se nestalo, aby společnost dlužila svým dodavatelům za služby anebo zboží a pro vyšší ekonomický růst bylo rozhodnuto vedením firmy, že bude požádáno o revolvingový úvěr v objemu 20 mil. Kč, což bylo po vyhodnocení Komerční bankou, a. s., akceptováno.

Měli jste před zásahem finanční správy nějaké indicie o potížích?

Do roku 2014, tedy dnem zásahu finanční správy, obchodovala společnost vždy standardním způsobem, řídila se všemi zákony, vyhláškami a jinými právními ustanoveními, vyplývající ze živnostenského zákona, vyhláškami Generálního finančního ředitelství a ostatními zákony státní a veřejné správy. Až do uvedené doby zásahu, společnost neměla žádné indicie ze strany správce, že by daňový subjekt v oblasti podnikání dělal něco špatně. Zásah přišel náhle, bez jakýchkoliv předešlých upozornění správce, nedostali jsme ani avízo ohledně připravované kontroly ze strany správce. Finanční úřad prověřoval daňový subjekt kontrolní činností, ale nikdy neshledal žádné nedodržování právních norem, veškeré kontroly byly ukončeny bez jakýchkoliv následných opatření. O to větší bylo překvapení, s jakou razantností a arogancí postupoval správce již od vydání zajišťovacích příkazů.

Jak proběhl zásah finanční správy?

Zásah u společnosti  S METAL, s. r. o., proběhl dne 17. 7. 2014 v 5 hod. ráno, a to v bydlišti za účasti Policie ČR a celní správy ve skladu v České Třebové, kde byly zajištěny dvě cisterny řepkového oleje. Poté, když policie zjistila, že veškeré materiály (faktury, dodací listy, výpisy z účtů, objednávky, smlouvy atd.) jsou v kanceláři firmy, se přesunuli tam. Zásah spadal do působnosti organizace KOBRA s názvem akce CEDR. Během dopoledne se do sídla firmy dostavili tři pracovníci asi Finančního úřadu Pardubice (upozorňujeme, že nešlo o místně příslušný finanční úřad) a zúčastnili se zásahu a po ukončení kontroly nevyhotovili žádný zápis. Policie odvezla veškeré doklady od roku 2012 až 2014. V důsledku zjištění, že naše společnost nakupovala zboží od dodavatele, kde někde v řetězci byla krácena daň, byl obchodní ředitel vyslýchán jako svědek k podání vysvětlení. O tomto nekalém jednání dodavatele jsme nevěděli až do doby výslechu, o čemž svědčí i to, že jsme v pozici svědka.

Správce daně v kvalifikaci situace použil ihned označení za vědomého účastníka daňového podvodu, namísto pouhého účastníka. Daňový subjekt po celou dobu kontrolní činnosti Finanční správy se nemohl patřičně a účinně bránit proti výzvám správce, jelikož hned od prvního zásahu byly zajištěny veškeré doklady týkající se této kauzy, a to proto, aby Policie ČR měla podklady pro usvědčení obviněných. Je zde nutno podotknout, že v důsledku této situace se nemůžeme účinně bránit a je nutno v tomto spatřovat porušení Listiny lidských práv, jelikož člověk má nárok na spravedlivý proces a nesmí mu být odepřeny jeho práva obhajoby.

Platí i ve vašem případě pravidlo „vědět mohl anebo vědět měl“?

Ano, ve Směrnici 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, kterou u zajišťovacích příkazů v dnešní době hojně finanční správa využívá, je zaklínadlo „vědět mohl anebo vědět měl“. To znamená, že v případě karuselového obchodu, je na finanční správě důkazní břemeno a má povinnost jednoznačně prokázat daňovému subjektu, že o těchto nekalých praktikách krácení daně u dodavatele věděl, vědět měl anebo vědět mohl. V našem případě neexistuje ani jeden pádný důkaz ze strany správce o této vědomosti v celém průběhu tříročního šetření.

Závěry o vědomosti daňového subjektu byly vyvozeny z chabých důkazů a závěrů, které se nezakládají na pravdě (neexistence uzavírání smluv na jedné straně a potom zase tvrzení, že smlouvy byly daň. subjektem předány), potom jsou to další aspekty, jako:

  • imaginární sídlo společnosti dodavatele,
  • nekontaktnost dodavatele,
  • absence obratů dodavatele v Obchodním rejstříku atd.,
  • solventnost dodavatele.

Ale dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. března 2005,  5 Afs 131/2004-45 (č. 599/2004 Sb. NSS) nelze důkazní břemeno daňového subjektu pojímat extenzivně a rozšiřovat jej na prokázání i těch skutečností, ohledně kterých taková povinnost stíhá zcela jiný subjekt.

Správce daně tvrdí, že daňový subjekt řádně neprověřoval svoje dodavatele a tím je dokázáno, že se vědomě účastnil daňového podvodu. Tedy svojí nedostatečnou kontrolní činností dodavatele se nevyvinil z vědomosti o krácení daně. V celém průběhu kontrolní činnosti správce, která trvala více jak tři roky, tento nedoložil ani jeden relevantní důkaz o tom, že daňový subjekt věděl o tom, že někde v řetězci nebude odvedena daň a celá kauza je postavena jen na domněnkách a chabých až nicotných důkazech.

Společnost S METAL s. r. o. dostatečně, ba někdy nad rámec svých povinností, vyplývajících ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále na základě ustanovení GFŘ, Generálního ředitelství cel a jiných právních předpisů, zjišťoval a prováděl řádné kontroly dodavatelů a kontroly při dodávkách zboží, a to zejména:

  1. kontrolou identity obchodního partnera,
  2. kontrolou a srovnáváním skutečností v OR (např. kontrola, jaký je předmět jejich činnosti, kontrola není-li dodavatel v exekuci, nebo v likvidaci),
  3. kontrolou ohledně registrace k DPH –  zda jsou, v okamžiku přijetí plnění, registrováni k dani z přidané hodnoty,
  4. kontrolou na daňovém portálu min. financí o nespolehlivosti plátce,
  5. kontrolou plateb zboží prováděných výhradně bezhotovostními převody a na zveřejněné účty na portálu min. financí,
  6. platbou zboží vždy až po dodání a převzetí ve skladu,
  7. prováděním kontrol dodaného a vydaného zboží kvalifikovanými pracovníky s dlouhodobou zkušeností a odborností,
  8. kontrolou jakosti dodaného i prodávaného zboží,
  9. kontrolou jakosti prováděnou u certifikované laboratoře, a to u všeho nakupovaného a prodávaného zboží,
  10. kontrolou hmotnosti nakupovaného i prodávaného zboží na certifikovaných váhách,
  11. vyžadováním potvrzení o vyrovnání daňových nedoplatků (daňová bezdlužnost) od příslušného správce daně od obchodních partnerů,
  12. kontrolou a srovnáváním cen nakupovaného materiálu s jinými dodavateli a odběrateli.

Opakovaně uváděné argumenty správcem daně, zjištěné z vlastní vyhledávací činnosti, jsou pouze deklaracemi, které doposud v žádné části řízení nebyly žádným adekvátním dokumentem nebo jiným důkazem doloženy, že daňový subjekt věděl anebo mohl vědět o podvodném jednání dodavatele.

V neposlední řadě je nutno ještě podotknout, že Finanční správa se zabývá jen zajišťováním finančních prostředků u daňových subjektů, u nichž na účtech peníze jsou, ale vůbec se nezabývá vymáháním dluhů u společností, které podvody na DPH páchají.

Jaké důsledky pro vaši firmu zásah měl?

V případě, že určitou společnost postihne ze strany finanční správy zajišťovací příkaz, má to vždy katastrofální následky, které jsou nevratné a vždy se jedná o okamžitou „ekonomickou smrt“ daňového subjektu s dalšími, možná že až horšími důsledky, pokud byly daňovému subjektu zabaveny na účtu i finanční prostředky banky, jako například úvěr firmy. Toto je náš případ, kdy jsme požádali o revolvingový úvěr v objemu 20 mil. Kč s podpisem směnky a Komerční banka ke dnešnímu dni činí kroky k jeho vymožení, což v nehorším případě znamená, že přijdeme o bydlení a stanou se z nás bezdomovci. Není obrany, marně člověk žádá, aby banka nečinila patřičné kroky až do doby právoplatného rozsudku.

Existuje podle vás nějaké vysvětlení pro to, že Finanční správa takto zasáhla, pokud nešlo o nějaký daňový či jiný problém z vaší strany? Měl jste například nějaké problémy s konkurencí nebo třeba kokrétními úředníky?

Podnikali jsme bez jakýkoliv problémů. Finanční úřad prováděl kontroly, ale ty byly vždy v pořádku. Proč správce tak razantně zasáhl v roce 2014 nemá vysvětlení, snad možná to, že jsme obchodovali se stejnou komoditou jako AGROFERT a mohli jsme být jeho konkurentem, ale malým.

V jakém stavu je spor nyní?

V současné době Finanční správa ukončila veškeré kontroly a byly nám zaslány platební výměry. Na tyto bylo podáno v březnu 2017 odvolání k OFŘ Brno a na vyjádření odvolacího ředitelství stále čekáme, i když výsledek je všem předem znám. Potom nám už jen zbývá Nejvyšší správní soud.

Jaké dopady měla a má situace na váš život, rodinu?

Ze dne na den jsme přišli o práci, peníze a jistotu. A je hrozně těžké se bránit bez finančních prostředků – právník, daňový poradce. Teď máme velké obavy o bydlení, nevíme jaké kroky banka učiní.

Po zajištění veškerých finančních prostředků v červenci 2014 jsme nemohli uhradit daň z příjmu právnických osob za období leden až červenec 2014, a přesto, že o této situaci správce věděl a ví, vystavil tento měsíc, více jak tři roky poté, další exekuci na poslední majetek – sedm let starý automobil. To je všechno, co k tomu můžu dodat.

Není zde článek celý?