Bývalý polský premiér Leszek Miller: Rusofobie se stala státní doktrínou

Bývalý polský premiér Leszek Miller se v rozhovoru s novinářem agentury Sputnik Polska Leonidem Sviridovem vyjádřil k nedávným výtržnostem polských vandalů na pohřebišti sovětských vojáků, kteří v roce 1945 osvobodili Varšavu a rovněž k rozhodnutí místních úřadů odstranit mauzoleum bojovníkům Rudé armády v Trzciance.

Co vede polské výtržníky a proč oficiální úřady s tím nic neudělají?

Chtěl bych Vás požádat o komentář v souvislosti s událostmi, ke kterým došlo ve Varšavě a jež jsou spojeny s pomníky a hroby vojákům Rudé armády. Nedávno k podobnému případu došlo v Trzciance, kdy byl zbourán mauzoleum rudoarmějců. Tento případ vyvolal pobouření a ruské velvyslanectví ve Varšavě ve svém prohlášení uvedlo, že se jedná o barbarský čin.

Komentář může být pouze jeden. Jsem proti likvidaci pohřebišť nebo památných míst, jež jsou zasvěcené těm vojákům, kteří šli přes Polsko, aby zvítězili nad hitlerovským Německem v Berlíně.

Mohu pouze vyjádřit lítost, že v mé zemi jsou mezi Poláky přítomni i vandalové.

A poslední naprosto šokující případ, který se odehrál na hřbitově na ulici Żwirki i Wigury ve Varšavě?

Zničení pohřebiště má ještě jednu barbarskou okolnost a podle mě je jedno, zda se jedná o pohřebiště ruským, polským nebo židovským vojákům.

Mrtvé máme nechat odpočívat v pokoji, zatímco tenhle boj proti mrtvým je odsouzeníhodný.

Je mi velice líto, že k tomu došlo ve Varšavě a doufám, že se varšavské úřady postarají o to, aby lidé, kteří to učinili, byli potrestáni.

Pane premiére, vyvstává však otázka, proč k tomu dochází. V minulosti k tomu v tak velkém rozsahu nedocházelo. Například před 5-6 lety se to v Polsku nedělo.

Samozřejmě že byly ojedinělé případy, ale je pravda, že takových incidentů bylo mnohem méně. Jak to vše začalo?

Od jistého okamžiku politici, kteří jsou u moci, začali přepisovat polské dějiny a tvrdí, že druhá světová válka pro Polsko skončila v roce 1989 nebo srovnávají německou okupaci se „sovětskou okupací“, jak tomu říkají, která trvala do roku 1989.

Rusofobie se stala státní doktrínou, kterou dnes provádí vláda. To zcela jistě ovlivňuje i smýšlení Poláků, hlavně mladé generace.

Nejedná se pouze o nevraživost vůči cizím, Rusům nebo sovětským vojákům, ale celkem vzato žijeme v takové době, kdy se polská politika převážně koncentruje na odlišnosti, konflikty nebo spory namísto toho, aby hledala něco, co by sjednocovalo.

Pokud tomu rozumím správně, panuje o tom všeobecná shoda?

Nevím, zda panuje všeobecná shoda. Myslím si, že ne.

Nicméně k těmto incidentům dochází a dochází k nim čím dál častěji.

Ale nedovolím si tvrdit, že většina to schvaluje.

Vždy se v každé společnosti najdou lidé, kteří se odhodlají k těmto krokům.

Tady v Polsku vyvolal pobouření výrok jednoho z německých politiků za stranu Alternativa pro Německo, který pochválil Wehrmacht a to co dělal. Všude se najdou takoví lidé, ale v Polsku si za terč berou pohřebiště, pomníky apod., to nelze ignorovat.

Jak si myslíte, že bude reagovat Moskva a má smysl tento polsko-ruský konflikt vyhrocovat?

Nevím, jak bude reagovat Moskva, to je věc ruské vlády. Ale osobně se domnívám, že zvýšení napětí mezi Ruskem a Polskem nepřivede k ničemu dobrému. To ani nesvědčí rozvoji vztahů v širším mezinárodním kontextu.

Domnívám se, že Rusko se má vnímat jako partner a velice lituji toho, že polské MZV nerozmrazilo pozastavené příhraniční kontakty. Mám na mysli Varmijsko-mazurské vojvodství a hranici s Kaliningradem. To poškodilo zájmy polských obyvatel, kteří žijí na příhraničním území.

Ale děje se to právě tak. Polsko má vládu, kterou má, a dokud bude, tak se v polsko-ruských vztazích toho příliš nezmění.

Pane premiére, velmi vám děkuji za rozhovor.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?