DWN: Česko bude bojovat o titul ruského plynového uzlu v Evropě

Česko usiluje o roli jednoho z hlavních uzlů pro ruský plyn v EU, uvádí Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podporou Němců v realizaci projektu Severní proud 2 mohou Češi z této role vytlačit Poláky s Američany a zajistit si tranzit modrého paliva do západní a středovýchodní Evropy, vysvětluje list.

Česko se chce stát uzlem pro ruský plyn v Evropské unii, píše Deutsche Wirtschafts Nachrichten. A Praha kladně hodnotí své šance na úspěch, protože tranzit modrého paliva přes Ukrajinu už není bezpečný. Není to spojeno pouze se situací na východě země, ale i s problémy v infrastruktuře, podotýká autor článku. Ukrajinský ministr energetiky nedávno oznámil, že kvůli špatnému stavu místního plynovodu v roce 2019 stát nedokáže zajistit bezpečný tranzit ruského plynu do Evropy.

V této situaci může Česko sehrát důležitou roli, pokračuje list. Polsko také usiluje o roli hlavního energetického uzlu Evropy a aktivně s Američany vyjednává o dodávkách zkapalněného zemního plynu. V tomto ohledu však Varšava konkuruje Berlínu, Praha může naopak navázat spolupráci s Němci a uzavřít s nimi svérázné spojenectví, vysvětluje autor.

Když USA zpřísnily protiruské sankce tlakem na evropské investory, kteří jsou zapojeni do realizace projektu Severní proud 2, nepřímo se to dotklo i českého energetického trhu. Česko leží v samém srdci Evropy a rozšíření plynovodu probíhajícího přes Baltské moře pouze posílí jeho pozici a také otevře nové možnosti, zejména tranzitu modrého paliva ze severu Německa do zemí západní a středovýchodní Evropy.

Zdálo by se, že v této souvislosti by české orgány měly otevřeně vystupovat za realizaci projektu Severní proud 2, podotýká list. Žádná vládní prohlášení z Prahy ohledně zpřísnění protiruských sankcí však zatím nezazněla. Jediným momentem, podle kterého lze posuzovat postoj českých orgánů, je odmítnutí podepsání protestní nóty bývalého slovenského ministra ekonomiky Vazila Hudáka. Bylo v ní uvedeno, že rozšíření Severního proudu povede ke zhoršení situace na Ukrajině. Tuto iniciativu podpořilo Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Jan Mládek, český kolega Hudáka, se však domníval, že tato formulace je příliš tvrdá a odmítl podepsání dokumentu.

Češi se v otázce realizace projektu Severní proud 2 nemůžou otevřeně postavit na stranu Německa a Rakouska kvůli politickým vztahům se Slovenskem a Ukrajinou, vysvětluje autor. Vždyť rozšíření plynovodu se dotkne jejich finančních zájmů. Tranzitem ruského modrého paliva Kyjev ročně vydělává asi dvě miliardy dolarů a Bratislava 400 milionů eur.

Za poslední dva roky se postoj Slovenska v otázce stavby Severního proudu 2 citelně zmírnil, uvádí list. Místní orgány zřejmě došly k závěru, že Němci v jakémkoliv případě mají v úmyslu realizaci tohoto projektu a že pro Slováky bude praktičtější z něho vytáhnout výhodu, než Němcům házet klacky pod nohy.

Češi situaci také hodnotí z pragmatického hlediska. Plyn přicházející přes Baltské moře je pro Německo o 40 % levnější. Přitom ruský Gazprom garantuje dodávky v takovém objemu, který uspokojí energetické potřeby nejen Německa, ale i dalších zemí. Nízké ceny modrého paliva jsou výhodné pro všechny, zdůrazňuje autor.


Není zde článek celý?