Jak svět zřejmě skončí

V roce 2010 vydali Huber a jeho spoluautor Steven Sherwood jeden z nejděsivějších vědeckých článků současnosti, „Hranice adaptability vůči klimatu v důsledku stresu z horka“.

„Ještěrky a ptáci přežijí,“ říká Huber.

V roce 2012, kdy se v Indii nedostavily monzúnové deště (což bude dít v teplejším světě), 670 milionů lidí zůstalo bez elektřiny, protože elektrická rozvodná síť zkolabovala v důsledku nezvykle vysokého odběru elektřiny farmáři, kteří se zoufale snažili zavodňovat svá pole. V důsledku vysokých teplot také Indové začali používat daleko více elektřiny pro klimatizaci.

„Problém je, že lidé nedokážou zvládnout ani dnes ani týden horka, aniž by z toho nezkolabovala elektrárenská síť,“ říká. V roce 2050 bude nesnesitelné horko. Zároveň bude pět miliard lidí žít v oblastech trpících nedostatkem vody.

„Od třiceti do padesáti let od nynějška začnou války o vodu,“ varuje Huber.

Huber a kolegové také zjistili, že člověk nebude schopen žít ve vyšších teplotách. Problémem je vlhkost.

V intenzivně vlhkém prostředí tzv. „mokré žárovky“ se lidské tělo nedokáže ochladit. V současnosti je pro lidské tělo horní hranicí tepla v prostředí „mokré žárovky“ 26 – 27 stupňů Celsia. Nad 35 stupňů Celsia lidské tělo v intenzivně vlhkém prostředí nedokáže přežít déle než pár hodin – prostě se uvaří.

Toto prostředí podle Hubera postihne americký Středozápad v letech 2050-2070. Také Čínu, Brazílii a Afriku.

První známky tohoto kolapsu už jsou tu: evropská uprchlická krize z r. 2015. Revoluce v Sýrii vznikla v důsledku čtyři roky trvajícího sucha, kdy Asadova vláda vůbec nepomohla krachujícím farmářům.

Pokud by došlo k zvýšení průměrné teploty na Zemi o 10 stupňů Celsia, lidstvo by muselo opustit většinu Zeměkoule, protože by v důsledku nízké fyziologické schopnosti přežít ve vlhkém a teplém prostředí byla její většina neobyvatelná. „Pokud dojde v nadcházejících třech stoletích skutečně ke zvýšení teploty o 10 C, rozsah neobyvatelného území by byl daleko větší než rozsah území zaplaveného stoupajícími moři.“

„Chtěl jste vědět, jak společnosti zkolabují?“ ptá se Huber. „Takhle.“ 

Podrobnosti v angličtině ZDE

Není zde článek celý?