Jaká je v Německu realita ohledně zapojení uprchlíků na trhu práce? Čísla hovoří

Pokud budou důvody pro udělení azylu trvat delší dobu, tedy pokud se to protáhne na více let, je důležité vědět, jak se azylanti zapojí do pracovního procesu. Německo sleduje vývoj v této oblasti s příslovečnou důkladností. I když to není ideální, čísla umožňují opatrný optimismus. Plyne z nich, že s každým dalším rokem pobytu zatím více lidí z řad uprchlíků nachází práci. Jde to pomalu, ale postupuje to.

Nejdřív ale, o jakém počtu lidí mluvíme. O uchazečích o azyl v Německu rozhoduje BAMF – Das Bundesamt für Migration und Flüchtlinge v Norimberku. Ten také hraje rozhodující roli v procesu integrace.

Proces rozhodování o azylu mimo jiné vysvětluje, proč mají azylanti problém s nalezením práce. Dokud není o azylu rozhodnuto, uchazeč práci těžko hledá a také si obtížně hledá bydlení. Nemohou být poslání z Německa pryč a nemají přístup ke kursům němčiny.

Doba čekání na výsledek azylového řízení se přes veškerou snahu nezkrátila. Spíše tomu bylo dlouho naopak. V prvním čtvrtletí roku 2016 trvalo celé řízení od podání až k rozhodnutí 8,1 měsíce. V prvním čtvrtletí roku 2017 dokonce 10,4 měsíce.

Počet otevřených řízení ovšem mezitím během letoška nakonec výrazně klesl. V lednu 2017 jich bylo 385 tisíc a koncem července 2017 jen 130 tisíc. Od ledna 2017 se také daří zpracování dělat rychleji, trvá méně než dva měsíce. Ve statistice ještě nefigurují žádosti, které nebyly rozhodnuty do konce července.

Bamf

Následující tabulka ukazuje, jak dlouho se v průměru vyřizuje žádost s ohledem na zemi původu žadatele. Nejdéle to trvá v případě Guineje.

Bamf

Jak se uprchlíci uchytili na Německém pracovním trhu?

Podle pracovníků z norimberského Nürnberger Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung IAB se zdá, že integrace do pracovní činnosti probíhá stejně nebo – díky konjunktuře – o něco lépe – než dříve, kdy uprchlíci do země přišli.  Podle průzkumu IAB-Bamf-SOEP bylo v létě a na podzim roku 2016 z těch, kdo přišli v roce 2015 a byli ve věku schopném výdělečné činnosti, bylo činných 10 procent, z těch, kdo přišli v roce 2014 22 procent a z roku 2013 31 procent.

Proto se soudí, že dosáhnout hranice 50 procent by bylo po přibližně pěti letech realistické.

Bundesagentur für arbeit

Počet dobrovolných odchodů ze země nestoupá. Ačkoliv se o tomto tématu často mluví, nejsou k dispozici žádné „celospolkové“ počty. Zachyceni jsou jen ti, kteří odcházejí dobrovolně s podporou státu. V roce 2016 to bylo asi 55 tisíc osob, tedy asi dvojnásobek těch, co byli posláni pryč. Tento poměr se zatím nijak příznivě nezměnil. V prvním pololetí 2017 bylo odesláno 12,5 tisíce osob a dobrovolně se vrátilo 16,645 lidí. V tom nejsou zahrnuti ti, kteří odešli s finanční podporou spolkových zemí a také ti, kteří odešli bez podpory poté, co jim byl azyl zamítnut a hrozila deportace.

Jak jsou uprchlíci ubytováni? Kolik z těch, kdo přišli v roce 2015, žije dnes ve vlastních bytech a kolik jich je ve společných nebo dokonce nouzových zařízeních?

Tento údaj není centrální. Podle zkoumání Der Spiegel z jara 2017 žije ještě asi 15 tisíc lidí v nouzových ubytovnách. To je o 55 tisíc méně než rok předtím. Přestěhování uprchlíků z různých sportovních hal, tržnic a kasáren se pomalu zrychluje. V Berlíně žilo ještě na jaře asi 13 tisíc uchazečů o azyl v provizorním ubytování, v půli srpna ještě 9 tisíc. Zvláště dlouho trvá vyprazdňování zařízení, kde se žije v obtížných podmínkách s omezeným soukromím. V Berlíně jich tam na jaře žilo 2 100, v srpnu ještě 1 700. Stoupá počet uprchlíků, kteří se stěhují do bytů a to i v Berlíně, kde je bytová situace napjatá. Více se stěhují ti, kteří už nejsou v azylovém řízení. V Düsseldorfu žije ve společných ubytovnách ještě 80 procent uchazečů o azyl.

Práce a bydlení jsou jen částí všech úkolů spojených s imigrací. K dalším patří účast na kursech němčiny, kam nechodí dostatečné množství uprchlíků a z účastníků jich jen 56 procent dosáhlo úrovně, kdy se snadno domluví o různých tématech.

Z uvedeného je patrné, že Německo vyvíjí enormní úsilí, aby mohlo říci: „Zvládli jsme to.“ Úkol je ale tak velký, že se zřejmě jedná o běh na dlouhou trať, na kterém se jiné země Evropy nechtějí podílet.

Není zde článek celý?