Komunisté volají po spravedlnosti. Proč ne? chtělo by se říci

„Mír, spravedlnost, bezpečí,“ hlásá volební heslo Komunistické strany Čech a Moravy. V plném znění „Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma“. A nedávno si soudruh předseda Vojtěch „Falmer“ Filip v televizi za potlesku svých věrných rozhořčeně postěžoval, že v naší zemi je spravedlnosti málo. S tím by se ale přece dalo něco dělat. On to nakonec není tak špatný nápad – splnit jim to veliké přání a dopřát komunistům spravedlnost. Když po ní tedy tak touží…

Začít byste, milí soudruzi komunisté, mohli třeba tím, že se ti z vás, kteří vykonávají jinou než nekvalifikovanou či dělnickou práci, vzdáte svých vysokých platů a opustíte svoje vysoké posty. V byznysu, ve státní správě, v politice, zkrátka všude. Poté se navzájem naposílejte na bídně ohodnocená místa, nadělejte ze sebe se řidiče tramvají, kopáče, zemědělské dělníky, umývače oken… Jistě si ještě vzpomenete, jak jste to s lidmi nepohodlnými režimu dělávali.

Vlastníte-li nějaké firmy, znárodněte si je. Kapitalismus je přece fuj, že ano?

Potom, soudruzi, laskavě zahoďte všechno západní zboží, jaké jsme si za vaší osvícené vlády mohli prohlížet leda v pečlivě opatrovaném katalogu Neckermann. Neměli byste zapomenout vyházet také všechen toaletní papír a svým ženám a dcerám rovněž dámské hygienické potřeby.

Dále s okamžitou platností vezměte své děti ze studií, zejména ty, které studují na prohnilém Západě, a pošlete je do Moskvy, nebo jim, přinejmenším některým, úplně znemožněte vzdělání.

Na zahraniční dovolené budete muset taky zapomenout. Zachtělo se vám snad zajít do cestovky a ukázat si prstem na exotickou destinaci v katalogu? Smůla. Zajděte si místo toho pokorně požádat o výjezdní doložku. Nejspíš ji nedostanete. No co, Bulharsko, Balaton nebo rybník za vsí musí uvědomělému občanovi přece stačit.

Tohle ale zdaleka nebylo to nejhorší, čím jste dusili celý národ. Rozpoutali jste ve vlastní zemi teror srovnatelný se řáděním nacistů. Vraždili jste. Na hranicích jste bez milosti stříleli do lidí, kteří chtěli z vašeho zadrátovaného „ráje“ utéct, a nezastavili jste se ani před zabíjením dětí. Ty jste stříleli i na ulici – české děti, které se třeba jen připletly k nějaké demonstraci. Maličké děti politických vězeňkyň, které se narodily a zemřely v komunistickém kriminále, jste jako odpad házeli do neoznačených hrobů, takže dodnes nejsou známa všechna jejich jména. Popravovali jste nevinné, zavírali lidi do lágrů a mučili je.

Výsledky vaší práce – nebo jim říkáte zásluhy? – jsou ohromující. (Počty obětí jsou na spodní hranici, s největší pravděpodobností jich bylo mnohem víc, ale mnohé dokumenty se režimu podařilo zničit.)

  • Z politických důvodů bylo odsouzeno asi 250.000 lidí.
  • V lágrech a kriminálech zahynulo nebo bylo přímo umučeno nejméně 4500, ale možná až 7000 uvězněných.
  • Z politických důvodů bylo popraveno asi 280 nespravedlivě odsouzených.
  • Na hranicích bylo zastřeleno kolem 370 lidí včetně dětí.

Jak se vám to, soudruzi, líbí? Chcete si to zkusit, když tak toužíte nastolit spravedlnost? Neměli byste mít problém, například s popravováním vlastních lidí máte přece taky bohaté zkušenosti.

No a vy zbylí se prosím shromážděte na Václaváku, navzájem se zmlaťte pendreky a rozežeňte se vodními děly. Na věčné časy a nikdy jinak.

Když spravedlnost, tak spravedlnost.

Není zde článek celý?