Londýnské obohacení aneb nemusíme mít všecko… Laskavě si ty lékaře a inženýry nechte

Ač nám soudruzi z EU a jejich pohůnci předhazují migranty na každém kroku, média nás proplachují jejich nekonečným utrpením a vděčností, vždy se jak na potvoru nějaký automobilový nebo jaderný inženýr či lékař utrhne ze řetězu…

Holt není každý den multikulturní posvícení, jak by si někteří uvědomělí přáli. Občas nám zkrátky ty syrští atomoví a automotive inženýři, případně chirurgové a lékaři a jejich (vousaté) děti trochu zvlčí…

Nedá se, jedeme dál. Poslední teroristický útok v Londýně, zdá se už ani tolik nikoho nezvedá ze židle. Pravda, semknutí jsme ještě od minula, vyjímečný stav přece taky platí a na proklamační koncerty uvědomělých je již trochu zima.

Salámovou metodou si postupně lidé zvyknou na všechno, tak jako na permanentní mír (čti válku) v Orwellově 1984… A co se lásky k islámskému bližnímu týče, (pseudo)politici, (pseudo)umělci, (pseudo)novináři, (pseudo)komentátoři či (pseudo)kněží se snaží, seč jim síly (nebo eurodolárky) stačí.

Sice nemáme platy ani kvalitu (dovážených) potravin jako v západní Evropě, ale zatím také nemáme tisíce lékařů, inženýrů ani vousatých dětí prchajících před válkou – samozřejmě. A naštěstí migranti dávají přednost dovoleným ve válečných zónách, odkud s neskonalým usilím (nejen Sorosových) neZiskovek prchli… Čechy, Morava ani Slezsko zatím až na pár skutečnch turistů a “zájemců” o vyplundrují zásob našeho lithia (Janeček, Albrightová, Musk, Australané…) za několik bilionů korun naštěstí nikoho příliš nebere.

Nemůžeme mít holt všechno. A buďme za to zatím rádi, my “neúspěšní zaprděnci”!

(Ilustrační obrázek Foto: ilGiornale)

Není zde článek celý?