Máslová inflace, máslová krize, máslová revoluce. Kdo je viníkem?

V českých médiích a v menší míře i v regálech českých obchodů vypukla máslová krize. Dochází totiž k „máslové inflaci (cenové)“. V celé Evropské unii se více, či méně nárazově zdražilo kvalitní máslo.

Důvodem jsou, tak jako u každého růstu cen, vyšší poptávka nebo nižší nabídka. V tomto případě obojí. Někdy sehrává roli i menší nabízený objem v důsledku sezónních spekulací. To však není případ másla. Odborníci se totiž shodují, že másla bude nedostatek i během letošních Vánoc.

Vyšší poptávka po evropských mléčných výrobcích je podle odborníků dána mimo jiné náhlým zvýšeným zájmem ze strany Čínské lidové republiky. Je to poněkud překvapivé, když uvážíme, že mnozí Číňané mají v dospělém věku z genetických důvodů problém s trávením laktózy. Svou roli v chutích Číňanů jistě sehrává nadále rapidně rostoucí tamní ekonomika.

Nižší nabídka evropských i dalších producentů pak souvisí s nízkou poptávkou v nedávné minulosti. Jak vysvětluje např. Thomas Kulidakis na serveru Novinky.cz, obyvatelé vyspělých států v posledních desetiletích přecházeli na margaríny a další nízkotučné umělé náhražky másla. Evropští zemědělci na to zareagovali chovem vyšlechtěných plemen dojnic, jejichž mléko je méně tučné. Když se nyní preference spotřebitelů otáčejí zpátky ke „klasickému“ mléku a mléčným výrobkům, chovatelé pochopitelně nejsou schopni tak rychle zareagovat.

To je v sektoru zemědělství známý jev. Obdobný problém nastává v rámci tzv. „prasečího (nebo vepřového) cyklu“, kdy chovatelé musejí vybíjet při nízkých výkupních cenách masa chovy, jejichž obnova pak trvá zpravidla mnohem déle než opětovný nárůst výkupních cen.

Svou roli v poklesu nabídky sehrálo i špatné počasí v Australském svazu i na Novém Zélandě. Jak upozorňuje např. server Patria Online, Nový Zéland je přitom největším světovým vývozcem mléčných komodit.

Prezident Miloš Zeman při letošním zahájení agrárního festivalu „Země živitelka“ kritizoval Evropskou unii za její přístup k zemědělství. Také Unie sehrála svou negativní roli v růstu ceny másla. Když si totiž zemědělci stěžovali, že jsou některé komodity (plodiny apod.) příliš nevýnosné (levné), protože jich je na trhu mnoho, rozhodla se EU dotovat snižování produkce. Týkalo se to právě zejména mléčných výrobků.

Unie si nemůže (a nechce) dovolit jít proti zájmům evropských zemědělců. Některé vlády dokonce považují společnou evropskou zemědělskou politiku za hlavní výhodu členství jejich států v EU. Proto také zemědělské dotace představují tradičně největší položku společného evropského rozpočtu. V minulosti tvořily i dvě třetiny, v současnosti se však jako druhá významná položka připojila migrační krize (resp. snaha o její řešení), která zemědělcům doslova bere peníze. Kvůli zemědělské lobby také nedovážíme do EU levné a výživné geneticky (dědičně) upravené plodiny z chudých agrárních států světa.

V České republice pak v neposlední řadě sehrála roli ve zdražování Česká národní banka. Tři a půl roku uměle oslabovala korunu, čímž znehodnocovala naše úspory. Přispěla tím k vyššímu všeobecnému růstu cen, než jaký sama plánovala. Velkou vinu na tom má i bankovní rada, v níž již měli většinové zastoupení ekonomové jmenovaní prezidentem Zemanem. Nejvíce se zdražují právě některé základní potraviny a také byty.

Není zde článek celý?