Morální pád demokratické ikony Aun Schan Su Ťij

Barmská
politička Aun Schan Su Ťij, mezi jejíž lidskoprávní mentory patří Václav Havel,
se před lety stala mezinárodní demokratickou ikonou a symbolem odporu proti
barmské juntě. Když se před dvěma lety dostala Národní liga pro demokracii
(NDL) v čele se Su Ťij k moci, svět doufal, že temné časy vojenské
junty jsou ty tam. Dnes je však kdysi
oslavovaná politická vězeňkyně nejedním pozorovatelem vnímána jako symbol
bezpráví a apologetka genocidy a etnických čistek.

Západní
sdělovací prostředky v těchto dnech přinášejí otřesné zvěsti o kampani
barmské armády a paramilitárních jednotek namířené proti muslimským milicím operujícím
v Rakhinském státě. Očitá svědectví hovoří o tom, jak jsou civilisté upalováni zaživa a dětem stínány hlavy. Zoufalí lidé prchají před státním
terorem do sousedního Bangladéše. Podle bangladéšských humanitárních pracovníků
před násilnostmi uprchlo 70 tisíc osob v průběhu 24 hodin, tedy téměř 10 procent rohingyjské
populace. Svědkové uvádějí, že armáda a polovojenské jednotky provádějí taktiku
spálené země. Human Rights Watch zveřejnila satelitní snímky zcela zničené rohingyjské vesnice, kde bylo zapáleno 700
budov, a naléhá na Rangún, aby byl incident vyšetřen experty z OSN. Barmská vláda však znemožňuje mezinárodním pozorovatelům a novinářům přístup do
postižených oblastí.

Postoj Aun Schan
Su Ťij k tragédii Rohingyjů je trestuhodný. Tato politička, která si kdysi
získala pověst nesmlouvavé zastánkyně lidských práv, šmahem odmítá svědectví
rohingyjských žen
,
jež byly znásilněny příslušníky bezpečnostních sil, a namítá, že se utrpení
barmské muslimské menšiny nafukuje. Nejde ale o ojedinělý exces barmské
lídryně, jak by se mohlo zdát: její nepřátelský postoj k Rohingyjům je
konzistentní téměř od chvíle, kdy získala politickou moc. Necelý rok poté, co
se Aun Schan Su Ťij ujala úřadu, zahájila barmská armáda brutální tažení proti
Rohingyjům. Roznětkou násilností se stal útok rohingyjských militantů na
policejní stanici, kde útočníci usmrtili devět policistů.    

I když západní sdělovací prostředky i politikové Su Ťij v poslední době kritizují za to, že
není schopna rázně odsoudit násilí páchané na barmské muslimské menšině, její
skutečná vina spočívá v tom, že státní terorismus proti Rohingyům
implicitně podporuje. Su Ťij totiž obvinila lidskoprávní organizace a zahraniční novináře, že
kauzu barmských muslimů zveličují a falšují informace. Požadovala také, aby americká vláda přestala používat termín Rohingyové, a při životě tak udržuje rasistický
mýtus o cizorodém etniku v Barmě. Přitom
již v roce 2015 byly zveřejněny věrohodné studie, podle nichž barmští muslimové čelí genocidě.     

Některé
indicie dokonce naznačují, že se prominentní politička zaštiťuje buddhistickým
nacionalismem a veze na islamofobní vlně. Před přelomovými parlamentními
volbami v roce 2015 se Su Ťij postarala o to, aby za NDL nekandidoval žádný muslim, což v praxi znamenalo, že barmští
muslimově v prvních demokratických volbách nedostali šanci zvolit kandidáta
podle svého gusta. Ba co hůře, Su Ťij paranoidně hovoří o globální moci muslimů a zároveň popírá zprávy o buddhistických masakrech muslimů v
Barmě.  

Přestože ve
světě kritika kontroverzní nositelky Nobelovy ceny za mír poslední dobou sílí,
v české kotlině je celkem ticho po pěšině. Nezapomínejme, že se Aun Schan
Su Ťij přátelila s Václavem Havlem a tito dva politikové stále symbolizují
triumfální vítězství nad nedemokratickými silami. Nicméně by bylo záhodno, aby
se organizace Člověk v tísni, která se před lety tak urputně bila za
práva barmských buddhistů, vyjádřila ke stávající tragédii barmských muslimů a
odsoudila morální pád Aun Schan Su Ťij.       

Není zde článek celý?