Nad čerstvým volebním modelem CVVM

CVVM
tehdy výrazně přecenilo nikoli jen ČSSD, ta měla nakonec 20,45%,
a komunisty, s výsledkem 14,91%, ale i SPOZ, jež s podporou
prezidenta republiky získala nakonec jen 1,51%. Naopak Úsvit i
KDU-ČSL dopadly znatelně lépe, než odhadovalo CVVM: obě dvě
strany získaly kolem 6,8% (6,88% vs. 6,78%). Píši o tom z toho
důvodu, že dnes se objevil v médiích volební model CVVM pro
sněmovní volby 2017. Tento volební model de facto potvrzuje debakl
pravice z krajských voleb: po jednom celém volebním období
v opozici má ODS 9,1% a TOP09 4,4%. Po obdobích „opozičních
tsunami“, jaká se stala běžnými v krajských volbách,
dnes nemá pravicová opozice ani jednoho hejtmana.

Na
rozdíl od první poloviny roku 2013, kdy se zdálo, že pro většinu
voličů je jedinou skutečnou alternativou k Nečasově vládě
levicový prezident a levicové strany, docházelo postupně od léta
2013 ke změně perspektivy: levice byla stejně jako pravice
součástí jedné skupiny tzv. tradičních stran, proti nimž stálo
ANO. Tuto dynamiku průzkum CVVM ze září 2013 ještě plně
nevystihl, ale projevovala se pak po celé právě končící volební
období. Jestliže tedy dnes CVVM v rámci svého volebního
období odhaduje, že ANO bude mít přes 30%, věřil bych tomu.

Věřil
bych tomu i proto – nebo právě proto – že jakékoli pokusy o
diskreditaci Andreje Babiše jsou opakovaně a důsledně
kontraproduktivní. Možná by pro ANO bylo nakonec nejlepší, kdyby
Babiš co nejdříve skončil ve vězení a kdyby tak mohl pro, zdá
se, stále se zvětšující množství svých stoupenců ztělesňovat
absurdní selektivitu české spravedlnosti. A i když by v takovém
případě nemohl být premiérem, mohl by s pomocí prezidenta
udělat premiéra z nějaké své loutky.

Člověka
zpětně napadá, že by v roce 2013 ke vzestupu ANO nemuselo
vůbec dojít, kdyby se po Klausově amnestii, která nemohla platit
bez podpisu premiéra Nečase, TOP09 rozhodla odejít z vlády
s cílem zničit ODS na tomto tématu. Možná by se pak ANO
nemohlo stát tak atraktivní pro zoufalé voliče ODS a základní
politický střet by probíhal mezi ČSSD a TOP09, distancující se
od Nečasovy vlády. Místo toho ale vláda padla v důsledku
policejní akce a TOP09 s ODS se rozhodly dědictví Nečasovy
vlády dávat do takové perspektivy, zejména ve srovnání
s brutálním střetem zájmů Andreje Babiše, aby nevypadalo
tak strašně. Tato strategie ovšem po celé volební období
2013-2017 nefunguje. Je otázka, jak dlouho hodlá pravice pokračovat
v této sebedestruktivní strategii, která hraje do karet pouze
a jedině Andreji Babišovi.

Podle
současného volebního modelu CVVM má KDU-ČSL 6,2% a STAN 2,7%.
Pokud by STAN svou pokračující kampaní dokázal vzít lidovcům
2%, mohlo by to vést k tomu, že jak TOP09, tak KDU-ČSL, tak STAN
skončí mimo Sněmovnu. Nejrozumnější od STANu v této
chvíli by tedy bylo zastavit kampaň a požádat své voliče, ať
podpoří KDU-ČSL nebo TOP09. To ale lze jen obtížně očekávat.
Cílem boje za demokracii je samozřejmě především vlastní
úspěch. A to se týká tak nějak všech malých stran, které se
považují ve srovnání s ANO za strážce demokracie.

Na
závěr se chci zmínit o levici: CVVM odhaduje, že ČSSD ve
sněmovních volbách, které jsou teď na podzim před námi, získá
13,1% a KSČM 11,1%. Odpovídalo by to odchodu těch levicových
voličů, pro které se základní politický konflikt postupně
předefinoval z boje levice s pravicí na boj Babiše proti
tradičním stranám, k ANO. Je velmi obtížné říci, nakolik
jsou pro tyto voliče ještě levicová témata vůbec důležitá,
nakolik ještě dokáží věřit v to, že je lze v naší
společenské realitě brát vážně (když jsem dnes viděl plakát
se Zaorálkem, na němž bylo napsáno, že ČSSD vyhlašuje válku
nízkým mzdám, zdálo se mi, že tomu přece nemůže nikdo věřit).
V každém případě rostoucí xenofobie na levici k růstu
nepomáhá. Víme to už dávno: nepomohla ani Haškovi, ani
Škromachovi (pamatujete si ještě na ně?).

ČSSD
se sněmovních po volbách 2013 rozhodla vést bratrovražednou
válku, která naprosto oslabila její možnosti vyjednávat s ANO
o nové vládě. Rozhodčím mezi oběma frakcemi ČSSD byl nakonec
právě Andrej Babiš. Vnitrostranickým důsledkem byl pak závratný
vzestup Milana Chovance, který udělal z ČSSD symbol policejní
reorganizace, hysterie proti uprchlíkům (12 a dost!), odporu k EU
a lásky ke zbraním. Člověk se pak už jen těžko orientuje, kde
má být vlastně ten rozdíl mezi ČSSD a ODS.

Po
volbách 2013 se říkalo, že voliči věděli, koho volí, že
věděli, že volí miliardáře se šíleným střetem zájmů. Po
volbách 2017 se dost možná bude říkat: voliči věděli, že
volí člověka, po kterém jde policie a který může na základě
toho skončit ve vězení. Proč ale voliči takto volí? Dá se
s tím něco dělat? Nemyslím tím hledání nějaké
psychiatrické diagnózy nebo rozčilování se nad tím, že lidé
vlastně mohou volit tajně, a tak se může zdát z rozrušených
debat v našem okolí, že Babiše přece nikdo nevolil (někdy
mi to připadá, že tihle lidé, které to tak rozčiluje, by
chtěli, aby každý volič byl při vhazování volebního lístku
na nějakém veřejném pranýři)… myslím tím nějaké to
politické umění, politickou profesi, prostě schopnost přemýšlet
o zpětné vazbě a důvěryhodných řešeních (kolik voličů by
třeba TOP09 oslovila ve volbách 2010, kdyby neudělala onen
geniální tah s Karlem Schwarzenbergem jako svou tváří a
kdyby místo něj měla jako svou tvář Miroslava Kalouska?).

Nejzajímavější
na současném volebním modelu CVVM se mi ovšem zdá odhad výsledku
pirátů (6,4%), zejména ve srovnání se zelenými (1,8%). Osobně
bych byl spíše překvapený, kdyby to opravdu takto dopadlo,
nicméně pro zelené by případné umístění pod 3% byl velký
neúspěch. Ačkoli úspěch pirátů bych si nijak moc nedovedl
vysvětlit (a myslím, že jejich voliči budou velmi heterogenní
skupinou), u zelených mi obrat doleva přišel vždy divný: ne že
by mi vadil ideově, vadilo mi, že se obrací k voličům,
kteří prostě nikdy zelení nebudou. Dnes je snad stále jasnější,
že východní levice je jiná než západní a že ekologie patří
mezi jedno z hlavních rozdělujících témat. Podívejme se
třeba na etalon české levice, který sídlí na Hradčanech.
Zelená agenda, zdálo se mi jasné, má v našich poměrech
podporu zejména u tzv. městských liberálů a venkovských
konzervativců. To, čemu se v Česku říká „levice“, je
ve své podstatě posedlé příběhem o nekonečně vyšších
zájmech všech průmyslníků, těžařů a stavařů nad „tou
žouželí a havětí“, kterou chtějí zelení chránit. Pokud to
někdo chce změnit, musí začít na školách, nikoli v politice.

Volební
model CVVM v roce 2013:
https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a1399/f9/pv130924.pdf¨

Výsledky
voleb 2013:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Poslaneck%C3%A9_sn%C4%9Bmovny_Parlamentu_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2013

Volební
model CVVM v roce 2017:¨

https://www.novinky.cz/domaci/450148-do-snemovny-by-proslo-sedm-stran-top-09-by-neuspela-ukazal-pruzkum.html

Není zde článek celý?