Návrat k astronomii a šachům, kvalitnější učebnice, nové technologie. I takové bude ruské školství příštích let

Téměř neomezená liberalizace dotýkající se jak struktury vzdělávací soustavy, tak obsahu vzdělávání, jeho členění, zaměření a zejména výsledků byla v posledním období podrobena hluboké analýze a s příchodem nové ministryně školství, kterou se v srpnu 2016 stala Olga Jurijevna Vasiljevová, byla zahájena příprava celé řady změn. Ty směřují především k posílení funkce státu a ke zkvalitnění vzdělávání ve všech segmentech vzdělávací soustavy.

První etapa změn se projeví již s počátkem nového školního roku, a je proto předmětem zájmu jak v samotném Rusku, tak i v dalších zemích. Následující článek vychází z nedávné tiskové konference ruské ministryně a dává alespoň rámcový obrázek o hloubce připravovaných změn.
Proč dojde ke snížení počtu školních učebnic? Kdy dojde k zavedení povinných ústních zkoušek z ruského jazyka? O kolik (rublů) se zvýší studentská stipendia? Co nového mohou školy čekat v novém školním roce? O tom všem hovořila na tiskové konferenci ministryně školství a vědy Ruské federace Olga Vasiljevová.
Jako první informaci uvedla, že byla ukončena veřejná diskuse nad novými federálními vzdělávacími standardy. Čím se liší od těch starých? Je v nich konkrétně uvedeno, co má školák znát z každého předmětu od první až do deváté třídy.
„Standardy nemohou být obsahově prázdné a neurčité,“ prohlásila ministryně. „Pracovali na nich ti nejlepší odborníci, mladí členové-korespondenti Akademie věd RF. K návrhu obdrželo ministerstvo kolem 7 tisíc stanovisek, většinu pozitivních, a přibližně 200 konkrétních návrhů na změny a doplnění. Všechny budou zohledněny ve finální verzi FGOS (federální státní vzdělávací standardy) pro počáteční a základní školy. Do října pak budou připraveny i standardy pro 10. a 11. ročník (tedy střední školy).“
Podle ministryně je nyní třeba dosáhnout nového pohledu a požadavků na učebnice, podle kterých se budou žáci vzdělávat. Federální seznam nyní obsahuje téměř 1470 učebnic – a to je příliš mnoho.
„Nové přístupy je nutno uplatňovat při hodnocení učebnic. Jaký postup je uplatňován dnes? Nakladatelé či vydavatelé si samostatně vyhledají autora učebnice, vytisknou ji, stejně samostatně si pak seženou odborníka coby hodnotitele a poté, co získají na učebnici kladné hodnocení, si podají žádost o její zařazení do federálního seznamu. Nyní jsme dostali od prezidenta úkol časově omezený do konce srpna: musíme do tohoto termínu předložit velmi jasný, důsledný a přesný systém posouzení nově navrhovaných učebnic. Jejich počet bude výrazně omezen. Pro každý předmět (v každém ročníku) by měly být (v seznamu) k dispozici 2 až 3 učebnice, a to učebnice obsahující základní učivo a učebnice s učivem rozšiřujícím.“
Jeden vzdělávací prostor
Školy postupně opustí podřízenost obcím. Nový model řízení školství vychází z toho, že za personální oblast řízení škol a jednotnou obsahovou náplň vzdělávacích programů budou odpovědné oblastní orgány.

„Není možné, abychom po přestěhování do jiného města nevěděli, zda se na místní škole zlomky již probíraly, nebo zda se děti tuto látku budou učit až v příštím ročníku. Jakékoli úpravy, změny nebo rozšiřování učiva budou možné až tehdy, až si děti osvojí základní rozsah vědomostí, které musí mít v naší zemi každý žák. Do pilotního projektu bude zapojeno kolem 17 regionů. Ověřovat budou několik modelů předání řízení,“ uvedla ministryně.
Samarská oblast pracuje podle jedné z variant navrhovaného modelu řízení školství již od roku 2002 a má s ním dobré zkušenosti a výsledky: zřizovateli a správci škol zůstaly obce, ale oblastní orgány jmenují ředitele a koordinují vzdělávací proces na školách. Ve školství se tam výrazně snížil počet řídících pracovníků a zvýšila se transparentnost příplatků k učitelským mzdám. Navíc došlo i ke stabilizaci celého systému odměňování.
Podle ministryně zatím existuje velké množství případů, kdy ve střediscích oblastí působí vynikající gymnázia a lycea, zatímco školy zřizované obcemi zápasí s nedostatkem prostředků.
„Finanční náklady na žáka v rámci jednoho regionu musí být stejné,“ zdůraznila Olga Vasiljevová. „Státní rozpočet vyčleňuje na výstavbu nových škol každoročně 25 miliard rublů. Letos tak vznikne v nových školách 55 tisíc míst, 37 procent z nich budou tvořit místa ve venkovských školách.“
Plán jednotného vzdělávacího prostoru v zemi obsahuje ještě jednu významnou novinku – je jí národní systém (profesního) růstu učitelů, který předpokládá jejich povinné atestace a zvyšování kvalifikace. Patnáct oblastí se již rozhodlo, že letos na podzim uskuteční předmětový test pro učitele ruštiny a matematiky. Test by měl být nápomocen při definování stávajících problémů a stanovení podmínek a směrů další profesionální dráhy pedagogů.
O astronomii
Učitelé fyziky v celé zemi si houfně zvyšují kvalifikaci již v současné době. Učit budou také astronomii, která se triumfálně vrací do škol. Jako povinný předmět je zařazena do vzdělávacího programu 10. a 11. ročníku (tj. středních škol) v objemu minimálně 35 hodin. V rozvrhu některých škol se nový předmět objeví již 1. září, ty zbývající ho pak mají zavést od 1. ledna 2018. Jednotná státní zkouška (ЕГЭ – JSZ, „maturita“) z astronomie se zavádět nebude, ale v rámci JSZ z fyziky se některé otázky z astronomie mohou objevit.
„Od roku 2020 bude pro žáky 9. ročníku povinná zkouška z cizího jazyka, pro studenty 11. ročníku pak od roku 2022.“
Co nového ještě můžeme očekávat? Ministerstvo zvažuje, zda připraví standardy pro výuku základů podnikatelské činnosti v rámci nepovinných předmětů. Navíc by na školách mělo být zajištěno 5 bezplatných zájmových kroužků: literární, vědecko-technický, sportovní, hudební a kroužek šachů.
O zkouškách
„K tomu chci jen říci, že jednotná státní zkouška se měnit nebude. Jde o silný „sociální výtah“, umožňující studentům ze Sibiře či Dálného východu dostat se i na ty nejlepší vysoké školy v zemi. Při pohledu na statistiky vidíme, že například na moskevských univerzitách studuje průměrně 65 procent „venkovských“ studentů a jen 35 % jich pochází z Moskvy a nejbližšího okolí. Do zavedení JSZ byla situace přesně obrácená,“ zdůraznila Olga Vasiljevová.
Jednotné státní zkoušky byly letos úspěšnější než loni: skládalo je 703 tisíc studentů, počet porušení předpisů v průběhu zkoušek se oproti loňsku snížil na polovinu a také počet studentů, kteří nezískali potřebný počet bodů k úspěšnému vykonání zkoušky, se snížil téměř dvakrát. (To bylo způsobeno tím, že test byl pouze součástí ústní zkoušky z cizího jazyka.)

„V 9. ročníku se nově objeví ústní zkouška z ruského jazyka. Její složení bude podmínkou pro připuštění k státní závěrečné zkoušce a bude probíhat obdobně jako zkouška v 11. ročníku. Momentálně ověřujeme, nakolik jsou připraveny oblasti, ve kterých by měla v příštím roce proběhnout ústní zkouška z ruštiny v pilotním režimu.“
„Také pro žáky 9. ročníků bude od roku 2020 povinná zkouška z cizího jazyka, pro studenty 11. ročníku pak od roku 2022. Plánujeme také, že od roku 2020 bude celoplošně povinným předmětem zkoušek také dějepis.“
O středním odborném vzdělávání
Zvláštní důraz na výuku cizího jazyka bude kladen ve školách poskytujících střední odborné vzdělání. Od počátku nového školního roku začnou tisíce středních škol v 73 oblastech Ruska připravovat studenty podle nových standardů WorldSkills – jde o 50 špičkových profesí souvisejících s vyspělými technologiemi. Práce s novým vybavením, zařízením a pomůckami, s technickou dokumentací a podobně – k tomu všemu je angličtina zapotřebí víc než kdy jindy. Podle ministryně navíc dojde k postupnému rozšiřování tzv. duální profesionální přípravy, v jejímž rámci stráví student polovinu studia přímo ve výrobě.
Na pomoc studentům
A nyní nejdůležitější novinka týkající se studentů – od 1. září se studentská stipendia zvýší o 5,9 procenta. Prostředky ze státního rozpočtu již na to byly vyčleněny a se všemi vzdělávacími institucemi již byly uzavřeny dotační smlouvy.
Lehčí to budou mít i „celevici“ (celevik – student vyslaný na studia firmou či organizací, do které se po ukončení studií vrací): pro ty je připravován zákon upravující práva vysoké školy, studenta i organizace vysílající ho ke studiu.
 „Provedli jsme hluboký průzkum, který ukázal, že v 51 procentech případů nejsou ve smlouvách o cíleném vzdělávání mezi studentem a vysílající organizací obsaženy otázky jeho sociální podpory. Tuto situaci musíme změnit. Vždyť absolventi, kteří ukončí studium a začínají plnit svoje závazky vůči vysílající organizaci, nastupují k zaměstnavateli minimálně na tři roky. Musí tedy mít také určité sociální záruky,“ uvedla Vasiljevová.
O vysokých školách
„Vysoké školy se musí stát středisky hospodářského, sociálního a kulturního života celé oblasti,“ řekla ministryně. „Pro letošní rok jsme k již existujícím 11 vybrali ještě 22 dalších nosných vysokých škol, které obdrží další finanční prostředky. Velmi doufáme, že program dodatečného financování přinese dobré výsledky.“
Počet ruských vysokých škol v prestižním žebříčku The QS World University Rankings vzrostl na 24, hodnotící ukazatele 14 z nich se podstatně zvýšily. Cílem ministerstva školství a vědy je i rozšíření „exportu“ ruského vzdělávání tak, aby v roce 2025 studovalo na ruských vysokých školách 700 tisíc zahraničních studentů. Podle přibližného odhadu by to zemi přineslo cca 373 miliard rublů dodatečných příjmů. V současné době studuje v Rusku 243 tisíc studentů ze zahraničí, přičemž jen 15 tisíc z nich v rámci kvóty.
Přednášky v digitální podobě
A co dalšího ještě ruské vysoké školství čeká? Je to projekt „Moderní digitální vzdělávací prostor“. Jeho podstatou je možnost univerzit, aby do svých vzdělávacích programů mohly zařazovat internetové on-line kurzy a dávat za jejich absolvování zápočty. Podle propočtů by mohlo v roce 2025 studovat prostřednictvím veřejných on-line kurzů kolem 11 milionů lidí. Během 2 až 3 let by kurzy měly svým zaměřením pokrýt většinu bakalářských i magisterských programů. To ale neznamená, že všichni budou studovat jen prostřednictvím internetu. On-line kurzy jen umožní zájemcům udělat si studium pružnější a tím i výhodnější. Pro pedagogy je pak připraven ještě jeden samostatný projekt: „Ruská elektronická škola“, který by měl být spuštěn za půldruhého roku.
„Ruská elektronická škola se pro pedagogy stane významným nástrojem,“ sdělila Olga Vasiljevová. „Bude obsahovat prakticky vše potřebné – metodickou pomoc při přípravě na vyučování, rozšiřující učivo – a navíc virtuální muzea, knihovny, divadelní představení… Celý systém nyní prověřujeme a testujeme v rámci Moskevské elektronické školy.“
Xenie Kolesnikova
Zdroj: rg.ru
Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading…

Není zde článek celý?