Od chleba po jaderné technologie: co Rusko vyváží do Číny

Obrat zboží mezi Ruskem a Čínou po dvou letech očekávání znovu stoupá. Podle slov čínského velvyslance v naší zemi Li Huie prodej zboží a služeb mezi dvěma zeměmi stoupla od začátku roku o 25 %, přičemž ruský export roste rychleji než čínský import: o 29,3 % oproti 22,2 % úměrně.

Nejde jen o prodej energie, Moskva dodává Číně nejrůznější zboží, počínaje zemědělskou produkcí a konče telekomunikačními technologiemi a zařízením pro stavbu letadel.

Deset dolarů z každého Číňana

Ve dvoustranných ekonomických vztazích mezi Ruskem a Čínou existuje psychologický práh, kterého by chtěly dosáhnout obě strany: obrat zboží v hodnotě 100 miliard dolarů. V roce 2014 hovořil o přání dosáhnout tohoto prahu Vladimir Putin. Tehdy se Moskva a Peking těsně přiblížily k dosažení cíle: obrat zboží dosáhl hodnoty 95,5 miliard, ale v roce 2015 klesl na 68 miliard a v roce 2016 stoupl pouze o 2 %. Existovalo riziko, že ekonomické vztahy mezi zeměmi mohou spadnout na úroveň minulého desetiletí. Z politického hlediska by podobný vývoj situace zhoršil stav rusko-čínského zahraničně-politického programu, neboť v Radě bezpečnosti OSN, především ohledně Sýrie a KLDR, obě země v posledních letech hlasují shodně.

Docent Fakulty světové politiky a ekonomiky VŠE Petr Mozias řekl RIA Novosti, že oslabení dvoustranných ekonomických vztahů v posledních letech bylo způsobeno vnitřními problémy, které pociťuje nejen Rusko, ale i Čína. „Z naší strany šlo o recesi doplněnou poklesem cen ropy a devalvací rublu. Problémy byly i na čínské straně: snížení tempa růstu, které negativně ovlivnilo celou světovou ekonomiku,“ uvádí odborník.

Podle Moziasových slov je rok 2017 zatím úspěšný pro ekonomiku obou zemí: „Ukazatele posledních čtvrtletí dovolují tvrdit, že snížení tempa čínského růstu se pozastavilo, situace Pekingu se stabilizuje. Co se týče Ruska, je předpovídán růst HDP v tomto roce až o 2 %, pozitivní tendence je i tady.“

„Rusko dodává do Číny více průmyslového zboží než do ostatních zemí světa“

Předseda Představenstva Rusko-čínského centra obchodní a ekonomické spolupráce Sergej Sanakojev se domnívá, že Čína je schopná dát Moskvě to, o co přichází kvůli sankcím: přístup k technologiím těžby těžce dostupných přírodních nerostů. „Dnes vidíme, že čínské zařízení v oblasti ropy a plynu nezaostává za západním, a jestliže dříve jsme nakupovali v EU a USA, teď se vektor změnil“, říká Sanakojev.

Podle jeho slov je pro Rusko vytváření obchodních vztahů s Čínou otázkou zajištění suverénní politiky. „Nikdo nehovořil o závislosti na Západu v minulosti, když jsme vyváželi do zemí NATO ropu a plyn a nakupovali vše ostatní, a až dnes nám začínají naznačovat, že ekonomická orientace na Čínu je ztrátou suverenity“, stěžuje si. Podle Sanakojevových slov zveličování tématu „žlutého nebezpečí“ je „provokace“.

Ekonom odůvodňuje své stanovisko. „Dnes Rusko dodává do Číny více zboží s vysokou přidanou hodnotou, než do všech ostatních zemí světa dohromady. Je to i letectví, i vesmír, i vysoké jaderné technologie. Je to vzájemně výhodná spolupráce. Čínští výrobci jsou stále konkurenceschopnější, dodávají nám například průmyslové stroje“.

Petr Mozias se domnívá, že je zatím předčasné dělat závěry, vektor rozvoje dvoustranné spolupráce určuje další činnost obou zemí. „Struktura obchodu s Čínou není pro Rusko příliš výhodná. Převládá surovinový export a nákup hotového zboží. Nicméně je třeba brát v úvahu, že Rusko a Čína jsou vzájemně doplňující se ekonomiky a existující mezi nimi potenciál interakce může být využit různým způsobem v závislosti na tom, co budou dělat účastníci trhu. V posledních letech je vidět růst počtu investičních smluv, které se netýkají uhlovodíků, ale oblasti služeb a zpracovatelského průmyslu“, říká Mozias.

Na otázku, jaké nesurovinové zboží by mohlo Rusko vyvážet a vyváží do Číny, odborník na Východ odpověděl: „Ve skutečnosti to jsou statisíce názvů. Je to i zemědělská produkce, i potravinový průmysl, stavba letadel, telekomunikační služby“.


Není zde článek celý?