Proč je dnes naprosto klíčové hovořit o zjevných důsledcích klimatických změn

Lavírování
tuzemských médii ohledně akceleračního potenciálu klimatických změn v podobě
přírodních pohrom nebývalé intenzity ve Spojených státech, Karibiku, jižní
Asii a jinde není zanedbatelným úkazem. Na zpravodajském webu Hospodářských novin vyšel text
publicisty Jana A. Nováka se zavádějícím titulkem Co dokazuje hurikán Irma? Nic, v němž autor čtenářům
sugeruje, že je příliš brzy na to, abychom stávající řádění živlů přičítali na
vrub klimatických změn. Novák si neodpustil malý rýpanec do domnělých klimaalarmistů,
byť v následujícím odstavci souvislost mezi klimatickými změnami a
hurikány bere za danou věc: „Současný hurikán Irma si ale pozornost zaslouží,
protože se jeho ničivá síla vyšplhala na nejvyšší možný stupeň pět.
V takové chvíli ovšem nastoupí další tik komentátorů katastrof: každá nová
je označena za důsledek globálního oteplování.“

Také
komentátor deníku Echo24 Petr Holub se drží pěkně při zdi, když tvrdí:
„Proto mohou extrémní hurikány Harvey a Irma využít ke své argumentaci ti, kdo
varují před globálním oteplením. Vyšly však i články, které upozorňují, že to
je předčasný závěr, protože třeba Irma je za posledních deset let teprve druhý
karibský hurikán 5. stupně.“
Jistěže, vždy se najdou tací, kdo pěkně
v závětří budou očividné skutečnosti bagatelizovat. 

A v podobném
či ještě skeptičtějším duchu se nesou další články, ať hovoříme o zpravodajství
(Meteorolog: Počet hurikánů je neobvyklý, změnou klimatu ale ovlivněn není) nebo o publicistice (Média: Texas zasáhl hurikán lidské hlouposti). Zlehčování a v některých
případech i popření zjevných dramatických souvislostí se zdá být definičním
znakem českého mediálního pařeniště, přičemž věcné a hodnotné analýzy zůstávají
mimo dosah širší veřejnosti.       

Třebaže se i
západní sdělovací prostředky k souvislostem mezi nynějšími přírodními pohromami
a změnami klimatu staví leckdy obezřetně, názorová pestrost a stejně tak i
argumentační hloubka zde zveřejněných poznatků jsou ve srovnání s produkcí českých
médií o několik tříd výše. A přitom ani nemusíme brouzdat v levicových vodách,
kde jsou tyto skutečnosti již delší dobu výrazně akcentovány.       

Časopis Time zveřejnil text, v němž editor listu Jeffrey Kluger předkládá pět důvodů, proč
klimatické změny mohou negativně ovlivňovat intenzitu hurikánů. Kluger
argumentuje, že jejich síla je značně ovlivněna teplejším vzduchem, teplejší
vodou, nebezpečnými oceánskými proudy, zvýšenou hladinou moří a paradoxně i
jasnější oblohou. Autor analyzuje poznatky relevantních zdrojů, namátkou
Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), Národního úřadu pro oceán a
atmosféru (NOAA), časopisu Science
apod. Je celkem pozoruhodné, že se o negativech globálního oteplování lze dočíst
na webových stánkách amerických vládních agentur. List Washington Post informuje o přímé souvislosti mezi
klimatickými změnami způsobenými lidskou činností a neobvyklým pohybem hurikánu
Harvey, který na rozdíl od předchozích hurikánů nesměřoval hlouběji do
amerického vnitrozemí, neboť byl doslova rozdrcen nebývale silnými lijáky. Tyto
extrémní přírodní jevy se v blízké budoucnosti stanou běžnou normou, k
čemuž výrazně přispívají kroky Trumpovy administrativy, jež je proslulá svým
klimatickým skepticismem. Bob Ward z London School of Economics na
stránkách Guardianu zachází ještě
dále, když humanitární katastrofu způsobenou hurikány Irmou a Harveyem klade za vinu Trumpově vládě, protože Bílý dům v srpnu zrušil opatření na ochranu ohrožených
komunit před masivními povodněmi. Ward kritikou na adresu amerického prezidenta
rozhodně nešetří a vyčítá mu trestuhodné pohrdání vědeckými fakty, čímž
ohrožuje životy miliónů Američanů.  

Soudím, že
je český mediální prostor, co se výše zmíněných faktů týče, jemně řečeno
zatížen slabinami, a to navzdory zcela snadno dohledatelným faktům. Dokud
budeme neustále chodit okolo horké kaše a hovořit o stále destruktivnějším
projevu klimatických změn v neškodných náznacích a jinotajích, sotva se dobereme
skutečné podstaty tohoto fenoménu. A lidstvo bude budoucím přírodním pohromám čelit mnohem obtížněji.  

      

             

Není zde článek celý?