Proč ruská armáda potřebuje mikrovlnné odminovací vozidlo a elektromagnetické bomby. Názor

Radioelektronické zbraně na základě nových fyzikálních principů už jsou v bojovém provozu a využívají ho ruská vojska. Vozidlo dálkového rozminování Listva pomáhá, aby se posádky mobilních raketových komplexů ruských raketových sil vyhnuly překvapením protivníka.

Nejnovější vozidlo je schopné objevovat a likvidovat miny a výbušné nálože na vzdálenost až 100 metrů.

Navenek vše vypadá jednoduše. Obrněný vůz s mikrovlnným zářením se pohybuje před raketovým komplexem a simulací mobilních signálů vyhazuje do povětří rádiem řízené miny (výbušné nálože) na krajnici i ve značné vzdálenosti od silnice. Dříve tato technologie likvidace výbušných zařízení nebyla používána.

Během cvičení raketových sil ve středu na trase konvoje „diverzanti“ položili asi 20 dálkově řízených a skutečných výbušných zařízení, které měly být aktivovány mobilními telefony. V „zorném poli“ odminovacího vozidla však byly všechny výbušniny zlikvidovány ve značné vzdálenosti a dlouho před průjezdem raketového komplexu Jars. Přesvědčivá ukázka stoprocentní efektivity.

Ministerstvo obrany Ruska podotýká, že v nejbližších dvou letech inženýrské jednotky raketových sil obdrží více než 150 vozidel Listva. A to je pouze část rozsáhlého vysoce technologického přezbrojení ruských vojsk.

Perspektivy a principy

Nové druhy ruských zbraní na nových fyzikálních principech, které nemají ve světě srovnání, byly vytvořeny a úspěšně vyzkoušeny minulý podzim. Tyto zbraně jsou schopny neutralizovat techniku protivníka bez použití tradičních prostředků. S pomocí směrové energie působí na vysoce přesné bojové hlavice a palubní aparaturu letounů, i bezpilotních prostředků. Samohybné generátory elektromagnetických vln mohou zneškodnit elektroniku protivníka na vzdálenost desítek kilometrů.

Ruské elektromagnetické bomby paralyzují techniku protivníka, mohou tedy ovlivnit vedení války více než jaderné zbraně. Umožňují konvenčně neutralizovat celé armády protivníka jedním krátkým impulsem. Dodáme: na rozdíl od prostředků radioelektronického boje jsou tyto perspektivní projekty schopny zcela či částečně poškodit dokonce i tu aparaturu, jež je odpojena od sítě. Například obrněnou techniku či letouny na stojánce, rakety v šachtách.

Směrované vlny o jisté čistotě působí na elektrická zařízení jako úder kladiva. Počítače se zasekávají, navigační systémy ztrácí funkčnost. Impuls je schopen fyzicky zničit mikroschémata, spálit je, přičemž ochránit se před vlnou je velmi těžké. Tyto prostředky je plánováno nainstalovat na ruské bezpilotní stíhačky šesté generace (silné mikrovlnné záření je nebezpečné pro život letce).

Rádioelektronické zbraně mohou na vzdálenost zablokovat nabíjení tanku či donutit munici ve věži tanku explodovat, či zlikvidovat živou sílu protivníka uvnitř bunkru či pod zemí do hloubky 100 metrů. Tyto perspektivní prostředky byly poprvé ukázány omezenému kruhu ruských specialistů během Armii 2016.

Zahraniční vývoj

Pro zasažení cíle dnes používá velká část zbraní principy minulého století (energii přírodních plynů). V nejbližších letech ovšem se vše může změnit. Například munice může být vypouštěna za pomoci elektromagnetických vln. V této oblasti aktivně pracují USA, Izrael a Čína.

Už v roce 1958 Američané detonovali nad Tichým oceánem termojadernou hlavici, což vedlo k výpadku spojení na ohromném území, dokonce až v Austrálii, na Havaji zmizela elektřina.

Při jaderné explozi se vylučuje zbytkové gamma záření, velmi silný elektromagnetický impuls, který se šíří stovky kilometrů daleko a vypíná všechny elektronické prostředky. Podobný efekt se dá vytvořit i bez použití jaderného výbuchu. V nejaderných elektromagnetických prostředcích se používá princip stlačení magnetického pole solenoidu za pomoci obyčejného explozivního materiálu. Díky tomu je možné dosáhnout vysokoenergetického magnetického pole nad objekty protivníka.

Během války v Perském zálivu v roce 1991 Američané použili elektronickou bombu poměrně primitivního druhu, namontovanou do raket Tomahawk. Po raketovém útoku vznikaly krátké výpadky v elektrárnách a vysokonapěťových sítích, což vedlo k narušení zásobování elektrickou energií pro protivzdušnou obranu Iráku.

Zdokonalené prostředky použil Pentagon během vzdušné války proti Jugoslávii v roce 1999. Během prvních dvou týdnů bojů shodili Američané na srbské území více než 400 supertěžkých leteckých bomb JDAM, které obsahovaly grafitová a metalická vlákna a částice. Díky tomu byla rozrušena operativnost srbské protivzdušné obrany.

Pravděpodobný elektronický Armageddon budoucnosti specialisté popisují následovně: nepříliš velký výbuch, hrom, zápach ozonu ve vzduchu, automatické zapnutí luminiscenčních lamp a hoření sítě elektrických přístrojů, nefungující akumulátory, generátory, spalovací motory a spojovací prostředky.

Elektromagnetické zbraně mohou vrátit jakoukoli zemi do historie o několik staletí, proto se současně s tím vyrábějí i ochranné prostředky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?