Schneider se zastává Semelové a odvolává se přitom na demokracii

Znáte Martu Semelovou? Ano, to je ta komunistka, která uctívá Klementa Gottwalda, myslí si, že Milada Horáková „se přiznala“, a tak je v podstatě dobře, že byla popravena, a vůbec by to tady podle ní tak nějak chtělo pořádnou revoluci ‒ takovou, jakou komunisté občas dělávají, aby na desítky let zničili nějakou zemi. Tak tahle Marta Semelová vystupovala v Knihovně Václava Havla, což většinu normálních lidí tak nějak zaráží. Nikoli ovšem Jana Schneidera, komentátora, který se nyní občas realizuje v Babišových Lidových novinách.

Lidé jako pan Schneider si totiž myslí, že svoboda a demokracie se vyznačují tím, že kdokoli ‒ včetně kteréhokoli zločince ‒ může říkat úplně všechno, kdykoli ho to napadne, a tak je to v pořádku. Ostatním přístupům říkají cenzura a zlá politická korektnost (se kterou si pletou i obyčejnou slušnost). Tudíž mají nejraději Parlamentní listy, které zveřejňují názory od různých Konvičků až po neexistující autory (jak se nedávno ukázalo) a říkají tomu, že jim nikdo nediktuje, co mají psát.

Pan Schneider ostře odsoudil ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského, který se proti účasti Semelové v diskusi ohradil. „Havel měl nálepku milionářského synka, proto nemohl mít pravdu, a fertig. Semelová má tu drzost, že nemá ráda Václava Havla, takže nemůže mít pravdu ani v problematice školství, a fertig,“ píše.

Jenomže to je poněkud manipulativní tvrzení. Ono totiž tak úplně nejde o lásku k Václavu Havlovi jako o to, že paní Semelová neustále hlásá nedemokratické názory ‒ a takoví lidé do demokracie nepatří. A že jí to jednou neprokázal soud? Ono se v České republice příliš nedaří prosazovat, že propagace komunismu je stejně nebezpečná jako propagace nacismu (čehož si vzdělaný pan Schneider asi nepovšiml, ale nevadí), což však nic nemění na tom, že ti, kdo tyto nebezpečné ideologie propagují, se sami nemohou demokratických zásad dožadovat.

Pan Schneider je samozřejmě známý relativizátor, s pravdou si hlavu neláme a má za to, že se to všechno dá schovat do „demokracie“ (ač lidé jako on svědomitě pracují na jejím zničení). Ale zastávat se Marty Semelové v Lidových novinách (pro upřesnění na webu Česká pozice, který pod Lidovky patří), to už chce přece jen silný žaludek.

Není zde článek celý?